Přizpůsobení systémových nastavení pro SSD disk

Při nasazení SSD nepřinášejí funkce prefetch a superfetch žádnou výhodu – právě naopak: tyto mechanismy dokonce zpomalují zavádění systému. SSD totiž všechna data dodává rychle a nezávisle na jejich uspořádání v jednotce. Proto prefetch deaktivujte v systémovém registru. Za tím účelem tedy obvyklým postupem »Start | Spustit«, »regedit« a »OK« otevřete editor registru. Nyní navigujte na klíč »HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Control\Session Manager\Memory Management\PrefetchParameters«. V pravé části okna editoru dvojitě klikněte na hodnotu DWORD »EnablePrefetcher«. Jeho hodnotu změňte na »0« a potvrďte tlačítkem »OK«. Pod Windows Vista pak ještě dvojitě klikněte na hodnotu DWORD »EnableSuperfetch« a i zde změňte hodnotu na »0«. Poté editor registru ukončete.
Ve Vistě kromě toho deaktivujte službu Superfetch. V Ovládacích panelech proto klikněte na »Systém a údržba«, potom na »Správa« a nakonec dvojitě na »Služby«. V seznamu služeb teď dvojitě klikněte na »Superfetch«. V rozevíracím poli »Typ spouštění« změňte nastavení na »Deaktivováno«. Pak tuto konfiguraci potvrďte postupně tlačítky »Použít« a »OK« a zavřete ostatní dialogy.
U magnetických pevných disků je pro dobrý výkon důležité pravidelné defragmentování. Jinak je tomu u SSD: „Úklid“ zde nepřináší žádnou rychlostní výhodu, ale zbytečně působí opotřebení SSD jednotky. Automaticky prováděné úlohy byste proto měli nastavit tak, aby SSD jednotky byly z defragmentace vyňaty. Pokud jste dosud používali systémové nástroje třetích dodavatelů, deaktivujte v nich funkce pro péči o disk.
Jestliže jste dříve přeložili stránkovací soubor na separátní disk, měli byste nyní dbát na to, aby ležel na systémovém SSD disku.
VYSVĚTLENÍ: SSD je zkratka pro Solid State Drive. Na rozdíl od pevných disků s magnetickými plotnami ukládá SSD data podobně jako běžná USB paměť v modulech flash pamětí. Přístup k datům je proto podstatně rychlejší než u obvyklých diskových jednotek, neboť zde odpadá mechanické pozicování záznamových hlaviček. Data zde zůstávají trvale zaznamenána i bez přívodu proudu, ovšem jednotlivé paměťové buňky není možné přepisovat libovolně často, neboť se opotřebí přibližně po 100 000 zápisových cyklech. Proto byste se u těchto pamětí měli vystříhat všech nepotřebných zápisových akcí.