Pirátství

Více jak třetina softwaru na českých počítačích je nelegální

Čeští softwaroví piráti čelí rostoucímu tlaku ze strany protipirátských organizací a výrobců softwaru. Tuzemská míra softwarového pirátství již čtvrtým rokem klesla o procentní bod. „V Česku se v roce 2011 užívalo nelegálně 35 procent softwaru. To znamená, že téměř každý třetí software je instalován pirátsky. Komerční hodnota v Česku užívaného pirátského softwaru činí 3,8 miliardy korun,“ shrnuje závěry výroční studie pirátství Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance).

Graf znázorňuje frekvenci stahování nelegálního softwaru občany EU.

« »

„Celosvětová studie softwarového pirátství za rok 2011“ již devátým rokem zkoumá celosvětové trendy v oblasti softwarového pirátství v předchozím roce. Analýza je vypracována ve spolupráci s renomovanou analytickou společností IDC. Hlavním důvodem poklesu míry softwarového pirátství v Česku je podle analýzy úspěšné policejní vymáhání práva, pravidelné protipirátské kampaně a úspěšné prodejní modely softwarových firem. V porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi se Česko může pochlubit nejnižší mírou pirátství. Česká republika se zároveň zařadila mezi dvacítku zemí s nejnižší mírou pirátství na světě.

Na Slovensku v roce 2011 míra pirátství dokonce poklesla o dva procentní body na 40 %. Průměrná míra softwarového pirátství v Evropské unii činí 33 % (snížení o 2 procentní body) a ve světě 42 % (nulový pokles). Nelegálního softwaru ubývá zejména ve firemním sektoru, naopak v domácnostech nelegálního softwaru přibývá. Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou komerční operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry. Celosvětově existuje výrazná podpora práv k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana, ale pirátům chybí dostatek motivace, aby změnili svoje chování v praxi. Pouze pro 20 procent respondentů z vyspělých trhů (u rozvíjejících se jde o 15 procent) je riziko přistižení důvodem upustit od pirátského chování. Ze studie dále vyplývá, že softwarovými piráty v Evropské unii jsou zejména muži (64 %) ve věku 25–34 let (36 %).

Země s NEJNIŽŠÍ mírou softwarového pirátství			Země s NEJVYŠŠÍ mírou softwarového pirátství
pořadí	země	míra pirátství	pořadí	země	míra pirátství
1.	USA	19 %	1.	Zimbabwe	92 %
2.	Lucembursko	20 %	2.	Gruzie	91 %
3.	Japonsko	21 %	3.	Bangladéš	90 %
4.	Nový Zéland	22 %		Moldávie	90 %
5.	Austrálie	23 %		Libye	90 %
	Rakousko	23 %	4.	Jemen	89 %
6.	Belgie	24 %	5.	Arménie	88 %
	Dánsko	24 %		Venezuela	88 %
	Švédsko	24 %	6.	Ázerbájdžán	87 %
7.	Finsko	25 %		Bělorusko	87 %
	Švýcarsko	25 %	7.	Indonésie	86 %
8.	Německo	26 %		Pákistán	86 %
	Velká Británie	26 %		Irák	86 %
9.	Kanada	27 %	8.	Srí Lanka	84 %
	Nizozemsko	27 %		Ukrajina	84 %
	Norsko	27 %		Alžírsko	84 %
10.	Izrael	31 %	9.	Paraguay	83 %
11.	Singapur	33 %		Kamerun	83 %
12.	Irsko	34 %	10.	Nigérie	82 %
13.	Česká republika	35 %		Zambie	82 %
	Jižní Afrika	35 %	11.	Vietnam	81 %
14.	Tchaj-wan	37 %		Pobřeží slonoviny	81 %
	Spoj. arabské emiráty	37 %	12.	Salvador	80 %
	Francie	37 %		Botswana	80 %
15.	Jižní Korea	40 %	13.	Černá Hora	79 %
	Slovensko	40 %		Bolívie	79 %
	Réunion	40 %		Guatemala	79 %
	Portugalsko	40 %		Nikaragua	79 %
16.	Maďarsko	41 %	14.	Keňa	78 %
17.	Portoriko	42 %		Senegal	78 %