Menu
CHIP Speedtest

Svět, jak jej chcete mít

Sociální sítě dnes slouží jako zdroj zpravodajství: Jaké zprávy chceme číst určujeme pomocí kliků a lajků. Je to pokrokové, nebo naopak nebezpečné?

Internet byl kdysi popsán jako okno do světa. Právě tuto roli dnes hrají sociální sítě, především Facebook. Z loňského průzkumu STEM/Mark pro agenturu AMI Digital totiž vyplývá, že sociální sítě využívají jako informační kanál čtyři pětiny (tedy 80 procent) tuzemských uživatelů. Oproti roku 2015 šlo o nárůst o plných 15 procentních bodů. Jako zdroj informací jsou sociální sítě důležitější pro ženy (84 procent) než pro muže (77 procent). Nejvíce významné jsou pro mladší část populace, konkrétně pro skupinu ve věku 15 až 29 let to je 86 procent, pro skupinu 30 až 44 let 80 procent a 74 procent pro skupinu 45 až 59 let.

Facebook se tedy pro mnoho lidí skutečně stal oknem do světa - a to tak lákavým, že přestávají sledovat další zdroje informací. Svět Facebooku má ale dnes už hodně daleko k videím s koťátky a přívalu motivačních citátů. Stále intenzivněji se stává prostorem pro diskuse o politice i různých problémech světa, ale bohužel plným nenávisti a netolerance. Pobyt na Facebooku navíc uzavírá lidi do bubliny jejich sociální skupiny, protože nám algoritmy pro výběr příspěvků předkládají obsah odpovídající našemu zájmu. V extrémním případě jde v podstatě o uzavřený kruh navzájem se lajkujících uživatelů se stále extrémnějšími názory na cokoli, kteří se navzájem utvrzují ve svém smýšlení. Facebook chce primárně udržet pozornost svých uživatelů - a to za jakoukoli cenu. Uživatelům proto maže med kolem úst a nabízí jim právě takové příspěvky, které odpovídají jejich primárnímu zájmu. Cokoli by mohlo odvést uživatele z facebookové stránky je nežádoucí a algoritmy se takový obsah snaží potlačit. Zatímco jednostranné zaměření na příspěvky o leteckém modelářství asi nikomu neuškodí, diskuse o výběru modelů pro katalog řetězce supermarketů dokáže v lidech probudit opravdu velmi temné emoce (tedy nejpozději do příští slevové akce).

Filtrování zpráv

Experti na komunikaci hovoří o tzv. filtrové bublině. Samotný termín „filter bubble“ přitom nijak nový není - Eli Pariser, americký internetový a politický aktivista, jej poprvé použil již před více než pěti lety. Po explozi vrtné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 požádal Eli Pariser dva ze svých přátel, aby vygooglili název těžařské firmy BP. Zatímco jeden z nich na svůj dotaz obdržel výsledky týkající se kurzu akcií a investiční tipy, druhý získal odkazy na informace o katastrofě pro životní prostředí. Na základě toho učinil Pariser jednoznačný závěr, že svobodný internet je pouhou iluzí. Ve skutečnosti se uzavíráme do bubliny filtrovaného obsahu, abychom se dále utvrzovali ve svých názorech. Zprávy nám servírují algoritmy, jejichž úkolem rozhodně není nabízet i alternativní názory a pohledy na svět.

Filtrování obsahu ale nelze apriori označit za špatné. Určitý předvýběr informací je nezbytný, jelikož asi nikdo nemá dostatečnou mentální kapacitu a neomezené časové možnosti, aby se mohl probírat nekonečným přílivem nových zpráv na Facebooku, tedy i těch, které ho vůbec nezajímají.

Filtry tedy vybírají příspěvky podle toho, co by mohlo uživatele zajímat. Pokud tedy určitý příspěvek získá mnoho lajků (především pokud jej komentují nebo sdílejí vaši přátelé), systém usoudí, že by takový příspěvek mohl zajímat i vás. V takovém případě se příspěvek objeví i na vašem profilu, bez ohledu na to, zdali jste jej sami označili, že se vám líbí.

Říká se, že kdo křičí, získá si více pozornosti. V porovnání s klasickými médii to v sociálních médiích platí dvojnásob. Před dlouhou dobou to pochopili i politici. Extrémní zprávy se sociálními sítěmi šíří jako stepní požár a čím více jsou vyhrocené, tím lépe na nich třídící algoritmy fungují. Zpráva přitáhne pozornost a je sdílena stále větším počtem lidí. To samé bohužel platí také o hoaxech a dalších lživých, zcela nebo částečně vymyšlených zprávách. Cílem je lidi vydráždit, zasít rozpory a radikalizovat názory.

Více lajků Z větší důležitost

Algoritmy na filtrování a doporučování zpráv jsou pochopitelně jen záležitostí matematiky, ale je třeba si přiznat, že stále zásadnějším způsobem ovlivňují naše vidění světa. Je přitom velký rozdíl mezi skutečností a virtuálním světem. V digitálním světě je totiž velmi snadné najít fóra a platformy odpovídající našim názorům, takže rychle začneme věřit, že jsou jediné správné - pohybujeme se totiž v komunitě plné lidí, kteří s námi bezvýhradně souhlasí. Tím naše argumenty získávají na síle - bez ohledu na skutečnost reálného světa. Velmi dobře to vidíme na aktuálních příkladech kolem uprchlické krize a vzestupu extremistických hnutí. Zatímco na Facebooku by se mohlo zdát, že je naše republika v akutním ohrožení po zuby ozbrojenými nájezdníky a jedinou záchranou je zapálit ohně a zpívat písně, v posledních volbách, které se naštěstí odehrávají ještě ve zcela reálném světě, politici hlásající podobné názory zcela propadli.

Bylo by ale alibistické a velmi zjednodušující obviňovat Facebook z polarizace a radikalizace společnosti. Jistý podíl na současném vývoji ve společnosti ovšem bezpochyby nese. Představuje totiž platformu, degradující úlohu tradičních informačních zdrojů. Kdokoli a bez jakékoli odpovědnosti může na Facebooku publikovat svoji verzi pravdy a pohledu na svět. Čím radikálnější, vyhraněnější a šokující názor je publikován, tím rychleji se šíří a naše bublina se rozrůstá směrem, který určujeme naším klikáním a lajkováním. Filtrová bublina přitom nejen omezuje naše vidění reálného svět, ale také snižuje naši schopnost komunikace.

Lidé uzavření ve své sociální bublině na internetu mají postupně stále větší problémy komunikovat s lidmi v reálném světě, především akceptovat jejich odlišné názory. Polarizace se pak může začít přenášet do reálného světa a nahlodávat demokratický systém, který není a nemůže být postaven na rychlých a radikálních řešeních, na kterých se tak snadno shodnou komunity v rámci své facebookové bubliny. Dosah Facebooku a jeho vliv na smýšlení a jednání lidí se stává daleko větším, než jaký mají třeba noviny, dříve klasický zdroj informací. Facebook přestává být jen platformou, ale stále více se stává médiem, ovlivňujícím veřejné mínění a zasahujícím do reálného světa.

Bezradné algoritmy

Zhruba poslední rok se obsah Facebooku vyvíjí velmi nežádoucím směrem: skutečné zprávy jsou stále více vytlačovány výmysly a polopravdami, které si získávají více lajků a komentářů a šíří se tedy rychleji než seriózní zpravodajství. Jak jsme již zmínili, algoritmus na třídění zpráv pracuje na čistě matematickém základu, takže (alespoň zatím) neumí odlišit skutečné zprávy od lží a hoaxů. Prostě jen určuje význam zprávy dle sociální interakce, kterou na Facebooku vyvolá.

Důvod je samozřejmě i praktický, protože takový algoritmus je relativně snadné naprogramovat a implementovat - ovšem také napadnout. Ukázalo se to při posledních prezidentských volbách ve Spojených státech, kdy se rozšířily desítky falešných zpráv, nahrávajících Donaldu Trumpovi. Nelze jednoznačně říci, že algoritmy na výběr zpráv přivedly Trumpa do Bílého domu, ale celá situace kolem falešných zpráv vedla Facebook k zásadnímu kroku. Do budoucna bude totiž pracovat na tom, aby uměl identifikovat, a přinejmenším označit, hoaxy a další smyšlené zprávy.

Nejdříve čtěte, pak lajkujte

Algoritmy výběru zpráv ale nemohou být samy o sobě zodpovědné za to, že se ocitneme uzavření ve filtrové bublině. Problém je v uživatelích, kteří sami nejsou schopni zorientovat se ve světě neustálého přívalu stále nových zpráv. Nezajímají se přitom, nebo nemají povědomí o tom, na jakém základě jsou informace, které se jim zobrazují sbírány. Algoritmy prostě jen převádějí popularitu na další doporučení, bez ohledu na to, zdali jde o výborně zdrojovaný vědecký článek, nebo fotku roztomilých koťátek. Pokud jde o platformy jako Facebook, nakládají s těmito zdroji algoritmy naprosto stejným způsobem.

I když s internetem pracujeme už přes dvacet let, stále jde o fenomén, který přichází neustále s něčím novým, třeba i filtrovou bublinou. Lidé, kteří se spoléhají jen na informace získané na internetu často nejsou připraveni udělat si vlastní názor. Sociální bublina, ve které se všichni navzájem utvrzují o správnosti svého smýšlení, ale není exklusivně digitálním problémem. Dochází k tomu i v reálném světě, kdy je rovněž možné vytvořit si okruh přátel s podobnými názory. V reálném světě je ale pochopitelně mnohem těžší udržovat kontakty s rozsáhlými skupinami stovek lidí, zatímco na internetu stačí pár kliknutí myší. Problémem také je, že v reálném světě musíme být při získávání informací alespoň trochu aktivní, zatímco na Facebooku nám je algoritmy servírují bez ohledu na to, jestli vůbec chceme.

Fenomén filtrové bubliny souvisí i s tím, že často nejsme zvyklí podrobovat kritice informace, které jsou nám na internetu překládány. Experti se vzácně shodují na tom, že lidé často prostě předpokládají, že informace jim předkládané jsou založeny na seriózních, důvěryhodných zdrojích. To ovšem vede k situaci, kdy se předpokládá, že by každý
uživatel Facebooku měl mít schopnost ověřovat si zdroje, podobně jako to dělají editoři novin, kteří pracují s informacemi mnoho let. Ve skutečnosti ale mají i editoři často problém pravost informace ověřit. Průměrný uživatel Facebooku ale nemá schopnost posoudit, zdali je určitá informace důvěryhodná, nebo si žádá určitou míru pochybností.
Stále častěji jsme spíše svědky situace, kdy uživatelé Facebooku lajkují a komentují příspěvky, aniž by si je předtím přečetli. Bylo by proto velmi naivní myslet si, že si tito lidé nejdříve ověří, odkud každá informace pochází a zdali jde o důvěryhodný zdroj. Pokud se o něco takového pokusí Facebook a poskytne alespoň základní vodítko k posouzení důvěryhodnosti zpráv, byl by to skvělý krok správným směrem. Je otázkou, zdali se k tomu Facebooku podaří vyvinout samoučící se algoritmy, nebo bude muset najmout armádu pracovníků, kteří budou zprávy ověřovat.

***

Do boje proti dezinformacím

Začátkem letošního roku začalo fungovat Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH), které se mimo jiné zabývá i bojem proti zahraničním i domácím dezinformacím a propagandě na internetu. Centrum vzniklo v reakci na teroristické útoky v Evropě na základě výsledků auditu národní bezpečnosti. Svá zjištění by mělo předávat policii, armádě a tajným službám. Částečně se bude specializovat i na zjišťování dezinformací z otevřených zdrojů a jejich vyvracení. Lidé by měli pravdivou informaci získat během několika minut nebo hodin. Některé zprávy už centrum na svém Twitteru vyvrátilo během prosince.

***

Obejděte filtrování

Filtrování obsahu se dnes neodehrává jen v sociálních sítích, ale všeobecně na internetu. Několik snadných triků ale nasype písek do promazaného soukolí filtrovacích algoritmů. > Rozbijte harmonii tím, že občas kliknete i na odkaz nebo označíte příspěvek, jehož obsah vás jinak příliš nezajímá. Tyto zásahy do dlouhodobě sledovaného vzorce chování mohou obohatit nabídku zpráv na vašem Facebooku o nové zdroje. > Mazání cookies při každém uzavření prohlížeče sice poněkud snižuje komfort při surfování po internetu, ale zároveň to alespoň trochu zkomplikuje život sběračům dat, kteří nestále doplňují váš profil a například i filtrují výsledky vašeho vyhledávání na internetu. > Stoprocentní anonymita na internetu neexistuje, ale anonymní režim prohlížeče nebo používání anonymizačních služeb jako je Tor výrazně eliminují stopy, které na internetu zanecháváte. > E-maily většinou posíláme prostřednictvím bezplatných služeb, které ale neúnavně vysávají naše data a servírují nám reklamu. Není to ale nezbytně nutné. Například německá služba Posteo (posteo.de/en) je zcela bez reklamy a používá šifrování, schránka zde přitom stojí jen jedno euro měsíčně.

Foto popis| Uprchlíci v Chebu: Nekvalitní fotomontáž s údajnými uprchlíky deportovanými z Německa na střeše českého vlaku se prohnala českým Facebookem v několika vlnách a sdílelo ji několik tisíc uživatelů. Tradiční média byla v komentářích obviňována, že zamlčují skutečný stav uprchlické krize.
Foto popis| Webový aktivista Eli Pariser použil výraz „filtrová bublina“ pro popis fenoménu, kdy nám algoritmy předkládají pouze takové informace, které se nám budou líbit.
Foto popis| Sociální sítě na vzestupu Lidé pokládají sociální sítě za stále důležitější zdroj informací. Role tradičních médií naopak rok od roku klesá.
Foto autor| Zdroj: Reuters Digital News Report 2016

Foto popis| Stíhání za lži na Facebooku: Sedmačtyřicetileté ženě z Dačicka hrozí stíhání kvůli šíření poplašné zprávy o migrantech. Na Facebooku zveřejnila smyšlenou zprávu o tom, že v obci Lidéřovice skupina arabských uprchlíků podřezala hospodářská zvířata a policie následně v místě zadržela 80 migrantů. Zpráva je kompletně vymyšlená.
Foto popis| Anonymní surfování znemožňuje práci algoritmů na filtrování obsahu.

O autorovi| DANIELA LUKASSEN, RADEK KUBEŠ, autor@chip.cz


Příbuzná témata: