Menu
CHIP Speedtest

"Magnet smaže data na disku"

NOVÝ SERIÁL

Náš nový seriál si klade za úkol prozkoumat zažité mýty počítačového světa. Ukážeme vám, jak to s nimi doopravdy je.

"Magnet smaže data na disku"

Jedná se o velmi zažitý mýtus, ale co je na něm pravdy? Vysvětlíme vám, jak může magnetické pole ovlivnit pevný disk.

MÝTUS

K magnetickým předmětům bývá často přiloženo varování, že jimi generované magnetické pole může poškodit data na datových nosičích. Řada uživatelů je dodnes přesvědčena, že pokud odloží pevný disk na reproduktor nebo jej budou uchovávat blízko magnetu, přijdou o uložená data.

PRAVDA

Magnety opravdu představovaly smrtelné nebezpečí pro pružné "floppy" diskety. Pravda ale je, že dokonce ani neodymové magnety, které se prodávají jako nástroje pro mazání dat na pevných discích, nedokážou data z těchto disků vymazat. Magnety tohoto typu jsou totiž integrovány přímo do útrob pevných disků, konkrétně do poháněcího zařízení čtecích a zápisových hlaviček. Čím silnější jsou tyto magnety, tím rychleji se hlavičky pohybují nad povrchem datových ploten a tím kratší je i přístupová doba pevného disku. Abychom lépe vysvětlili, proč tyto magnety nemažou několik setin milimetru od nich uložená data, podívejme se na ilustraci činnosti pevného disku (viz infografika níže).
Moderní pevné disky s kapacitou několika terabytů se skládají až ze čtyř ploten pokrytých magnetickou vrstvou oxidu železitého nebo kobaltu, přičemž každá plotna má kapacitu k uložení až 690 GB dat.
Od roku 2005 je používána technologie vertikálního uložení dat na disku. Tzv. perpendikulární čili kolmá metoda zápisu dokáže uložit až 155 Gb (přibližně 19 GB) dat na plochu čtverečního centimetru. Aby dokázaly čtecí a zápisové hlavičky pracovat s takto vysokou hustotou zápisu, pohybují se nad povrchem ploten ve vzdálenosti pouhých 10 nm. Během zápisu funguje zapisovací hlava jako elektromagnet, který díky minimální vzdálenosti od plotny magnetizuje jednotlivé bity prostřednictvím extrémně silného pole.
Magnetické pole dokáže tímto způsobem měnit data na pevném disku, proč ale nefungují stejným způsobem obyčejné magnety? Důvod je jednoduchý. Data jsou na povrchu ploten zaznamenána tak silnou magnetizací, že obsah jednotlivých bitů by dokázalo změnit pouze výjimečně silné magnetické pole o indukci větší než 0,5 tesly. Jelikož se síla magnetického pole mění spolu se vzdáleností, při vzdálenosti několika milimetrů už představuje síla magnetického pole pouhý zlomek původní intenzity. Z tohoto důvodu jsou neodymové magnety v hlavičkách pevného disku nebo nad obalem disku příliš slabé, než aby dokázaly změnit polarizaci dat uložených na plotnách. Dokonce magnet, který dokáže udržet hmotnost 200 kg, generuje přímo na svém povrchu magnetické pole o intenzitě 0,5 tesly a tato intenzita ve vzdálenosti jednoho centimetru klesá na hodnotu 0,3 tesly. Nesmíme však zapomínat na to, že pokud přiložíme magnet k pevnému disku za provozu, může jeho magnetické pole ovlivnit činnost hlaviček, popřípadě je odchýlit až tak, že narazí do záznamové plotny. V tomto případě může dojít buď k chybám při čtení a zápisu, nebo dokonce k poškození pevného disku.


Magnetické pole v pevném disku
Data na pevném disku dokáže změnit pouze velmi silné magnetické pole, jaké indukuje například špička zápisové hlavičky pevného disku. Běžné magnety jsou na to příliš slabé.
Neodymový magnet Neodymový magnet s polem o indukční síle 0,3 tesly je příliš slabý na to, aby vymazal data z HDD.
Čtecí a zápisová hlavička Pomocí elektrického napětí vytváří magnetické pole
Magnetické pole Intenzita magnetického pole stačí na změnu dat pouze díky krátké vzdálenosti mezi hlavičkou a plotnou.
Bity Bity lze odmagnetizovat pouze působením pole s minimální indukční silou 0,5 tesly.


Srovnání magnetického pole
Magnetické pole Země (Evropa): 0,00005 tesly
Magnet na tabuli: 0,05 tesly
Magnetický rezonanční skener: 1,5 tesly