Menu

IT ve školách: Používat přiměřeně

IT ve školách: Používat přiměřeně

Na jedné straně dobře míněná snaha o počítačové vzdělání co největší části populace, na straně druhé upozornění na škodlivé účinky technologií na psychiku dětí. Názory na nasazení IT ve školství se různí.
MICHAL ČERNÝ

Je zcela v pořádku, když se snažíme k využívání počítačů přilákat již děti v raném věku? Názory na to se od sebe odlišují, a závisí na tom, zda se dotyčný dívá na budoucnost soužití člověka a techniky optimisticky či negativně. Podívámeli se do tábora skeptiků, docela zajímavé závěry vyplynuly ze studie sdružení Alliance for Childhood.
Dolary vynakládané ve Spojených státech na vybavení škol počítači a internetovým připojením podle této organizace nepřinášejí žádné dlouhodobé výhody a bylo by rozumnější utratit je za více učitelů či jiné věci. Počítače, jakkoli jsou užitečné a přispívají k technologickému urychlení společnosti, mohou být zároveň zdrojem řady nebezpečí – očních poruch, svalových poranění, vyvolání sociální izolace. Počítačová komunikace, založená převážně na čtení, opomíjí nutnost správně vyslovovat, číst a stavět věty v mluvené podobě. Jinými slovy, učitel či učitelka poskytují svými verbálními a neverbálními schopnostmi nesrovnatelně důležitější spektrum informací než stovky hodin strávených u počítače.
                                    Při výuce je důležité skloubit virtuální a reálný svět.
Psychologové vidí na využívání informačních technologií ve výuce pozitiva i negativa. „Jako plus hodnotím jednoznačně edukativní funkci, možnost najít si obrovské penzum informací,“ říká psycholožka Lenka Čadová. „Pro děti je počítač s internetem obrovskou knihovnou, kam si mohou sáhnout a vybrat si, co je zajímá. Pozitivní je také možnost komunikovat, ať už s dospělými, nebo se svými vrstevníky. Jako negativum pak vidím to, že se jedná o komunikaci na distanc, vzdálenou, v určitém smyslu odcizenou. Při využívání počítačů je důležité dětem nabídnout vedle virtuálního prostředí také reálné zážitky ‚in natura‡– nebo nějakým způsobem tyto dva světy skloubit, propojit dohromady. Stejně jako všude jinde platí, že nic by se nemělo přehánět. Počítače ve výuce by se měly používat přiměřeně a paralelně k tomu by se dětem měly nabízet prožitky z reálného světa.“
A jaký je vztah k informačním technologiím na „druhé straně barikády“ – u učitelů? Zprávy o tom se také liší – podle údajů České školní inspekce vykazuje alespoň základní uživatelské znalosti 93 procent pedagogů. Zpráva však současně dodává, že zejména starší učitelé mají s využitím IT značné problémy. Naopak studie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity je kritičtější: mimo jiné z ní vyplývá, že téměř polovina učitelů na základních školách s IT nepracuje, téměř 80% nepracuje vůbec nebo ovládá jen základní činnosti. Na středních školách pak pouze 40% středoškolských učitelů ovládá informační technologie na dobré nebo průměrné úrovni.
V této souvislostí lze mluvit o „digital divide“ či o rozšiřování vědomostních propastí. Rozšiřuje se bariéra mezi těmi, kteří si zvykli počítač s internetem běžně používat a získávat z něj informace, a mezi těmi, kteří počítače nevyužívají. V jistém smyslu může dojít k rozšiřování vědomostní propasti mezi učitelem a žákem – děti jsou v tomto ohledu často mnohem aktivnější a zvídavější a počítač umějí nezřídka ovládat lépe než dospělý. Jistě nelze říct, že by se učitelé díky počítačovým dovednostem stali lepšími a po lidské stránce respektovanějšími. Přesto, více vzdělání učitelů v práci s IT a přiměřené používání počítačů ve výuce jsou v informační éře potřeba.

Vybavení českých škol počítači

Počet počítačů na 100 žáků:     9,8
Počet počítačů připojených k internetu na 100 žáků:     8,7
Počet počítačů s rychlým připojením k internetu na 100 žáků:     7,7

ROZHOVOR

„Počítač je v logice lepší než člověk, ale prohrává v kreativitě.”
Jan Mühlfeit, člen vedení společnosti Microsoft 
 

* Jaká by podle vás měla být úloha škol v seznamování s IT?
Podle mého názoru by děti měly mít počítač co nejdříve. Děti, které dnes přicházejí do školy a mají počítač už od dvou tří let, jsou na tom lépe než ty, které k počítači přístup nemají. Mluví se o tzv. „digital divide“. I talentované děti, které neměly možnost přístupu k IT, jsou oproti ostatním hendikepované. Školství v České republice je z hlediska vybavenosti technologiemi už na poměrně vysoké úrovni. Problém je však ve školicím procesu. Můžeme děti učit, jak používat Word a Excel (což je jistě dobrá a záslužná činnost), nebo PC využívat třeba na e-learning a tím celý edukační proces úplně otočit. Bohužel, děti jsou stále ještě vedeny spíše k memorování, někteří to dokonce označují jako „bulimig learning“ (děti se něco naučí, pak to „vyzvrací na učitele“ a následně to zapomenou). Je nepochybné, že 30 až 40 % látky musí být standardní pro všechny děti, ale zbytek by měl být využit na rozpoznání a rozvíjení jejich silných stránek. Z tohoto pohledu by měl být učitel daleko více mentorem a koučem. Počítač a technologie jsou v logice lepší než lidský mozek, ale prohrávají v kreativitě a inovacích.
* Vidíte také nějaké negativní vlivy počítačů – ať už u dětí, nebo u dospělých?
Ano, vidím. Je skvělé, jak mladí lidé ovládají digitální techniku. Horší je, že to je tzv. „multitaskingová generace“, která sice zvládá několik procesů najednou, ale zároveň má problém se soustředit na jednu věc. A existují povolání, která vyžadují plné soustředění se na jednu činnost. Další problém vidím v podceňování nebezpečí na internetu: lidé si neuvědomují, že na internetu se musí chovat stejně obezřetně jako v normálním životě. Na internetu je spousta věcí zdarma a uživatelé bez obav obchodují se svou vlastní identitou. Zatím si neuvědomují, že musí být v tomto ohledu velmi opatrní. U dětí to platí dvojnásob. Podle průzkumů EU půjde 50 % dětí na schůzku s člověkem, kterého znají jen z internetu, z toho 3/4 dětí by šly klidně samy. To jsou bohužel zdrcující čísla a úloha našeho průmyslu v této oblasti je především ve vzdělávání.


Dokumenty ke stažení