Menu

Časová osa Chipu: Operační systémy

Časová osa Chipu: Operační systémy

Začátky byly skromné, nyní jsou však operační systémy skutečnými VŠEUMĚLY, kteří současně zvládají velké množství úkolů. V budoucnu toho budou umět ještě mnohem více.
MARKUS MANDAU

Na počátku byl člověk - a jeho stroj. První sálové počítače v padesátých letech neměly operační systém, ale byly obsluhovány lidským operátorem, který je krmil děrnými štítky. To se změnilo teprve s „General Motors North American Aviation Input/Output System“ (GM-NAA I/O), který převzal základní funkci operátora: nastartoval další úlohu v okamžiku, kdy byla hotova ta předcházející. Rané operační systémy byly tvořeny speciálně pro počítače, na nichž fungovaly. Prvním systémem, který bylo možné použít na všech modelech, byl v polovině šedesátých let OS/360 od firmy IBM. Jeho vývoj stál 50 milionů dolarů - 225 dolarů za jeden řádek programu. Jako jeden z prvních systémů předpokládal OS/360 velkokapacitní paměť, například pevný disk. Pomocí emulátoru funguje dokonce na současných PC. Lze si ho bezplatně stáhnout na adrese www.cbttape.org/os360.htm. Následná verze zvládala také jednoduchý multitasking, bylo tedy možné koordinovat a vykonávat více úkolů najednou. Když v pozdních šedesátých letech přišly minipočítače o velikosti skříně na oblečení, vznikl vzor pro všechny současné operační systémy: Unix. S výjimkou Windows všechny známé operační systémy, jako je Linux, Mac OS X nebo Solaris, vycházejí z Unixu, jsou tedy vytvořeny podle čtyřicet let starého konceptu. Ve víceleté vývojové fázi uvedl Unix mnoho novinek, které jsou pro nás dnes samozřejmé: souborový systém, který je hierarchicky rozčleněný do adresářů, kernel, který má přístup k hardwaru prostřednictvím ovladačů, virtualizaci paměti včetně konceptu odkládacího souboru. A také unixovou inovaci: preemptivní multitasking, u něhož kernel garantuje spravedlivé rozdělení výpočetního času.

Unix: Programovací jazyk C byl vyvíjen speciálně pro tento operační systém

Každý operační systém vyžaduje počítačový jazyk, v němž je napsán. Dříve to byl hardwarově specifický strojový kód. S Unixem se to změnilo, protože začátkem sedmdesátých let ho vývojáři přenesli do nového jazyka, v němž se dnes často programuje: jazyka C. Proto je možné operační systém přenést na libovolný hardware - pouze musejí být naprogramovány nové ovladače. A Windows? Z technologického pohledu Microsoft za vývojem trochu pokulhává, a to přestože v osmdesátých letech s operačním systémem MS DOS pro PC dobyl masový trh. První Windows vlastně nebyla operačním systémem, ale pouze rozhraním s dodatečnými funkcemi nad jádrem DOSu. Microsoft přitom myšlenku desktopu s myší nevyvinul sám, ale odkoukal ji od svého konkurenta Applu - stejně jako oblíbené ovládací prvky, jako je drag & drop nebo dvojité kliknutí. Novým systémem od Microsoftu byla Windows NT, která se na trhu objevila v roce 1993 - jeden rok po Linuxu. Po technologické stránce se Microsoft otevřel odvozeninám Unixu. Vista se dnes principiálně neodlišuje od Windows NT, a to navzdory dramaticky změněnému prostředí - jako jsou například vícejádrová CPU nebo všudypřítomný web zamořený viry. Řada jednotlivých opatření v následovnících NT zabránila častým pádům nebo napadení systému malwarem. Radikální přestavba operačního systému by však byla potřebná.
Windows v tom však nejsou sama. Obecně se dá říct, že systémy v domácích počítačích pokulhávají za univerzitním vývojem o dvacet let. V roce 1984 navrhla univerzita v Amsterodamu v podobě OS nazvaného Amoeba systém, který obslouží více uživatelů současně na rozdělených hardwarových zdrojích - prakticky tedy jde o vzor pro webový operační systém.
V podobě Singularity vyvinul Microsoft k výzkumným účelům nový operační systém, v němž „modré obrazovky“ či přetečení bufferu patří minulosti, protože každý software funguje ve vlastním izolovaném prostředí. Než však budou myšlenky OS Singularity zapracovány do následovníka Windows, bude to nějakou chvíli trvat. Zatím nám zůstává vylepšená Vista, která se objeví na začátku roku 2010: Windows 7.
AUTOR@CHIP.CZ

Historie operačních systémů

1956
GM-NAA I/O
První operační systém byl uveden u General Motors na sálovém počítači IBM 704. Nezvládal však více než dávkový procesing.
1969
Unix
Ken Thompson a Dennis Ritchie potřebovali vysoce výkonnou platformu pro svoji hru „Space Travel“ -a vyvinuli první moderní operační systém.
1973
Xerox Alto
První systém s grafickým rozhraním byl do roku 1981 používán pouze pro výzkumné účely.
1981
MS-DOS
Jednoduchý operační systém byl standardně dodáván s PC a dopomohl Microsoftu k průlomu.
1983
Lisa OS
Apple přináší pro osobní počítače první pracovní plochu včetně ovládání myší. Krátce nato Microsoft tento koncept kopíruje.
1985
Windows 1.0
Systém je koncipován jako rozhraní pro DOS, vývoj trvá dva roky. Z komerčního hlediska se ale zpočátku jedná o propadák.
1989
Epoc16
Předchůdce operačního systému Symbian je prvním multitaskingovým systémem s grafickým rozhraním pro mobilní přístroje.
1992
Linux
Systém s unixovým jádrem zveřejnil Linus Torvalds jako open-source. Mimochodem, původně ho chtěl nazvat „Freax“.
1995
Windows 95
32bitový systém od Microsoftu pro soukromé uživatele se stal hitem -v prvních čtyřech dnech se prodalo kolem milionu balení.
2001
Windows XP
Sjednocení vývojových linií NT a 95 je i dnes stále nejoblíbenější verzí Windows - navzdory tehdy uvedené aktivaci produktu.
Mac OS X
Apple uskutečnil velkou změnu a uvedl operační systém na základě Unixu s animovanou pracovní plochou.
2007
Singularity
Microsoft Research vyvíjí od základu nový operační systém, který díky chytré architektuře zabraňuje „modrým obrazovkám“ a přetečením bufferu.
2010
Windows 7
Moderní systémy musejí být mnohostranné: Následovník Visty je dost štíhlý pro netbooky a je možné ho ovládat dotykem.


Dokumenty ke stažení