Menu

First-person střelec v hledáčku

O čem se mluví: Násilí ve hrách

First-person střelec v hledáčku

Násilí v počítačových hrách vede k násilí v reálném životě. Tato kauzální souvislost je znovu a znovu formulována. Nové studie se záznamy MOZKOVÉ AKTIVITY však svědčí o něčem jiném.
JULIA FRÖHLICHOVÁ

Littleton, Erfurt, Blacksburg a nedávno také Winnenden. Světovou veřejností znovu otřásají tyto případy násilného běsnění. Otázku, proč se mladí muži vybíjejí tímto způsobem, je možné zodpovědět jen s obtížemi. Jako spouštěč se na pranýři okamžitě ocitají takzvané „zabijácké hry“. Také atentátník z Winnendenu údajně pravidelně hrál hry jako Counter Strike.

Bod sporu: Odpůrci by zabijácké hry nejraději zakázali

Zatímco některé obchodní řetězce v západní Evropě stáhly násilné hry ze svého sortimentu, odborníci ještě nejsou zajedno v tom, zda existuje souvislost mezi virtuálním a reálným násilím. Odpůrci počítačových her -stejně jako jejich zastánci - citují studie, které mají podepřít jejich argumenty.
U našich sousedů v Německu je vehementním odpůrcem „zabijáckých her“ profesor Christian Pfeiffer, ředitel kriminologického výzkumného institutu v Dolním Sasku. Domnívá se, že děti, které vlastní herní konzoli, mají zvýšenou náchylnost k násilnému chování. „Společnost, která takovéto (násilné) hry nechává na trhu, je nemocná,“ tvrdí Pfeiffer. Kromě zakazování titulů požaduje také vyvození trestních následků, pokud se děti k zakázaným hrám dostanou. Jeho protivníci mu předhazují, že výsledky jeho studií nebývají vědecky podložené.
V novém šetření vychází kriminologie z toho, že více než 14 000 mladých lidí v Německu je závislých na počítači, dalších 23 000 je závislostí silně ohroženo. Téměř jedna třetina patnáctiletých podle Pfeiffera stráví za den hraním v průměru více než tři hodiny. Jeho doporučení: Děti mají navštěvovat všeobecné školy, pak budou mít méně času na počítačové hry. Jak uvádí studie, závislost hrozí především u on-line RPG her, jako je World of Warcraft.
Studie softwarové společnosti Microsoft naproti tomu ukazuje, že většina rodičů nesdílí tento odpor proti digitálním médiím. Tři čtvrtiny rodičů nebo vychovatelů jsou toho názoru, že pomocí videoher lze docílit pedagogického účinku, 15 procent se domnívá, že všechny digitální hry mají špatný vliv. Podle průzkumu asi dvě třetiny rodičů dokonce příležitostně dovolují svým dětem hrát hry, které jsou určeny pro vyšší věk.
Vědecká práce Brigham Young University dospěla k následujícím výsledkům: Mužští nadměrní hráči mají sklon ke zvýšené spotřebě alkoholu, nadměrným hráčkám zase schází sebejistota. Vědci z univerzity v Rochesteru ve vědecké práci objasnili, že intenzivním hráčům nejde o krveprolití nebo o násilné činy, ale o to, aby se „vypořádali s výzvou“.

Neurovědci: Násilí je zpracováno zcela odlišně

Otázku, jak v mozku souvisí virtuální a skutečné násilí, zkoumali vědci lékařské vysoké školy v Hannoveru. Pomocí magnetické rezonance snímali nadměrné hráče first-person stříleček. Psychiatr a vedoucí projektu Bert te Wildt je přesvědčen o tom, že „samotné počítačové hry u nikoho nevedou k násilnému běsnění“. Podobně jako u psychických poruch by se pro takovýto extrémně chybný vývoj muselo spojit mnoho faktorů. Tak jako tak je třeba vycházet z toho, že mladiství vrazi jsou psychicky nemocní. V případě otázky, jak mozek zachází s virtuálními a reálnými násilnými scénami, jsou vědci z univerzity v Brémách už o jeden krok dále. Neurověděc Dr. Thorsten Fehr se svým týmem pořídil v počítačových tomografech snímky mozků 22 dobrovolníků. Testovaným osobám byly promítány různé násilné situace - virtuální scény z first-person stříleček a videosekvence s reálnými představiteli. Výsledek: Snímky mozku ukazují zcela odlišné vzory aktivity pro reálné a virtuální obrazy. „V podstatě se dá říci, že byly aktivovány oblasti mozku, které nebyly ve vztahu s dráždivým emočním zpracováním,“ uvádí Fehr a vyvozuje z toho: „Kdyby mladí vinou médií skutečně otupěli, byly by za to zodpovědné všechny formy násilných médií - tedy také násilné filmy.“ Data poukazují přinejmenším na to, že intenzivní hráči dokáží na neuronální úrovni rozlišit mezi virtuálním a skutečným děním. Vedoucí projektu Fehr říká: „Naše data nesvědčí pro hypotézu přenosu mentálních konceptů virtuálního násilí na reálné násilí.“
Výsledkům svých studií však vědec nechce rozumět jako dobrozdání hernímu průmyslu -staví se proti povolení násilných her. Mnohem spíše by v centru pozornosti měla stát „sociální integrace nápadných, samotářských nebo násilných dětí a mladistvých“.
AUTOR@CHIP.CZ

STUDIE: RODIČE TO PŘÍLIŠ NEZAJÍMÁ

Jak uvádí výsledek šetření softwarové firmy Microsoft, přibližně dvě třetiny rodičů někdy svým dětem dovolí hrát hry, které nejsou určeny pro jejich věk.

AKTIVACE MOZKU PŘI ZPRACOVÁNÍ NÁSILNÝCH SCÉN

Takto vidí počítačoví hráči násilné scény. Testovaným osobám byly prezentovány virtuální obrazy (firstperson střílečky) a skutečné obrazy (videa se skutečnými herci). Snímky ukázaly zcela odlišné vzory aktivace mozku pro reálné a virtuální scény. Závěr vědců z univerzity v Brémách: Studie nesvědčí pro to, že by byly mentální koncepty virtuálního násilí přenášeny na reálný kontext.

JAK ČASTO HRAJÍ MLADÍ DOSPĚLÍ NÁSILNÉ HRY

Studie Brigham Young University ukazuje, jak často mladé ženy a mladí muži hrají násilné hry. Je zde patrný nepoměr pohlaví: Většina žen, které se zúčastnily výzkumu, hraje zřídka nebo vůbec.

VRAŽEDNÉ BĚSNĚNÍ VE ŠKOLÁCH

Veřejnost znovu šokují střelci ve školách. Proč převážně mladí muži sáhnou po zbrani, to nikdo nedokáže přesně vysvětlit. Jako spouštěč neuvěřitelných činů jsou často jmenovány „zabijácké hry“.
1999
Littleton (USA): Eric Harris a Dylan Klebold v dubnu 1999 zavraždili 12 žáků a jednoho učitele. Bylo zraněno více než 20 lidí.
2002
Erfurt: Masakr, který otřásl celým Německem: Robert Steinhäuser chladnokrevně zabil 17 lidí a pak sám sebe.
2007
Blacksburg (USA): 32 mrtvých, téměř 30 zraněných, to je odstrašující bilance vyvražďování studenta Cho Seung-Hui na škole Virginia Tech.
2008
Kauhajoki: Ve finské odborné škole zabil Matti Juhani Saari 10 lidí, většinu z nich tvořili jeho spolužáci ze třídy.
2009
Winnenden (SRN): 17letý střelec Tim K. zastřelil 15 lidí. Poté, co byl pronásledován, spáchal sebevraždu.

INFO

Násilí u dětí v ČR

Zajímavou studii o tom, jak hraní počítačových her působí na lidský organismus, publikoval Karel Nešpor, primář oddělení závislostí v Psychiatrické léčebně Bohnice (společně s kolegou Ladislavem Csémym).
K problematice počítačových her v životě českých dětí se ve studii píše: „Informace o tom, do jaké míry se čeští dospívající věnují počítačovým hrám, jsme získali z databáze studie Mládež a zdraví (Csémy, 2007). Data pocházejí z roku 2006 a týkají se pouze žáků 9. tříd ZŠ (842 chlapců, tj. 50,6 %). Hraní počítačových her bylo velmi rozšířené mezi chlapci - 52 % uvedlo, že hraje počítačové hry ve všední dny alespoň dvě hodiny, o víkendech to bylo 62 %. U děvčat se hra touto intenzitou vyskytovala podstatně řidčeji (15, respektive 17 procent). Výsledky lze interpretovat tak, že časté hraní počítačových her souvisí s častějším konzumem alkoholických nápojů, zejména piva, destilátů nebo míchaných alkoholických nápojů, dále s častějším kouřením cigaret a kouřením marihuany. Rovněž je zde naznačena souvislost s častějšími rvačkami a šikanováním druhých a sníženou známkou z chování.“

 


Dokumenty ke stažení