Menu

Časová osa: Vstupní zařízení

Časová osa

Časová osa: Vstupní zařízení

Každý počítač plní vaše příkazy – ovšem jen prostřednictvím vhodného vstupního zařízení. O novinky a nové standardy se v poslední době stará především herní průmysl.
MANUEL KÖPPL

Kdo by si byl pomyslel, že kartonová krabice o rozměrech 19 × 8 palců bude vstupenkou do digitálního věku? Nicméně bez děrných štítků, které se používaly pro programování mechanického kalkulátoru, by nevznikla ani modernější vstupní zařízení, jako je klávesnice nebo myš.
Předchůdce moderních počítačů Konrad Zuse Z1 z roku 1937 se ovládal pomocí příkazů uložených na děrné pásce. Jako "nosič" informací byl použit 35mm kinofilm, na který se pomocí děr zaznamenávaly dvě různé pozice, které se ve čtecím zařízení vyhodnocovaly. Podobný vzhled mělo i spolehlivější vstupní zařízení počítače Zuse Z3, který už však byl výpočetně mnohem schopnější. První digitální kalkulačka z roku 1941 již používala klávesnici – byla ovšem omezena pouze na čísla a několik funkčních kláves.
Standardní klávesnice, jak ji známe dnes, se objevila až s prvním osobním počítačem IBM PC v roce 1981. Uspořádání kláves nebylo nijak ergonomické, bylo v podstatě převzato z psacího stroje. Přestože toto uspořádání není právě ideální (často používané klávesy jsou daleko od sebe), využívá se i u současných počítačů. Dalším vstupním zařízením bylo světelné pero používané už v padesátých letech společně s katodovými monitory – první optické polohovací zařízení. Bylo poměrně uživatelsky přívětivé a využívalo fototranzistory. V roce 1963 se objevila ještě pokročilejší verze tohoto pera pro ovládání CAD programů. V současné době se však už toto vstupní zařízení nepoužívá.

Myš s kuličkou

Dnes je pro většinu uživatelů počítačů nepostradatelným ovládacím zařízením myš. Od poloviny šedesátých let pracovalo na jejím vývoji několik laboratoří – vyvíjely šikovné kompaktní polohovací zařízení. Myš nakonec vynalezl již v roce 1963 Douglas Engelbart ze Stanfordského výzkumného institutu a veřejnosti ji představil v roce 1968. Za klasickou myší s kuličkou pak stojí William English z vývojového centra Xerox PARC. V roce 1972 se stala součástí počítače Xerox Alto. Výrazněji se myš začala prosazovat až s prodejem osobních počítačů Apple v roce 1982. Později nahradil kuličku v myši optický senzor.
V současnosti už je dokonce možné používat jako vstupní zařízení počítače prsty. Historie výzkumu takového způsobu ovládání je však poměrně dlouhá. V roce 1972 se pomocí dotykové obrazovky ovládalo výukové zařízení PLATO. V roce 1980 vývojáři počítače Apollo přidali ke klávesnici dotykovou destičku usnadňující ovládání. Zrodil se tak v podstatě touchpad, používaný především u přenosných počítačů. Firmě IBM se však tento způsob ovládání nezdál dostatečně šikovný a od roku 1987 instalovala do svých notebooků "trackpoint". Po uvedení Apple PowerBooku 500 v roce 1994 se však více prosadil touchpad.
Mezitím se vyvíjela i herní ovládací zařízení, tedy především joystick – "pákový ovladač", který se v roce 1977 stal standardní výbavou herního počítače Atari 2600. Podobných zařízení se pak objevilo více – například v roce 1985 si firma Nintendo Entertainment System's (NES) patentovala "gamepad". Ve stejném roce představila firma NES "laserovou pistoli" Zapper, známou i jako Beam Gun, která fungovala na podobném principu jako světelné pero nebo jako automatová hra Seeburg Ray-O-Lite z roku 1936.
Od nástupu joysticků a gamepadů hledá herní průmysl vhodnější vstupní zařízení. Prioritou je kontakt s "realitou" a velmi snadné použití. Příznivci automobilových simulátorů se tedy už například v roce 1995 dočkali ovladačů ve formě volantu a pedálů a prodávají se například i taneční podložky, "skateboardy", speciální ovladač pro letecké simulátory a další.
V roce 2006 přišla s dalším trendem firma Nintendo, a to v podobě svého bezdrátového ovladače ke konzoli Wii. Hry se díky němu ovládají pohybem ruky. Další vývoj jde směrem k jednoduchému řízení gesty a hlasovému zadávání pokynů.
AUTOR@CHIP.CZ

Časová osa

1937
Děrné štítky
Počítač Zuse Z1 byl v USA využit pro sčítání lidu a pracoval s děrnými štítky, které poprvé použil Herman Hollerith v roce 1890.
1941
Klávesnice
K počítači Zuse Z3 se používala "klávesnice". První standardní klávesnice se však objevila až v roce 1981 s IBM PC.
1949
Světelné pero
V Lincolnově laboratoři na MIT vzniklo začátkem osmdesátých let první optické polohovací zařízení, které později vystřídala mnohem levnější myš.
1965
Dotyková obrazovka
V tomto roce byl na trh uveden první komerční monitor s dotykovou obrazovkou. V sedmdesátých letech používali studenti asi 1 000 takovýchto terminálů (PLATO) pro výuku.
1968
Myš
Ve Stanfordském výzkumném institutu (Stanford Research Institute) vznikla první počítačová myš.
1977
Joystick
Tato ovládací páčka doplněná červeným tlačítkem, dodávaná k hernímu počítači Atari 2600, se stala jakýmsi standardem joysticku.
1980
Touchpad
Speciální citlivá ploška převádí pohyb prstu na pohyb kurzoru. Na obrázku je notebook Apple PowerBook 500 z roku 1994.
1985
Gamepad
Společnost Nintendo (NES) si patentovala design gamepadu, který se skládal z křížového ovladače a dvou tlačítek.
Světelná pistole
S pistolí firmy Nintendo nazvanou NES Zapper (nebo také Beam Gun) mohli hráči vyrazit na virtuální lov kachen.
1987
Trackpoint
Jako náhradu za počítačovou myš pro přenosné počítače vyvinula firma IBM tzv. trackpoint. Na obrázku je Thinkpad z roku 1992 s trackpointem mezi klávesami.
1989
Mikrofon (první zvukové karty)
Přestože mikrofon vynalezl Emile Berliner už v roce 1876, do počítačů se dostal později – až s nástupem zvukových karet – a umožnil "mluvit" s počítačem.
1990
Skener
Ruční plochý skener může snadno skenovat text, obrázky i ručně psaný text a může je tak zpřístupnit dalším generacím.
1991
Webcam
První webová kamerka na světě byla umístěna na kávovar Cambridgeské univerzity. Na obrázku je Terratec Terracam.
1995
Volant a pedály
Závodit na simulátoru můžete prostřednictvím realistického volantu doplněného pedály.
2006
Dálkový ovladač k Wii
Snímač pohybů dodávaný ke konzoli Wii rozpozná pohyby hráče a převede je do herního prostředí.
TREND
Vstupní zařízení už nebude nutné. Místo ovladačů se totiž k ovládání budoucích počítačů a konzolí využijí pohyby a hlas. Například u projektu firmy Microsoft Natal, vyvíjeného pro konzoli Xbox, bude vstupním zařízením kamera, která rozliší pohyby uživatele.

Sony NEX-5 a NEX-3

Zrcadlovka bez zrcadla od Sony

Po Panasonicu, Samsungu a Olympusu nabízí malé digitální fotoaparáty s výměnnými objektivy i firma Sony. Nezvolila však systém Micro Four Thirds, ale nový senzor vlastní výroby, který se jmenuje APS HD CMOS Exmor a má rozlišení 14,2 Mpx. Nové fotovideoaparáty NEX-5 a NEX-3 s výměnnými objektivy jsou podle Sony nejmenší a nejlehčí a zvládají i natáčení kvalitních HD videosekvencí. Miniaturizace bylo docíleno vyjmutím zrcátka z těla přístrojů a použitím digitálního hledáčku – NEX-5 má tloušťku těla v nejtenčím místě pouhých 24,2 mm. Tělo přístrojů je odlité z lehké magneziové slitiny.
Kvalita fotografií i videa je dále podpořena výkonným procesorem BIONZ, který se stará o rychlé reakce přístroje, ať už při stisku spouště, nebo při použití autofokusu. Oba dva typy přístrojů dokáží zaznamenat sérii až sedmi fotografií v plném rozlišení za sekundu. Nastavení fotoaparátů a zachycené snímky se zobrazují na 7,5cm LCD displeji, který lze natáčet vzhůru a dolů. NEX-5 i NEX-3 mají také funkci Sweep Panorama.
Fotograf má možnost používat celou škálu různých výměnných objektivů, včetně řady skel s typem bajonetu E. Pro každodenní záběry se nejvíce hodí "širokáč" E 16 mm světelnosti F 2,8 (SEL16F28), který vystupuje minimálně z těla přístroje. Dalším z objektivů je typ E 18-55mm se světelností F/3,5 až 5,6 (SEL1855).
Jako další možnost lze zařadit do kitu u přístroje NEX-5 zoomový objektiv E 18-200 mm světelnosti F/3,5 až 6,3 (SEL18200). K dispozici je též bajonetový adaptér LA-EA1, pomocí něhož lze na nové typy fotovideopřístrojů nasazovat řadu 30 skel a telekonvertorů určených pro digitální zrcadlovky Sony ALPHA. Přístroje NEX-5 i NEX-3 budou v prodeji během léta 2010.
INFO: www.sony.cz

Dynavix Tera a Nano Lite

Dynavix inovuje a zeštíhluje automobilové navigace

Společnost Dynavix uvádí na trh dva nové modely automobilových navigací – Dynavix Tera a Dynavix Nano Lite. Obě navigace budou vybaveny nejnovější verzí navigačního softwaru Dynavix 9. Dynavix Tera je ultratenká širokoúhlá navigace s 5" displejem a tříletou aktualizací map zdarma. Součástí navigace je Bluetooth handsfree, FM vysílač, AV vstup, RDS-TMC a multimediální centrum pro přehrávání hudby a videa nebo prohlížení obrázků. Doporučená maloobchodní cena je 8 490 Kč s DPH.
Dynavix Nano Lite je odlehčená varianta navigace Dynavix Nano s 4,3" displejem a podle výrobce je nejtenčí na trhu. Svým vybavením patří do střední kategorie produktů. Součástí navigace je aktivní držák. Multimediální centrum umožňuje poslouchat hudbu, prohlížet obrázky či přehrávat videa. Doporučená cena je 4 890 Kč s DPH.
INFO: www.dynavix.cz

YouTube slaví

V květnu před pěti lety spustili zakladatelé YouTube první beta verzi youtube s prostým záměrem poskytnout uživatelům místo, kam by mohli snadno nahrávat svá videa a sdílet je s dalšími lidmi z celého světa. Po pěti letech má YouTube důvod k oslavám – překročil dvě miliardy zhlédnutých videí denně. YouTube dal možnost každému: začínajícím hudebníkům, politikům, anebo prostě komukoli, kdo měl potřebu se o něco podělit. Každou minutu je v Evropě, na Blízkém východě a v Africe na YouTube nahráno pět hodin videa. 70 % veškerého videoobsahu pochází ze zemí mimo Spojené státy.
INFO: www.youtube.com/fiveyear

AMD Phenom II X6

Dostupný šestijádrový procesor

Svůj zatím nejvýkonnější procesor určený pro použití v osobních počítačích představila společnost AMD. Jedná se o šestijádrový CPU AMD Phenom II X6 1090T Black Edition, určený pro patice AM2+ a AM3. V souvislosti s uvedením nových procesorů AMD oznámilo i novou čipovou sadu AMD 890FX. Podle informací od výrobce má nový šestijádrový procesor výkonem konkurovat procesorům Intel, ale na rozdíl od nich má být výrazně levnější. AMD dokonce tvrdí, že za cenu jednoho šestijádrového procesoru svého největšího rivala bude možné pořídit celou funkční herní sestavu založenou na Phenomu II X6 (základní deska, paměť, grafická karta ATI Radeon HD5670, pevný disk, skříň se zdrojem a 24" LCD displej)
Procesor AMD Phenom II X6 obsahuje novou technologii Turbo CORE, která přesouvá výkon na tři dedikovaná jádra pracující na vyšší frekvenci. Procesor se tak může přepnout do turbo modu u náročných her a kancelářského softwaru schopného pracovat na dvou nebo třech jádrech, nebo opět zapojit všech šest jader pro aplikace nejnáročnější na počet jader.
INFO: www.amd.com

Filmová databáze

FDb.cz v novém

Změny Filmové databáze (www.fdb.cz) nejsou jenom kosmetické – kromě nového vzhledu a vylepšeného ovládání se tvůrci FDb zaměřili především na televizní program, kinoprogram a DVD obchod. U filmů a osobností jsou již odkazy na IMDb a na své si přijdou i uživatelé Facebooku. Nejdůležitější změnou u televizního programu je jeho další rozšíření o nové TV stanice a přidání nových ovládacích prvků, díky kterým si můžete vybrat, které TV stanice se vám budou zobrazovat, a libovolně si je seřadit. Výhodou televizního programu ve Filmové databázi je to, že u většiny filmů v programu je odkaz na záznam v databázi, kde jsou detailní informace o filmu, fotografie, trailery, komentáře uživatelů a mnoho dalšího. Denně aktualizovaný program kin z celé České republiky je nyní přehlednější a obsáhlejší.
INFO: www.fdb.cz

Rozhlasový projekt

Četba z knih on-line

Český rozhlas 3 – Vltava spustil nový webový projekt "Sejdeme se on-line…". Vychází vstříc svým posluchačům, kteří nemají možnost poslouchat literární a dramatické pořady v časech pevně daných programovým schématem a rádi by si je přehráli on-line. Od dubna letošního roku jsou veškeré hry a četby na pokračování českých autorů a autorů bez licenčních nároků k dispozici ve streamové kvalitě na stránkách www.rozhlas.cz/vltava/stream, a to vždy po dobu jednoho týdne od odvysílání. Programová nabídka je pestrá. Připravuje se například četbu z románů J. Conrada, B. Björnsona a R. L. Stevensona, rozhlasové zpracování her Aischyla, W. Shakespeara, F. Schillera a dalších. Na Vltavě již od 1. září 2008 úspěšně funguje Čtenářský deník, který dává studentům možnost bezplatného stahování (ve formátu MP3) rozhlasových adaptací domácích i zahraničních děl, která bývají ve školních osnovách označována jako "povinná četba".
INFO: www.rozhlas.cz