Menu

Bye, bye, flash

Bye, bye, flash

Donedávna téměř bezkonkurenční Flash musí nyní čelit Silverlightu a technologiím z rodiny HTML5. Moc šancí nemá. I když…
PAVEL SALVET

Okamžitě po rozšíření celosvětové "pandemie" WWW bylo jasné, že pouhé statické a textové HTML stránky zdaleka nebudou stačit požadavkům, jež s sebou zákonitě nese prudký rozmach internetu. Hledala se proto řešení, která by zajistila, aby se obsah stránek mohl měnit v závislosti na čase nebo chování uživatele, a která by umožnila vkládat na stránky i data netextového charakteru. Průkopníky na tomto poli byli zejména vývojáři prohlížeče Netscape. Netscape jako první podporoval obrázky, Java applety nebo JavaScript. Obrázkový formát GIF podporoval animace, pomocí Java appletů a JavaScriptu bylo možné vytvářet zábavné i užitečné aplikace. Existovaly také plug-iny (zásuvné moduly) pro přehrávání zvuku. Dá se tedy říct, že obsah webových stránek se (zejména díky JavaScriptu a později i Flashi) do konce minulého století stal multimediálním a interaktivním.

Flash a jeho výhody

Macromedia Flash (zkráceně Flash) je multimediální platforma, vyvíjená firmou Adobe už od roku 1996 a používaná ke vkládání animací, videí, reklam a drobných prográmků (zejména her) do webových stránek.
Flash měl jasné předpoklady k úspěchu. "Rozhýbat" nebo ozvučit webové stránky bylo možné i pomocí jiných technologií, ale použít Flash bylo z řady důvodů výhodnější. Zejména při vytváření animací opatřených zvukovými efekty neměl Flash konkurenci. Umožňoval totiž použití vektorové grafiky, která má oproti bitmapové dvě důležité výhody. Tou první je možnost zvětšování či zmenšování bez ztráty ostrosti a kvality, druhou výhodou – v té době pro web naprosto zásadní – je velikost výsledného souboru, která je rozhodně nižší než například u GIF animace. Od čtvrté verze (r. 1999) bylo navíc možné ukládat zvuk pomocí MP3 komprese, která udržela na přijatelných hodnotách i velikost ozvučeného souboru. Tato verze již umožňovala i tzv. streaming, tedy přehrávání souboru při jeho současném stahování.
Flash bodoval i funkcemi, které přímo nesouvisely s obsahem. Kupříkladu dokáže uložit výsledek práce jako samostatný soubor s příponou ".exe", který se potom dá spouštět bez nutnosti instalace přehrávače pro Flash. Díky tomu je možné například uložit prezentaci do notebooku a poté ji "off-line" předvést na přednášce. Své uplatnění má rovněž schopnost "uzamknout" výsledný soubor. Potenciální plagiátor tak nemůže bez problémů okopírovat zdrojový kód, aby jej pak upravil pro své účely, jak je to možné u javascriptové aplikace. Později se Flash na webu prosadil také jako videopřehrávač. Kromě podpory nejpoužívanějších audiovizuálních formátů nabídl i hezké ovládací prvky.

Flash terčem kritiky

Pro pořádek je ale nutné zmínit, že i Flash trpěl celou řadou nevýhod. Mezi ty nejhorší patří vysoké nároky na výpočetní výkon. U novějšího stolního počítače sice trpět nebudete, nicméně ve srovnání s konkurencí jsou nároky vyšší, což znamená problém především pro různá kapesní zařízení, jejichž výkon je omezený.
Pro přehrání flashové prezentace je dále nutné mít v prohlížeči nainstalovaný potřebný plug-in, nejlépe Adobe Flash Player. Jelikož se však jedná o komerční produkt firmy Adobe, platí za něj korporace vyvíjející webové prohlížeče (Microsoft, Mozilla, Apple, Opera, Google aj.) poplatky. Existují sice i "svobodné" flashové přehrávače (Gnash, Swfdec), jejich úroveň však pokulhává, byť reklamy přehrávají skvěle.
Další nevýhodou je to, že flashová aplikace vložená do webové stránky je samostatným programem, který prakticky nelze ovládat JavaScriptem. Flash má vlastní objektově orientovaný programovací jazyk nazvaný ActionScript, který slouží k rozvinutí všech možností interaktivní animace.
V poslední době ale Flash zavalila kritika doslova ze všech stran, mimo jiné mu byla vyčtena nepřístupnost, nestabilita a četné bezpečnostní nedostatky, a to nejen při webových diskusích, ale i na mezinárodních IT konferencích a také ze strany některých firem (např. Apple nebo McAfee).

Špatné zprávy pro Adobe

Přes všechny nedostatky a veškerou kritiku se pozice Flashe ve spojitosti s rozvojem webových aplikací stále více upevňovala. Firma Adobe především těžila z neobyčejně příznivé situace, která vznikla poté, co W3C přeorientovalo těžiště své činnosti na vývoj XML technologií místo toho, aby především vytvářelo standardy pro podporu webových aplikací.
Podstatné ale bylo, že weboví vývojáři z nedostatku vhodnějších technologií využívají právě Flash: typickým příkladem může být videoportál YouTube, případně servery s on-line hrami.
V posledních několika měsících se však situace rapidně změnila. Vynořila se konkurence Flashe v podobě Silverlightu (viz rámeček), a co je pro Adobe ještě horší, pod hlavičkou HTML 5 vznikla nová API (aplikační programová rozhraní), která by mohla už za několik let vytlačit Flash z jeho současných pozic. Sice ještě nemají podobu schváleného standardu, ale vývojáři všech významných prohlížečů, Internet Explorer nevyjímaje, se již předhánějí v jejich implementaci.

HTML5 video

Podle návrhu specifikace HTML 5 jsou již integrální součástí webových prohlížečů audiovizuální přehrávače, zastoupené tagy (značkami)

Canvas

Další důležitou technologií, která Adobe určitě hodně zneklidňuje, je Canvas. Tato technologie umožňuje na základě uživatelem dodaných parametrů vygenerovat JavaScriptem obrázek, jenž se pak zobrazí uživateli. V HTML kódu je tento obrázek, resp. plocha pro jeho vykreslení, reprezentován párovým tagem . Obrázek lze potom i extrahovat a uložit ve formátu JPEG nebo PNG.
Programově kreslit obrázky se dá i v PHP, ale v situaci, kdy je potřeba interaktivně vykreslovat celé sekvence obrázků, je takové řešení naprosto nepoužitelné kvůli značné zátěži serveru a pomalé odezvě. Je tedy nutné nasadit technologii, která bude dynamicky generovat obrázky na straně klienta, tedy Flash nebo Canvas. Výhody Canvasu oproti Flashi jsou stejné jako v předchozím případě: uživatel se obejde bez plug-inu, a jelikož Canvas je javascriptové API, může být snadno propojen s dalšími webovými technologiemi, u nichž se JavaScript používá.
K čemu se Canvas hodí především? K editaci obrázků (ořezy, transformace, použití filtrů atd.) a jejich analýze (čtení obrazových dat pro histogramy, analýza využití barev atd.), k vykreslování rastrové grafiky v hrách (sprity, pozadí apod.). Příliš vhodný naopak není pro vytváření animací.

Konec technologie Flash?

Mohou tedy výše zmíněné technologie nahradit v oblasti webových aplikací Flash? O tom se dá jen spekulovat. Flash by se pak už patrně na webových stránkách objevoval jen v podobě reklamních bannerů a zábavních animací, což ale určitě nejsou věci, kvůli kterým by uživatelé chtěli Flash používat. Poté by rychle vzrostl počet lidí, kteří si podporu Flashe ve svých prohlížečích vypnou nebo příslušný plug-in nebudou vůbec instalovat. Na to by pochopitelně zareagovali poskytovatelé reklamy a začali by místo technologie Flash používat něco jiného, například SVG. A to by pro Flash znamenalo definitivní konec.
Taková situace je ale zatím jen dalekou budoucností. V současnosti jsou na internetu ve Flashi tisíce aplikací a nespočet videí. Úvahy o tom, že Flash brzy zmizí v propadlišti dějin, jsou tedy předčasné, byť se situace z hlediska Adobe vyvíjí velmi nepříznivě. Ostatně vývojáři v Adobe určitě nespí na vavřínech a možná už teď vymýšlejí nové funkce, kterými si Flash udrží popularitu i v budoucnu. V úvahu je třeba brát také právně nejistou situaci kolem videokodeku VP8, která ve svém důsledku může Flashi napomoci v oblasti webového videa.
SALVET@GMAIL.COM

Zdroje
http://www.w3.org/TR/html5/
http://en.wikipedia.org/wiki/Adobe_Flash
http://dev.opera.com/articles/view/svg-orcanvas-choosing-between-the-two/


Argumenty proti H.264
H.264 je v současnosti nejkvalitnějším videokodekem a fakticky se již stal standardem pro kompresi videa. Využívají ho například filmové disky Blu-ray a také videoportály včetně YouTube. S tímto kodekem pracují také mobilní přístroje firmy Apple. Ve státech, kde jsou zavedeny softwarové patenty (v Evropské unii ne), však musí výrobci zařízení a komerční uživatelé platit za používání H.264 licenční poplatky. To je pro některé prohlížeče nepřijatelné. Držitelé práv ke kodeku H.264 (sdružení MPEG LA, k jehož členům patří i Apple) sice oznámili, že tento kodek bude bez poplatků pro aplikace, které jsou dostupné koncovým uživatelům zdarma, nicméně s touto úlevou lze najisto počítat jen do konce roku 2015, pak se licenční podmínky, tak jako každých pět let, aktualizují a není jasné, jak to bude po tomto datu. Samotné patenty na H.264 vyprší až po roce 2028.


Vážná konkurence pro Flash
Silverlight je technologie uvedená společností Microsoft v dubnu 2007. Lze ji využít například k vytváření interaktivních webových aplikací v internetových prohlížečích. Silverlight je postaven na technologii Windows Presentation Foundation (WPF) a .NET Framework 3.0. Silverlight je šířen jako freeware. Více o Silverlightu najdete na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Silverlight.


Foto: HTML5 video funguje i v prohlížeči Safari.
Foto: YouTube: Pokud máte ten správný prohlížeč, HTML5 verze YouTube se od té standardní příliš neliší.