Menu

Časová osa: Historie placení

Časová osa: Historie placení

Platby pomocí primitivních peněz spíše připomínaly výměnný obchod. Pak se (jako znak důvěry) objevily mince a zlato. V době elektronického bankovnictví, kdy se ke zlatu už dostane jen málokdo, je důvěra ještě důležitější.
ELVIRA KOLB-PRECHT

Podle řecké mytologie byla nejstarším obchodem koupě ženy do domácnosti "v panenském květu" (viz Odysseus). Náklady: dvacet býků. Z toho očividně vychází i latinský termín pro peníze (pecunia, pecus = dobytek).
Využití užitkových zvířat k placení však není pouze otázkou dávné minulosti. I v současnosti jsou v některých částech Afriky stále jako druh platidla považováni býci watussi. Nicméně jít na nákup se stádem krav logicky není moc pohodlné a praktické. Lidé začali vymýšlet hodnotový prostředek – peníze. Jejich zavedení trvalo tisíce let, jejich nahrazení digitálními platbami necelých deset.
Jeden z nejbizarnějších způsobů platby vymysleli obyvatelé ostrova Yap: kamenné peníze. Jednalo se o velké kamenné desky z aragonitu s dírou uprostřed. Kvůli objemu a hmotnosti těchto "mincí" však s nimi bylo běžné nakupování velmi obtížné. I to je možná důvod, proč byly vyvinuty "virtuální platby": i když došlo ke změně vlastníka, kamenná měna se přesunula jen zřídka. Až do roku 1990 akceptovala "Bank of Hawai" kamenné peníze z ostrova Yap jako úvěrové zabezpečení.
Jako jednu z nejlepší forem primitivních peněz lze označit ulity kauri, které se používaly například v Číně, severní Africe a jihovýchodní Asii. Ty už totiž měly charakteristické rysy peněz současnosti: byly malé, snadno přenositelné a snadno počitatelné. Jako vhodné výměnné "médium" se později ukázaly různé varianty kovů. Pro výrobu prvních peněz byla použita měď, později bylo stříbro či zlato upravováno do formy kroužků nebo tyčí. Jako protihodnota k požadovanému zboží pak mohl být odříznut kus o určité hmotnosti. Jakmile pak první lýdští obchodníci přinesli první kulaté kusy kovu, "narodily" se mince. Papírové peníze se objevily v Evropě až v 18. století. Zpočátku fungovaly spíše jako dlužní úpisy, později už ale byla určena "garance" a papírové peníze byly směnitelné proti zlatu (kryté zlatem). Tento princip vydržel až do roku 1973 – od tohoto roku už neexistuje krytí zlatem a peníze jen určují kupní sílu.

E-peníze: Konec mincí a bankovek?

Na první elektronické finanční transakce lze narazit už v 19. století: telegraf umožnil vytvoření "kabelových" peněz. Bezhotovostní platební režim však byl nejprve vyhrazen pouze pro firmy. Možnost vytvoření účtu pro každého člověka se objevila až v 50. a 60. letech, do té doby byly platy vypláceny v hotovosti – z výplatního sáčku.
Dalším krokem k dematerializaci peněz byly úvěrové karty a později on-line bankovnictví. S příslušnými "elektronickými penězi" mohou uživatelé nakoupit luxusní zboží, aniž by měli v kapse jedinou korunu.
Nicméně spousta opatrných lidí nechce odhalit údaje o své kartě – především pro drobné nákupy. Platby malých částek tak lze přes internet provést pomocí služeb PayPal, PaySec a několika podobných platebních systémů. A jak to bude vypadat v budoucnu například při nákupu v pekařství? Budeme platit chléb a pečivo pomocí svého mobilního telefonu nebo pomocí implantovaného čipu? Pravda je, že (ve srovnání s okolními státy) Češi mají k bezhotovostnímu životu ještě hodně daleko. Ať už jsou na vině mimořádně nepříznivé bankovní podmínky, nebo jsme jen opatrný národ, jisté je, že ještě hodně dlouho mince a bankovky z našich kapes nezmizí…
AUTOR@CHIP.CZ

Časová osa

Doba kamenná
Dobytčí měna
Z býků, prasat a dalšího skotu se staly důležité obchodní články. Do středověku a v některých zemích dokonce až donedávna byla tato zvířata běžně používána pro placení.
Přibližně od roku 4000
Kamenné peníze
Obrovské kamenné desky s otvorem uprostřed jsou také nazývány "rai" a na ostrově Yap v Mikronésii dlouhou dobu fungovaly jako platidlo.
Přibližně od roku 2300
Kroužkové peníze
Bronzové předměty, jako například poutko na prsteny, jsou méně používány jako ozdoby. Na základě normalizované hmotnosti byly všeobecně přijaty jako platidla.
Přibližně od roku 2000
Kauri ulity
Tyto ulity sloužily jako předchůdce peněz již v Číně. "Měkkýší peníze" se rychle rozšířily a objevily se i první formy "půjčování peněz".
Přibližně od roku 1100
Spade peníze
Spade mince jsou v čínštině nazývány "bu". První kusy vypadají podobně jako opravdové rýče, v průběhu času se staly menšími a více abstraktními.
Přibližně od roku 650
Mince z Lýdie (nyní část Turecka) byly tvořeny z kousků "elektra" (slitiny zlata a stříbra) o přesně určené hmotnosti. Na tyto kousky kovu přidal svou pečeť král Croesus. Tak se zrodily mince.
14. století
Kakaové boby patřily u Aztéků k důležitým platidlům. Hodnota zboží však nebyla vypočítávána podle hmotnosti bobů, ale podle jejich počtu.
9. století
V Číně, Tibetu a Rusku se od 9. do 20. století používaly jako platidlo čajové cihly – lisovaný čaj ve tvaru skutečných cihel.
1909
Bezhotovostní platby
V zahraničí se objevují první pošty, na kterých mohou soukromí majitelé účtů převádět peníze.
1923
Inflace peněz
Na vrcholu inflace neměly papírové peníze téměř žádnou hodnotu. Například v Německu musel zákazník za známku zaplatit bilion marek.
1950
Kreditní karta
Američan Frank McNamara zřídil Diners Club. Pouze členové tohoto klubu obdrželi karty, kterými mohli platit ve vybraných restauracích.
1968
Bankomat
Pro výběr peněz z prvního bankomatu byl potřeba speciální klíč a plastová karta.
1983
Domácí bankovnictví
Jako první v Evropě nabídla "domácí bankovnictví" německá banka Btx.
2004
WoW zlato
I v herním světě "World of Warcraft" jsou potřeba peníze – virtuální zlato může být (nelegálně) vyměněno za skutečné peníze (a naopak).
2005
Přímé e-bankovnictví
Platba bez registrace, číselný kód (PIN) není zadáván přímo v bance, ale do internetového formuláře platební služby.
2009
Facebook kredity
Tato síť nabízí vlastní měnu. Facebook kredity by se měly stát pro tuto sociální síť platebním řešením…
TREND
"Jen babička potřebuje peníze – a bankovní zloději." Švédský slogan ukazuje budoucí trend: bez bankovek a mincí, jen s informacemi o platbě v čipu. Očekáván je také nárůst plateb přes mobilní telefon, který má tendence stát se naší mobilní peněženkou. Důvod: Příslušná infrastruktura je již vybudována a telefon nosíme neustále v kapse. Důležitou měnou by se mohl stát také čas.