Menu
CHIP Speedtest

Vyrobte si vlastní SSD disk

NA DVD

Na našem DVD najdete potřebné programy včetně VMware Playeru pod Indexem SSD, pomocí nichž vytvoříte vlastní raidový disk z USB flash disků.

Vyrobte si vlastní SSD disk

Rychlejší a tišší než pevný disk, a navíc zadarmo. Máte-li náladu na trochu zábavy a několik zbytečných USB flash disků, můžete si udělat vlastní SSD disk.
MANUEL SCHREIBER

Pokud se vám někde bez užitku povaluje několik nepoužívaných USB flash disků, můžete si z nich snadno udělat vlastní rychlý SSD disk – to nejdůležitější už totiž máte. USB flash disky pracují stejně jako SSD disky na technologii flashových paměťových buněk. K počítači lze díky až čtrnácti USB portům, z nichž většina bývá neobsazena, připojit dostatečné množství flash disků. Jedinými náklady, které budete muset patrně vynaložit, jsou náklady na pořízení potřebných kabelů pro připojení USB zařízení k vnitřním konektorům na základní desce (viz úvodní obrázek). V obchodě stojí pár korun, pokud ale máte schovanou krabici od základní desky, asi je uvnitř najdete.
Ukážeme vám dvě možné konfigurace nastavení přidaných flash disků pod Windows: jedna poslouží ke zvýšení kapacity paměti a druhá se zaměří na maximální urychlení systému. Flash disky se pod Windows ukážou jako diskové jednotky, na které budete moci instalovat jakékoliv programy a které navíc budou pracovat s rychlejšími přístupovými dobami než běžné magnetické pevné disky. Poradíme vám také, jak na USB flash disk nainstalovat Windows 7 a záchranný disk, se kterým budete mít vždy po ruce veškeré nástroje na opravu počítače a obnovu dat.

Raid DP: SSD disk s maximální kapacitou

Chcete-li maximálně využít kapacitu svých nepoužívaných flash disků, nejlepším pomocníkem bude nástroj FlexRAID, který umožňuje seskupit větší množství disků do jediné diskové jednotky (tzv. RAID DP) s celkovou kapacitou všech použitých flash disků. Výhodou je, že do systému můžete zapojit flash disky různých velikostí a data se při zápisu neukládají rovnoměrně mezi všechny flash disky, ale postupně se automaticky zaplňuje jeden flash disk po druhém. Nástroj FlexRAID můžete stáhnout prostřednictvím odkazu, který najdete spolu s dalším softwarem používaným v tomto článku na našem DVD pod kódem SSD.
Nastavení pevného disku není zdaleka intuitivní a probíhá převážně pomocí příkazové řádky, příkazy jsou ale snadné a díky našim příkladům dokončíte instalaci velice rychle. Nejdůležitější je zadat příkazy do řádky FlexRAID ve správném pořadí, jinak program skončí předčasně chybovým hlášením.
Ze všeho nejdřív je nutné deaktivovat pod Windows Vista a 7 Řízení uživatelských účtů, protože všechny příkazy musíte zadávat jako administrátor. Deaktivaci Řízení uživatelských účtů provedete v Ovládacích panelech (nabídka Start | Ovládací panely | Uživatelské účty | Změnit nastavení nástroje Řízení uživatelských účtů). Zde v okně stáhněte posuvník úplně dolů k hodnotě "Nikdy neupozorňovat". Po dokončení instalace nového SSD disku nezapomeňte vrátit posuvník do původního nastavení.
Nyní spusťte "FlexRAID Basic Host" a během instalace vyberte možnost instalace v podobě služby (as a service), takže Flex Raid se automaticky spustí při každém startu Windows. Stejným způsobem nainstalujte jako službu klientskou utilitu "FlexRAID Basic CMD Client". Dříve než budete pokračovat v konfiguraci, ujistěte se, že jste správně nastavili povolení zápisu pro adresář FlexRAID. Ve složce C:\Program Files\Open Egg.org vyhledejte adresáře "Basic CMD Client" a "Basic Host Service" a pravým tlačítkem myši otevřete jejich vlastnosti. V položce "Atributy" by nemělo být zaškrtnuto políčko "Jen pro čtení". Klikněte na tlačítko "Použít" a zkontrolujte, zda je políčko odškrtnuté i v podsložkách zmíněných adresářů. Restartujte počítač a spusťte klienta FlexRAID Client. Otevře se konzolové okno, ve kterém můžete prostřednictvím příkazu "localhost" připojit FlexRAID. Nastavení konfigurace je téměř hotové. Po zadání příkazu "view install" a restartování počítače můžete začít FlexRAID používat.
Pozor: Program FlexRAID hlásí, že po instalaci není třeba restartovat počítač. Pokud jej ale nerestartujete, nebude pracovat korektně. Po instalaci tedy nezapomeňte počítač restartovat.
Používáte-li Windows 7, musíte po restartu počítače doinstalovat do FlexRAID dvě opravné aktualizace. Instalaci provedete v klientské konzoli prostřednictvím příkazů "patch install view-sys-patch" a "patch install view-cl-patch".

Startovací skript: Zapojení USB flash disků

Nyní nastává čas pro integraci USB flash disků do FlexRAID. Nejprve musíte nástroji FlexRAID sdělit, které USB disky má zařadit do budoucího SSD disku. K tomu musíte vytvořit skript a umístit jej do adresáře "Basic Host Service". Vytvoříte jej tak, že v Průzkumníku najdete tento adresář (C:\Program Files\Open Egg.org) a pravým tlačítkem myši kliknete na volné místo. Z nabídkového menu pak vyberete položku "Nový | Textový dokument" a nový soubor pojmenujete "ViewConfig". Ujistěte se, že jste jméno souboru zadali správně a že má opravdu příponu ".txt".
Konfigurační soubor umožní nastavení řady parametrů, pro pochopení principu a základní funkčnost však postačí několik jednoduchých příkladů (viz obr. 2 výše). První řádek definuje virtuální disk, který je složen ze všech připojených flash disků. V našem případě jsme tomuto virtuálnímu disku v Průzkumníku přiřadili písmeno "Y:\". Do druhé řádky uveďte cestu k flash diskům, pod kterou je vidí operační systém Windows. V našem případě "G:\" a "I:\". Můžete přiřadit libovolné množství disků, jen je třeba je oddělit středníkem (;).
Na screenshotu vidíte, jakým způsobem napsat řádky až po řádek s příkazem "REMOVABLE= false". Pod "Y:\" sloučíte virtuální diskovou jednotku s flash disky. V našem případě však nechceme jen sloučit datové nosiče, ale také jim přiřadit určitý adresář. Např. hudební sbírky na jednotlivých flash discích můžete poskládat do jednoho adresáře pomocí příkazu "|-<Hudba>" v rámci disku "Y:\", příklad vidíte na výše uvedeném screenshotu. V druhém kroku můžete pomocí příkazu "-Y:\Hudba" připojit do FlexRAID libovolné množství adresářů, například Programy, Fotografie či Dokumenty. Pozor, každý adresář musíte samostatně vložit do nového řádku vytvořeného skriptu.
Nyní můžete vámi vytvořenou jednotku otestovat. Otevřete pomocí "localhost" klienta FlexRAID a zadejte příkaz "view start" (viz screenshot 3 na str. 79). V Průzkumníku se zobrazí jednotka "FlexRAID-View (Y:)". Aby se FlexRAID v budoucnu spouštěl automaticky a jednotka se automaticky připojovala po každém startu Windows, je třeba jej trochu doladit: otevřete adresář programu FlexRAID Basic Host Service a vytvořte v něm nový soubor pojmenovaný "autostart.txt". Do tohoto souboru stačí vložit hodnotu, po jaké době v milisekundách se program spustí. Autoři programu doporučují hodnotu "5000" milisekund, ale na našem počítači se tato hodnota ukázala jako příliš nízká, takže FlexRAID se snažil připojit jednotku ještě předtím, než se do systému zavedly potřebné služby. Ideálního výsledku jsme nakonec dosáhli při zadání hodnoty "12000" milisekund. Po uložení souboru a restartování Windows uvidíte v Průzkumníku připojenou novou jednotku "Y:\".
Program FlexRAID dokáže více, než jen vytvořit raidové pole několika USB flash disků. Pomocí přídavného rozhraní WebUI (odkaz na jeho stažení najdete rovněž na našem DVD) můžete navrhnout časový rozvrh zálohování dat na USB flash discích. Podrobné informace najdete na uživatelském diskusním fóru na stránce openegg.org/forums/posts/list/191.page.

Raid0: Maximální rychlost SSD disku

Pomocí programu FlexRAID můžete Windows přinutit, aby s USB flash disky pracovala jako s jedinou velkou jednotkou. Chceteli z připojených USB flash disků vymáčknout maximální rychlost, musíte je zařadit do pole Raid0, které umožní ukládání jednoho souboru mezi jednotlivé flash disky. Raid0 zvyšuje rychlost čtení i zápisu a i u průměrných USB flash disků dokáže zajistit přenosovou rychlost okolo 50 MB/s. Pro srovnání: Obyčejný samostatný flash disk pracuje s přenosovými rychlostmi okolo 20 MB/s. Chcete-li ale flash disky zařadit do pole Raid0, musíte použít disky se stejnou kapacitou, jinak by výsledná jednotka měla stejnou kapacitu jako flash disk s nejnižší kapacitou. Nejjednodušším řešením je vytvoření virtuálního stroje s Linuxem, pod nímž lze nakonfigurovat USB flash disky tak, aby je systém Windows viděl jako síťovou jednotku, protože Windows sama o sobě neumějí zapojit USB disky do Raid0. Virtuální stroj má ale i své nevýhody: potřebuje vlastní 512MB paměť a dostatečný výkon CPU, který zajistí, aby Linux nezpomaloval běh Windows, takže toto řešení není vhodné pro starší počítače. Nastavení pomocí VMware Playeru je snadné, Ubuntu pak vytvoří základ Raid0 pole. Instalaci systému ve virtuálním stroji provedete zkopírováním ISO image na pevný disk počítače a kliknutím na položku "Create a New Virtual Machine" ve VMware Playeru. V rámci průvodce instalací zvolte možnost "Installer disc image file" a zadejte cestu k ISO souboru. Následující kroky jsou snadné, stačí vložit jediného uživatele a velikost disku – 4 GB úplně postačí. Důležité je potvrdit instalaci "VMware Tools", bez kterých by disky nebylo možné integrovat.
Po dokončení instalace Ubuntu můžete změnit nastavení klávesnice na české znaky. Tuto možnost najdete v nabídce "System | Preferences | Keyboard | Layout | Add". Poté pomocí možnosti "Remove" odeberte anglickou klávesnici. Nyní je třeba aktualizovat systém tak, aby následující instalace proběhly bez chybového hlášení. Aktualizaci systému provedete v menu
"Terminal" v možnostech "Applications | Accessories". Nyní je třeba zadat příkaz
sudo * apt-get update
Hlásí-li i poté systém chybu, opakujte aktualizaci prostřednictvím příkazu
sudo * apt-get * update * --fix-missing
Teď můžete aktualizovat software pomocí příkazu
sudo * apt-get * upgrade
Instalaci dokončíte restartem linuxového systému.
Nyní je třeba integrovat flash disky a aktivovat datové nosiče ve VMware Playeru pomocí nabídky "Virtual Machine | Removable Devices". Dále vyhledejte v terminálu Ubuntu připojovací body pomocí příkazu
dmesg * | * grep * "Attached * SCSI"
Výsledné hlášení bude mít podobu přibližně ">>sd 2:0:0:0:[sdb] Attached SCSI removable disk". Důležitá informace se skrývá v hranatých závorkách, v tomto případě má podobu "sdb" (viz výše uvedený screenshot). V tomto okamžiku nainstalujte požadované nástroje pro jednotku Raid:
sudo * apt-get * install * mdadm
Instalace je téměř hotová, protože zbývá jen založit Raid. My jsme do systému zařadili dva 4GB USB flash disky, které jsou v systému označeny jako "sdb" a "sdc":
mdadm * --create * --verbose * /dev/md0 * --level=0 * --raid-devices=2 * /dev/sd{ b,c}
V tomto okamžiku je nutné vytvořit ze dvou datových nosičů jednu jednotku a naformátovat ji. Jelikož Windows nebudou k USB diskům přistupovat přímo, nemusíte volit systém souborů podporovaný Windows. Používáte-li na počítači zároveň Linux, vyberte místo souborového systému NTFS systém EXT4. Jelikož už stejně pracujete s konzolí, můžete disky naformátovat přímo z jejího rozhraní pomocí příkazu
sudo * mkfs.ext4 * /dev/md0
Po dokončení formátování disk připojte pomocí příkazu
sudo mount * /dev/md0 * /mnt
Proběhla-li instalace bez problémů, máte nyní k dispozici rychlý Raid0 disk. Vytvořte si skript, do kterého zadáte startovací proces a identifikační číslo jednotky (UUID), abyste ji měli k dispozici po každém restartu virtuálního systému a nemuseli pokaždé opakovat inicializaci. Identifikační číslo jednotky zjistíte pomocí příkazu
mdadm * --detail */dev/md0
Nyní vytvořte kliknutím pravého tlačítka myši na pracovní ploše počítače textový soubor a do něj vložte následující řádky obsahující zjištěné UUID jednotky:
#!/bin/bash mdadm * --verbose * -A * /dev/md0 * -u
* Sem_vložíte_UUID-číslo raid_jednotky

Soubor uložte s příponou ".sh". Po každém startu teď stačí spustit skript, a nemusíte výše uvedený postup příkazů zadávat ručně. Nyní už zbývá jen poslední krok: nastavit pod Linuxem sdílení jednotky tak, aby se v prostředí Windows objevila jako síťový disk. Vytvořte v rámci jednotky nějaký adresář a po stisknutí pravého tlačítka myši nastavte možnost jeho sdílení. Pokud jej chcete sdílet ve formě vyskakovacího okna, Ubuntu doinstaluje všechny požadované Samba balíčky. Restartujte počítač a označte sdílený adresář jako síťový disk. Nyní uvidíte i pod Windows sdílený adresář jako síťový disk a budete jej moci používat jako jakoukoliv jinou připojenou jednotku.

Raidové řešení: Ideální pro linuxové profesionály

Vytvořit raidový disk v rámci virtuálního stroje není složité, ale je to na úkor systémových prostředků počítače. Ideální a výkonnější řešení je složitější: nechali jsme jádro Linuxu běžet nativně v prostředí Windows pomocí coLinuxu a vhodného systému Debian, tedy bez nutnosti nastavení virtuálního stroje. Vyžaduje to hodně času pro nastavení, protože jsme museli nainstalovat všechny potřebné moduly a nástroje kernelu, a to navíc bez grafického rozhraní, abychom co nejvíce šetřili systémové prostředky. Start Linuxu pak neprobíhá pomocí kliknutí myší, ale je nutné jej přesně zadat do příkazové řádky. Celková doba nastavení nám včetně stažení nástrojů pro raidovou jednotku zabrala přibližně čtyři hodiny.
Výhodou složitějšího řešení je nejrychlejší varianta SSD disku složeného z USB flash disků. Systém pracoval bez obtíží i na starém notebooku s procesorem Intel Pentium M (1,86 GHz) a 1 GB RAM. Potřebné nástroje, včetně coLinuxu a Debianu, stejně jako spouštěcí skript a všechny důležité odkazy na webové stránky najdete rovněž na našem DVD.
Nezáleží na tom, zda zvolíte úspornější variantu tenkého linuxového kernelu, nebo variantu virtuálního linuxového stroje a utility FlexRAID. V obou případech dokážete obejít omezení Windows a budete schopni vytvořit z nepoužívaných USB flash disků funkční a poměrně rychlý SSD disk.
AUTOR@CHIP.CZ

1. Připojení USB flash disků
Nový SSD disk složený z USB disků můžete připojit přímo k základní desce počítače nebo do externí krabičky.
Interní SSD
Konektory pro připojení USB portů k základní desce poznáte snadno podle rozložení pinů. Potřebné kabely buď najdete v balení základní desky, nebo je za pár desítek korun koupíte v každém počítačovém obchodě.
Externí SSD
Nechcete-li otevírat skříň počítače nebo máte všechny interní konektory plné, můžete USB flash disky připojit externě pomocí běžného USB rozbočovače.

2. Zapojení SSD do systému
Pomocí nástroje FlexRAID můžete do systému integrovat více flash disků tak, aby fungovaly jako jedna velká jednotka. Tři nejdůležitější kroky jsou:
1. Instalace FlexRAID
Pomocí nástrojů FlexRAID-clinet a FlexRAID-host připravíte Windows na nový USB-SSD disk.
2. Vytvoření skriptu
Pomocí textového dokumentu (skriptu) připojíte USB disky do systému.
3. Aktivace disku
SSD disk aktivujete pomocí příkazu "view start" v klientu FlexRAID a později jej budete moci používat pod Windows.


V případě nouze: Záchranné flash disky ve vašem PC
Chovají se Windows nevyzpytatelně? Nemůžete se dostat ke svým datům? Žádný problém. Díky následujícímu řešení budete mít vždy po ruce všechny potřebné záchranné nástroje.
Máte-li na základní desce počítače stále volné konektory pro připojení přídavných USB bracketů, nenechte je zahálet. Připojte k nim dva USB flash disky. Na první z nich zkopírujte instalační médium Windows 7 a na druhý instalaci nenáročného linuxového systému, a už nikdy nebudete muset hledat záchranné DVD. Všechny potřebné nástroje pro záchranu systému a obnovu dat budete mít vždy při ruce. Pro vytvoření USB disku s instalací Windows 7 budete potřebovat flash disk o kapacitě minimálně 4 GB, instalační disk Windows 7 (nebo jeho image) a nástroj HP USB Disk Storage Format Tool (najdete jej na našem DVD). Pomocí něj zkopírujete na USB disk (naformátovaný pod souborovým systémem FAT32) data z instalačního disku Windows 7. Druhý, linuxový flash disk může mít kapacitu jen 1 GB. Nejprve pomocí nástroje HP USB Disk Storage Format Tool disk zformátujte. Poté spusťte program UNetbootin (rovněž jej najdete na našem DVD) a vyberte instalační ISO obraz Ubuntu z našeho DVD (viz obrázek výše). V případě, že z flash disků budete chtít nabootovat, musíte změnit bootovací posloupnost počítače, a to buď v prostředí BIOS, nebo stisknutím tlačítka [F8] po zapnutí počítače.
Rada: Máte-li v počítači integrované dva USB flash disky s instalací operačních systémů, dávejte pozor, abyste si náhodou nechtěně nepřeinstalovali stávající systém! Pokud si nebudete jisti, doporučujeme vypnout v BIOS možnost bootování z USB disků. V případě potřeby ji můžete kdykoliv zapnout.

Foto: Instalace systému: S nástrojem UNetbootin vytvoříte záchranný disk dvěma kliknutími.


RAID s USB HDD
Na rozdíl od USB flash disků můžete externí USB pevné disky snadno zařadit do Raid i pod Windows. Stačí je vyndat z externích krabiček, připojit k základní desce pomocí interních SATA kabelů a zformátovat. Ve Správě disků vyberte u patřičných disků z kontextového menu možnost "Formátovat...". Během vytváření oddílu zvolte možnost Raid. Přesný postup pak záleží na tom, jakou verzi Windows používáte, ale není vůbec složitý. Při formátování externích disků opět pozor na to, abyste si omylem nezformátovali jiný disk a nepřišli o data.

Foto: Pevné disky v Raid: Pevné disky můžete snadno spravovat ve Správě disků.

Foto: Sdílení adresářů: Budete-li disk používat pod Windows, musíte nastavit v Ubuntu jeho sdílení.
Foto: Instalace Raid0: K vytvoření správného skriptu pro automatické spouštění Raid je třeba pod Linuxem identifikovat jednotlivé USB flash disky.

 









Komerční sdělení


Vyšel nový Chip! Nedostanete se do trafiky?

Objednejte si ho až domů. Poštovné zdarma.
Objednat aktuální číslo DIGI HNED