Menu

Ovládání dotykem

Ovládání dotykem

Revoluci ve způsobu komunikace lidí se zařízením způsobil Apple, a to konkrétně prostřednictvím iPhonu. Promyšlené dotykové ovládání však samozřejmě nevzniklo ze dne na den. Své kořeny má již ve čtyřicátých letech.
PETER SEIFFERT

V roce 1994 natočil Bruce Tognazzini ze společnosti Sun Microsystem propagační video se svou vizí 21. století (Starfire - A Vision of Future Computing; najdete ho na YouTube). Úvodní scéna se příliš nevydařila - předpokládal totiž, že 16. listopadu roku 2004 se princezna Diana stane členkou britské Sněmovny lordů. To se bohužel ukázalo jako mylné, protože jak už dnes víme, Diana tragicky zemřela v létě roku 1997. Některé další vize a hlavní myšlenky z videa Starfire jsou už ale dnes skutečně realitou. Video se totiž netýkalo britské aristokracie, ale především interakce mezi lidmi a počítači, a můžete v něm vidět v podstatě „tablety“ i obří multidotykové monitory.
Přitom průlom v technologii multidotykového ovládání a jeho průniku k široké veřejnosti přišel až v roce 2007 s prvním Apple iPhonem. Za skutečností, že mohl Tognazzini tak správně předvídat budoucnost zhruba patnáct let dopředu, nestojí ani jeho genialita, ani náhoda. Historii nastíněné technologie lze totiž vysledovat až do roku 1948.
V té době pracoval kanadský fyzik Hugh Le Caine (mimo jiné se zabýval radarem a atomovou fyzikou) na vývoji elektronických hudebních nástrojů. V roce 1948 sestavil „Sackbut“, který je považován za první elektronický syntezátor a který se ovládal něčím, co by se dalo nazvat touchpad. Dotykový ovládací prvek se dal využít například pro trvalou změnu akustické barvy. Sackbut využíval kapacitní dotykovou technologii a jeho senzory identifikovaly elektrické pole generované dotykem. Tento princip (samozřejmě značně zdokonalený) se používá i dnes, mimo jiné i v už zmíněném iPhonu.

Multitouch - evoluce v ovládání

Přesto trvalo mnoho let, než se další vědci začali dotykovou technologií vážně zabývat. A není divu: bez výkonného a cenově dostupného koncového zařízení nedával tento koncept příliš velký smysl. Do vývoje této technologie se až v polovině 60. let pustily společnosti IBM a Bell Laboratories. V roce 1982 byl na univerzitě v Torontu vyvinut nový typ dotykového ovládání, který reagoval na více než jeden dotyk. Píše o tom na své domovské stránce Bill Buxton, výzkumný pracovník firmy Microsoft.
Ještě předtím došlo k některým pokusům o zpřístupnění dotykového ovládání široké veřejnosti. Na některých středních školách a univerzitách se například používal výukový počítač PLATO IV. Studenti na tomto počítači vybírali odpovědi na otázky pomocí dotyku prstem na speciální obrazovce. V roce 1983 nabídla společnost Hewlett-Packard svým zákazníkům počítač HP-150 s dotykovým displejem. Prodejní čísla ale nebyla příliš vysoká. Větší úspěch měly v devadesátých letech přenosné počítače s touchpadem. Který z výrobců je uvedl na trh jako úplně první, to je diskutabilní. Například firma Psion prodávala počítač s touchpadem už v roce 1989. Uživatel však musel pro pohyb kurzoru klepnout na konkrétní bod. Podobnou technologii nazvanou GlidePoint pak v roce 1994 použila u svého počítače i firma Apple. Poté už se přenosná zařízení s dotykovým ovládáním stala celkem běžnými a výrobci v jejich uvádění závodili. V roce 1993 se objevil i první smartphone na světě s jednodotykovým ovládáním - Simon od firem IBM a Simon. Ve stejném roce zkoušel štěstí i Apple se svým minipočítačem Newton, označovaným také jako PDA - personální digitální asistent. Toto zařízení ani jemu podobná však nebyly úspěšné, dokud se v roce 1996 neobjevil Pilot firmy US Robotics, později přejmenovaný na Palm.
Přesto nakonec jackpot vyhrála firma Apple. Vývoj od nevhodně načasovaného Newtonu vedl k uvedení iPhonu v roce 2007 a posléze i iPadu v roce 2010 - tentokrát se v obou případech uvedení na trh více než zdařilo. Přitom nešlo o technologicky nijak zázračné produkty, ovšem dotyková technologie byla u nich využita opravdu vhodně. Steve Jobs prostě tenkrát přišel se správnými produkty ve správný čas, a to jistě k mrzutosti firmy Nokia, která byla v tomto oboru mnoho let jedničkou.
Stevu Jobsovi a Applu se tedy mimořádně zadařilo, zatímco zakladatel Microsoftu Bill Gates s vývojem a uvedením tabletu a dalších produktů (pokoušel se prosadit i s vlastními smartphony) neuspěl. Microsoftu se ale přece jen v některých oblastech daří - výkonné počítače ovládané prostřednictvím dotykové obrazovky se v obchodech nebo restauracích používají často a zajímavý je i projekt dotykově ovládaných „stolů“ Surface.
V posledních letech zaznamenala velký úspěch také dotykem ovládaná navigační zařízení do automobilů, různé prodejní automaty a terminály a existují třeba i dotykové varné desky. Budoucnost ale slibuje ještě mnohem více. Dá se očekávat větší interakce mezi dotykovou vrstvou a uživatelem - senzory budou rozdílně reagovat na různé akce uživatele, případně i na teplotu. S dotykovými plochami se budeme setkávat stále častěji a budou mnohem větší - vývojáři pracují na využití dotykových podlah a celých stěn. Lze tedy očekávat, že za pár let se setkáme s technologiemi, které značně předčí představy Tognazziniho z videa „Starfire“.

Časová osa

1948
Sackbut

Hugh Le Caine vyvinul zařízení Sackbut -celosvětově první elektronický hudební syntezátor vybavený dotykovou plochou pro ovládání.
1972
PLATO IV

Výukový počítač pro školy a univerzity PLATO (na obrázku verze V) byl vybaven dotykovou obrazovkou pro výběr odpovědí.
1982
Multitouch

První „multidotykový“ systém byl vyvinut na univerzitě v Torontu pro snadnější komunikaci mezi uživatelem a počítačem.
1983
HP-150
V září roku 1983 uvedla společnost Hewlett-Packard na trh počítač HP-150 - první počítač s optickou dotykovou obrazovkou.
1989
MC400

V roce 1989 přišel Psion s notebookem s touchpadem. Kurzor se ale neposouval pohybem po ploše, ale klepnutím na určité místo.
1993
Simon
První smartphone na světě představený společnostmi IBM a Bell: Simon se ovládal pomocí dotykového displeje.
Newton
Newton - PDA (personální digitální asistent) firmy Apple byl vybaven odporovým dotykovým displejem a ovládal se stylusem. V roce 1996 následoval úspěšnější Pilot, později přejmenovaný na Palm.
1998
iGesture Pad
Firma FingerWorks vyrobila zařízení iGesturePad s multidotykovou ovládací plochou. Za zmínku stojí, že ji v roce 2005 zakoupila firma Apple.
2006
Onyx 
První multidotykový mobil Onyx firem Synaptics a Pilotfish získal cenu za design, ale zůstal pouhou koncepční studií.
2007
iPhone
V červnu roku 2007 byl na americký trh uveden první iPhone firmy Apple. Snadno se používal a podporoval multidotyková gesta.
Surface
Surface firmy Microsoft je mnohem výkonnější a větší než tablet a umožňuje, aby na jednom projektu pracovalo více lidí najed -nou. Ovládání probíhá prostřednictvím multidotykového displeje.
2010
iPad
Modernější nástupce Newtonu: tři roky po multidotykovém iPhonu se na trh dostává tablet iPad.
2012
Omnitouch
Letos má Microsoft představit svůj ovládací systém Omnitouch. Díky projekci se může jakákoli plocha (ruka, stůl, stěna) stát dotykovou plochou pro ovládání počítače.
2018
Megatouch
Velké multidotykové průhledné monitory, které může používat více uživatelů najednou, se stanou běžnou součástí našeho života.