Menu

Jsme všichni piráty?

Jsme všichni piráty?

Hostování souborů, stránky s hudbou, streamování filmů. Co bylo v pořádku včera, to může být zítra uvrženo do ilegality. Problém tkví v odlišné interpretaci zákonů.
    CLAUDIO MÜLLER, PATRIK KHUDHUR

Megaupload je minulostí. Nejen servery a streamovací portály, ale i uživatelé jsou pod drobnohledem. Jsme tedy všichni piráty? Prosté ano či ne asi říct nelze, neboť hranice mezi legálním a nelegálním se neustále mění. Neznalost však samozřejmě neomlouvá, natož aby vás ochránila před pokutou, a tak se pojďme podívat na současnou situaci a na to, co nás čeká v nejbližších měsících. Od doby, co se spojil zábavní průmysl s ochránci duševního vlastnictví a společně působí bez ohledu na státní hranice, nastaly pro piráty krušnější časy. Prvním pořádným zářezem na pažbě byla pro tuto novodobou inkvizici poprava jednoho z nejpopulárnějších internetových úložišť.
Uzavření hostingové služby Megaupload se stalo mezinárodní senzací především vzhledem k jejímu rozsahu. Stránka byla dlouhodobě uživateli využívána jako zdroj pro stahování nejnovějších filmů, seriálů i softwaru a patřila mezi největší svého druhu. Podle statistik jí globálně proudila celá 4 % dat na internetu. Spuštěna byla v roce 2005 a disponovala stovkami serverů v Nizozemsku, Kanadě i ve Spojených státech. Každý mohl nahrávat a stahovat data, bezplatná verze pro anonymní uživatele však zahrnovala různá omezení, například maximální velikost souborů pro ně činila 2 GB. Kromě toho byli tito uživatelé vystavováni dlouhým čekacím dobám, které předcházely samotnému stahování. Oproti tomu registrovaní prémioví uživatelé, kteří si za své členství zaplatili, mohli nahrávat a stahovat data bez omezení. A takovýchto uživatelů bylo celých 180 milionů. Megaupload se tedy staral o infrastrukturu, zatímco uživatelé nahrávali data a sdíleli odkazy ke stažení na různých fórech a speciálních vyhledávačích. Samozřejmě že bylo možné službu využívat k uchovávání legálních dat, nelegální kopie multimédií a softwaru však činily největší podíl celého koláče (viz statistiky na str. 26). Dne 19. ledna proto americké úřady vystavily zatykač, na jehož základě byli zatčeni čtyři z provozovatelů služby Megaupload. Jedním ze zatčených byl také kontroverzní zakladatel služby Kim Schmitz (alias Kim Dotcom), kterého policisté překvapili v jeho vile v Aucklandu. Zarážející bylo, že takováto akce proběhla na základě pouhé žaloby (na presumpci neviny se v tomto případě jaksi pozapomnělo). Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se zároveň zmocnil stránky Megaupload.com (i několika partnerských stránek jako Megavideo.com či Megaclick.com) a zablokoval ji. Od té doby Schmitz sedí v australském vězení a USA mocně tlačí na jeho vydání. Není divu, v 72stránkové žalobě je Schmitz viněn z činností, jako je porušování autorských práv, praní peněz, zločinné spiknutí s cílem vybudování zločinecké organizace a další. Žalobce odhaduje vzniklé škody přibližně na 500 milionů amerických dolarů (bezmála 10 miliard Kč) a Schmitzovi tak hrozí až dvacet let za mřížemi. Celé akci předcházelo dvouleté vyšetřování, které probíhalo mimo jiné na Novém Zélandu, v Hongkongu (formálním sídle Megauploadu), v Nizozemsku a v Německu a bylo vedeno samotnou FBI. Americké ministerstvo spravedlnosti zatím nezveřejnilo další detaily a neupřesnilo, proč se Megaupload stal cílem jeho pozornosti, je však jasné, že piráti si již našli náhrady a ve velkém přesouvají nelegální obsah na další servery pro sdílení (byť se mnohé zalekly a ilegální obsah se snaží mazat opravdu důsledně).

Megaupload nahrávání podporoval

Systém Megauploadu byl nastaven poměrně šikovně a provozovatelé si s ochranou duševního vlastnictví příliš vrásek nedělali. Příkladem je zacházení s nelegálním obsahem. Technické prostředky k identifikaci a smazání pirátského obsahu byly namístě (a aktivně se využívaly v případě dětského porna nebo propagace terorismu), ale provozovatelé ušetřili filmové ripy, soubory MP3 i software. Navíc falšovali seznam nejstahovanějších položek, a nelegální obsah dokonce sami nahrávali. Až do července 2011 přitom uživatelé, kteří nahráli nejoblíbenější obsah, dostávali přímo zaplaceno. Provozovatelé si to mohli dovolit - kromě předplatného totiž těžili také z reklamy.
Podobný trik Schmitz vyžíval i v polovině 90. let v Německu, kdy vlastnil warezovou stránku „House of Coolness“. Proč mu však spousta lidí nemohla přijít na jméno, bylo to, že prodával údaje lidí aktivních na warezové scéně člověku jménem Günter Freiherr von Gravenreuth, což byl notoricky známý (a nyní zesnulý) obhájce výstražných dopisů pirátům (podobné v tuzemsku občas rozešlou místní ISP). Zasvěcenec, který znal Schmitze ještě z dob, kdy žil v Německu, nám prozradil, že tehdy byl pozdější zakladatel Megauploadu krajně neoblíbeným společníkem, a na jeho hlavu byla dokonce vypsána odměna. Byl totiž znám jako krajní egoista, který si hrál na hackera - taková byla jeho tehdejší vizitka.
Nehledě na veškeré důkazy však Schmitz svou vinu popírá: Megaupload je on-line služba, která funguje jako úložiště pro uživatele, sama však žádná data nevlastní. Obhajoby se chopil Robert Bennett, hvězdný advokát, který zastupoval například bývalého prezidenta Spojených států Billa Clintona v případu Lewinská. Ten však dobrovolně odstoupil po pouhých pěti dnech.
Tak jako tak někteří uživatelé vidí za obviněním zcela jiný důvod - totiž masivní lobbing hudebního průmyslu. V prosinci 2011 Schmitz uvedl cloudový hudební přehrávač MegaBox. Devadesát procent výnosů z něj mělo jít přímo do kapes umělcům, čímž by se obešly velké nahrávací společnosti. Kromě toho reálně „hrozilo“, že by Schmitz získal Amazon MP3 jako svého partnera a navíc už ohlásil exkluzivní smlouvy s hudebníky pro rok 2012.
Tato výzva hudebnímu průmyslu může být pravým důvodem celého vyšetřování. „Své zájmy si nahrávací společnosti dokážou prosadit,“ přitakává bývalý CEO Universal Germany Tim Renner a dodává: „Tato teorie je obzvláště reálná, zvážíme-li, že americký prezident Barack Obama byl při prezidentských volbách podporován právě zástupci těchto firem a mnohými umělci.“ FBI však tuto variantu dementuje a poukazuje na to, že vyšetřování započalo již v roce 2010, tedy v době, kdy se ještě nevědělo o Schmitzových megalomanských plánech v hudebním odvětví.

Je strach z odhalení namístě?

Možná si říkáte, co má Kim Schmitz, FBI nebo hudební průmysl společného s obyčejným uživatelem Megauploadu. Ten přece nemůže být stíhán. Nebo ano? Spíše ne, Česká republika je v tomto ohledu navíc zatím docela benevolentní. To u našich německých sousedů již léta fungují firmy, které se specializují na rozesílání výstražných dopisů lidem podezřelým z pirátských aktivit. A pokud se notorický sdíleč a stahovač nepolepší, mohou následovat postihy. Spousta uživatelů v ČR se již jistě setkala s varovnými dopisy od poskytovatelů svého internetového připojení, reálně se však většinou není čeho bát, alespoň prozatím. Pokud ale pomineme legislativní stránku, není technicky příliš obtížné vystopovat IP uživatelů sdílejících nelegální obsah. Právě tito piráti se přitom vystavují největšímu riziku a v případě odhalení mohou podle § 152 trestního zákona čelit trestu odnětí svobody až na pět let a až pětimilionové sankci (nehledě na možnou povinnost finančně odškodnit poškozeného autora).
Ale zpět k obyčejnému (tzn. neplatícímu) uživateli Megauploadu. Jelikož pouze klikne na odkaz a anonymně stahuje, nehledě na časově omezené uchovávání údajů o dynamických IP na straně ISP, je v podstatě nedohledatelný. V teorii to mají horší registrovaní, „Premium“ uživatelé, kteří za členství platili např. prostřednictvím své kreditní karty. Ani ti se však podle právnických expertů nemají čeho obávat, neboť sdílení obsahu jako takové není protizákonné a nemůže posloužit jako základ k jakémukoli trestnímu stíhání či penalizaci. V nejsvízelnější situaci jsou tak lidé, kteří na Megauploadu měli svá legální data a nyní se k nim nemohou dostat. Proto také organizace EFF (Electronic Frontier Foundation) a společnost Carpathia Hosting (jedna ze dvou hostingových společností, na jejichž serverech běžela služba Megaupload, druhou je Cogent Communications) vytvořily web Megaretrieval.com, kde mohou uživatelé vznášet požadavky na svá legální data z Megauploadu. V případě ztráty těchto dat již EFF a další organizace pohrozily žalobou americkým federálním úřadům.

Dnes Megaupload, zítra RapidShare?

Ačkoli Megaupload skončil (alespoň prozatím), další hostingové služby stále fungují. Mají se čeho obávat? „Sledujeme pouze služby, které záměrně zneužívají legitimní technologie, jako je filehosting,“ vysvětluje Peter Carr, tiskový mluvčí amerického úřadu státního zástupce ve státě Virginia, který se rovněž zabývá případem Megauploadu. Faktem ovšem zůstává, že většina hostingových společností zareagovala takřka okamžitě: FileServe a FileSonic smazaly ohromné objemy dat a zablokovaly řadu účtů, jiné, jako 4shared nebo FileJungle, zase zrušily své prémiové služby. Portály typu MediaFire či RapidShare naopak pokračují beze změn. Na druhou stranu nenabízejí odměny za nahrávání nelegálních kopií a mažou takové soubory okamžitě po nahlášení - hlavní body obžaloby proti Megauploadu tedy nesplňují. Na konci podnikání svého konkurenta však vydělávají, což potvrdila např. CEO společnosti Rapidshare Alexandra Zwingli, která poukázala na výrazný nárůst počtu uživatelů svého filehostingu. Zatím to tedy vypadá, že mezi zánikem a cestou vzhůru je jen velmi tenká linie, tvořená mimo jiné efektivním systémem pro nahlašování nelegálního obsahu a jeho zodpovědným mazáním.

Je těžké nebýt pirátem

V dnešní době je velmi těžké fungovat na internetu a zcela se vyhnout porušování autorských práv. Nelegální obsah nenalezneme jen na warezových stránkách, ale i na první pohled obyčejných webech. Pro normálního uživatele - a často i oborové experty na právo - je přitom často obtížné explicitně určit, co je legální a co už je na hraně. Většina z nás tedy již „piráty“ (byť třeba nevědomky) byla, nebo stále je. Správnou cestou v ohledu multimédií se jeví stránky nabízející streamování hudby či filmů. Poptávka určitě je, nabídka v tuzemsku však zatím stále není dostačující a např. za Spojenými státy, kde mají například Netflix či Hulu zaostáváme velmi výrazně. Proto doufejme, že se situace v dohledné době razantně zlepší.
AUTOR@CHIP.CZ


LEGÁLNÍ STRÁNKY
Pro fanoušky hudební produkce je na internetu spousta stránek nabízejících více či méně kompletní databáze umělců a písní. Níže naleznete některé z těch nejpopulárnějších.

HUDEBNÍ PORTÁLY
 DEEZER     od 4,99 EUR měsíčně, 13 milionů písní a různá rádia
 JUKE     9,99 EUR (měs. paušál), 15 milionů písní, mobilní aplikace
 LAST.FM     Bezplatné internetové rádio, Premium účet za 3 EUR/ měs, 7 mil. písní
 NAPSTER     od 7,95 EUR/měs., 15 milionů písní, MP3 lze kupovat
 QRIOCITY     9,99 EUR/měs. za hudbu i video
 RARA     od 4,99 EUR/měs., 10 mil. písní, streamování i download
 RDIO     od 4,99 EUR/měs., streamovací portál a sociální síť
 SIMFY     20 hod./měs zdarma, od 4,99 EUR/měs. paušálem
 TONSPION     Bezplatné MP3 ke stažení, i známé písně

FILMY A TV LEGÁLNĚ
Pokud máte rádi filmovou tvorbu a přes internet byste sem tam rádi sledovali i televizní vysílání, nabízí se vám rovněž spousta legálních variant.

FILM/TV
 BLIP.TV     Bezplatné streamování seriálů a zábavných pořadů
 HULU     Bezplatné streamování TV a filmů, zatím jen pro USA
 JOOST      zdarma, P2P TV streamy, většinou zábavné pořady
 LIVESTATION     Bezplatné streamy TV a rádií, zpravodajství
 LOVEFILM     Od 9,99 EUR/měs., video-on-demand
 MAXDOME     Od 14,99 EUR/měs. paušálně, filmy, seriály, dokumenty
 NETFLIX     Od 8 dolarů měsíčně, při registraci nutno zadat lokalitu v USA
 TAPE.TV     Hudební TV zdarma, funguje přes flash v prohlížeči
 VIDEOLOAD     Od 1,99 EUR streamování filmů (asi 10 000 kusů)
 ZATTOO     Bezplatné online TV a rádia

HOSTING NENÍ PROTIZÁKONNÝ
Ačkoli Megaupload padl, služeb filehostingu je na internetu stále celá řada. Naše luhy a háje zastupuje populární Uložto.cz.

 FILEHOSTING
 CLOUDSAFE     2 GB zdarma, od 2,99 EUR/měs. za 5-50 GB
 DROPBOX     Až 20 GB zdarma, klientské prostředí pro všechny přístroje
 FILE DROPPER     5 GB od 0,99 USD, přímé odkazy k souborům
 LIVEDRIVE BRIEFCASE     2 TB za 9,95 EUR/měs., synchronizace se všemi přístroji
 MEDIAFIRE     200 MB pro soubory zdarma, bez registrace
 MICROSOFT SKYDRIVE     2 GB zdarma, anonymní přístup
 MYDRIVE     2 GByte gratis, Zugriff für einen Gastnutzer
 STRATO HIDRIVE     20 GB od 1,49 EUR/měs.
TREND MICRO SAFE SYNC     20 GB od 29,95 EUR/ročně
 ULOZTO.CZ     Neomezený prostor pro soubory, rychlejší stahování s VIP účtem

„Softwarové společnosti si na piráty najímají i detektivy.“
JAN HLAVÁČ, Tiskový mluvčí, BSA
„Kontrola obsahu souborů by byla výrazným narušením soukromí.“
DANIEL RAIMER, tiskový mluvčí, RapidShare

CO JE STÁLE LEGÁLNÍ?

SDÍLENÍ SOUBORŮ A FILEHOSTING?

Principiálně je vše v pořádku, ovšem pouze pokud nesdílíte nelegální obsah (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sbírky o právu autorském a jeho novel z let 2005 a 2006). Pokud tedy sdílíte např. filmy, hry, software či hudbu, u nichž nedisponujete autorskými právy nebo které, např. díky licenci freewaru, je možno dále šířit, dopouštíte se trestného činu. A pozor: ani zde, stejně jako v případě ostatních zákonů, neznalost neomlouvá. Samotné stažení je věcí druhou. Jakékoli elektronické dílo s výjimkou počítačového programu či elektronické databáze smí kdokoli pro vlastní potřebu užívat, a dokonce si vytvořit vlastní kopii - tu však nesmí dále šířit. Stažení filmu (na rozdíl od pořízení jeho kopie v kině, na což je vztažena další výjimka) je proto naprosto v pořádku, pokud ovšem nestahujete přes sítě P2P a při stahování zároveň nesdílíte…

SLEDOVÁNÍ FILMŮ A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ?

Vycházíme-li opět ze znění zákona o právu autorském, dojdeme k závěru, že by vám tímto jednáním neměl hrozit absolutně žádný postih. Musíte však být pouhým divákem, vysílání nesmíte sami zajišťovat.

STAHOVÁNÍ VIDEÍ Z YOUTUBE?

Podle podmínek serveru YouTube si smíte videa pouštět pouze on-line, stahování je ze strany YouTube zakázáno. Google ovšem přestal s aktivním postihováním hříšníků užívajících různé stahovací nástroje (těm rušil účty), a tak vám nic nebrání pořídit si kopii oblíbeného videa. Znovu ovšem platí, že jej smíte užívat pouze pro osobní potřebu. Pokud naopak na YouTube videa nahráváte, neměli byste jako hudbu na pozadí využívat ripovaných skladeb v MP3. Trestní stíhání vám sice nehrozí, ale při takovémto opakovaném porušení smluvních podmínek reálně hrozí, že přijdete o svůj účet.

UKLÁDÁNÍ SKLADEB Z INTERNETOVÉHO RÁDIA V MP3?

To je povoleno, stejně jako nahrávání hudby z obyčejného rádia nebo pořizování záznamu oblíbeného pořadu z televize.

OBCHÁZENÍ OMEZENÍ IP U ZAHRANIČNÍCH SLUŽEB TYPU HULU?

Zde se ocitáme v šedé zóně. Ani sami soudní experti se neshodnou na tom, zda je v pořádku maskovat svou IP adresu nástroji jako Hotspot Shield. Problém je v tom, že omezení zahraničních IP v přístupu lze teoreticky považovat za ochranu proti „kopírování“, a jelikož dle § 43 odst. 1 autorského zákona „do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona“, může být i tento postup považován za protiprávní. Technické prostředky ochrany práv totiž od novelizace zákona nelze „prolamovat“ za účelem zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu. V praxi však čelíte nejspíše přinejhorším zablokování takto vytvořeného účtu.

KOPÍROVÁNÍ A RIPOVÁNÍ CHRÁNĚNÝCH NOSIČŮ?

Z výše zmíněného vyplývá, že pokud nemá dané médium ochranu proti kopírování (např. DRM), můžete jej beztrestně a neomezeně kopírovat či ripovat (pro vlastní potřebu). V opačném případě je to zakázáno a argument, že ochranu za vás obešel ripovací program, by u soudu vskutku neobstál.


PIRÁTSTVÍ V ČÍSLECH
Nehledě na množství bezplatného nelegálního obsahu na internetu zábavní průmysl vzkvétá - ovšem s velkými rozdíly.

LUKRATIVNÍ ZÁBAVNÍ PRŮMYSL

V porovnání s rokem 2005 se zvýšily výnosy z her, filmů, knih i hudby - čím lépe se daří digitálním prodejům, tím výraznější je vzestup.
HRY     133 %
HUDBA     27,3 %
KNIHY     9 %
FILMY     6 %

CO SE SDÍLÍ?

Filmy tvoří většinu sdíleného obsahu - a není divu, když je tak těžké opatřit si je digitálně legální cestou.
FILMY     35,8 %
PORNOGRAFIE     20,1 %
MP3     10,1 %
SOFTWARE     10,0 %
HRY     9,4 %
TV     8,5 %
MP3 /E-KNIHY     2,6 %
OSTATNÍ     3,5 %

PROCENTUÁLNÍ PODÍL NELEGÁLNÍHO OBSAHU PRO KAŽDOU KATEGORII

Filehostingové služby se vždy prodávají jako poskytovatelé prostoru pro legální data. Analýza náhodného vzorku však dokazuje, že jde spíše o zbožné přání.
FILMY     99,2 %
TV     95,9 %
MP3     94 %
SOFTWARE     90,5 %
PORNOGRAFIE     86 %
HRY     82,9 %
E-KNIHY/AUDIOKNIHY     73,1 %



CO JE AUTORSKÉ PRÁVO?
Autorské právo (copyright) chrání autorská díla a nároky jejich tvůrců po jistou zákonem stanovenou dobu. Pouze autor díla (např. filmař, hudebník, spisovatel, programátor) má právo rozhodnout, jakým způsobem bude s jeho dílem (filmem, písní, knihou, počítačovým programem) nakládáno. Pouze on anebo jiná osoba, kterou k tomu oprávnil, rozhoduje, zda umožní nám ostatním užití svého díla jeho prodejem, půjčováním, pronájmem, sdílením na internetu, vystavováním, promítáním či jiným způsobem.

KOPII SI POŘÍDIT SMÍME, ALE JEN PRO SEBE

Souhlas autora k užití jeho díla není nutný v případě, kdy dané dílo užijeme pouze pro svoji osobní potřebu. Každý je oprávněn zhotovit si rozmnoženinu díla, např. kopii filmového DVD, hudebního CD nebo knížky, výjimkou jsou nosiče, které byly opatřeny ochranou proti kopírování. Takto vytvořenou kopii však nesmíme bez souhlasu autora užít jiným způsobem než pro svou osobní potřebu, je proto zakázáno ji např. prodat či sdílet na internetu. Volné užití pro osobní potřebu se však nevztahuje na všechna díla. Výjimku tvoří např. počítačové programy, hry či databáze, které není možné kopírovat ani pro osobní potřebu, stejně jako není možné natočit film při promítání v kině na kameru či jiné obdobné zařízení. 05/2012 CHIP. CZ


Foto popis |  Zakladatel Megauploadu Kim Schmitz podporoval službu také prostřednictvím videa na YouTube, kde se objevil po boku známých zpěváků.