Menu

Olympiáda 2012: Hry plné dat

Olympiáda 2012:  Hry plné dat

Letošní olympijské hry v Londýně jsme mohli sledovat v 3D režimu, v Ultra HDTV rozlišení i v podobě bezpočtu internetových streamů. O bezpečí dat se staraly ty nejmodernější technologie. Pojďme se na ně podívat zblízka.
    JÜRGEN BARTOS 

Letošní olympijské hry sledovalo přímo na závodištích 10 milionů diváků, dalších 4,8 miliardy lidí je sledovalo v televizi. Účastnilo se jich 15 tisíc sportovců, kteří se o medaile utkali v 800 závodech. Londýnské olympijské hry se staly historicky technicky nejsložitější sportovní akcí světa a zabezpečení všech datových přenosů muselo fungovat na více než 100 procent. Výsledky z různých sportovišť po celé Velké Británii byly do celého světa přenášeny ve zlomku sekundy a byly tak okamžitě dostupné všem komentátorům, ať už se nacházeli přímo na místě, nebo na druhé straně zeměkoule. Všechny informace se zpracovávaly do tzv. komentátorského informačního systému CIS (Commentator Information System), který byl přístupný všem komentátorům prostřednictvím dotykově ovládaného rozhraní. Zprostředkovávaná data pak byla upravena přesně na míru jednotlivým disciplínám a systém například sledoval i nepovolená připojení či odpojení koncových stanic, která by mohla způsobit manipulaci dat prostřednictvím neoprávněných osob. Na druhou stranu mohli novináři do portálu myinfo+ připojit vlastní hardware. Akreditovaní spolupracovníci, kteří si registrovali vlastní počítače, měli po celou dobu trvání her k dispozici životopisy sportovců, pravidla soutěží, předpovědi počasí a další doplňující informace. Nejnovější informace plnilo v technologickém centru do různých informačních kanálů systému v každé směně 150 placených zaměstnanců.

Přísně utajené záložní středisko

Kontrola toku ohromného množství dat z tolika různých zdrojů vyžadovala od organizátorů pečlivé plánování sebemenších detailů. Magickými slovy letošních olympijských her byl přenos dat v reálném čase, a proto bylo tzv. technologické centrum operací (TOC) umístěno v bankovní čtvrti Londýna. Cesta sportovních výsledků z místa závodišť až do informačního systému více než 21 000 televizních a rozhlasových novinářů zabrala méně než třetinu sekundy. Přes veškeré pečlivé testy systému nebylo v silách pořadatelů simulovat před začátkem her jeho plné zatížení, takže řada věcí musela vyjít hned napoprvé, jinak by si organizátoři uhnali ostudu před celým světem i nemalé finanční ztráty.
Výbor olympijských a paralympijských her spolupracoval i tentokrát na zajištění technologického zabezpečení se společností Atos, která je poskytovatelem IT služeb a která již řadu let koordinuje letní i zimní hry. Práce londýnského technologického centra začala ihned poté, co zhasl olympijský oheň pekingských her v roce 2008.
Dávno před začátkem londýnských her tak British Telecom společně s Ciscem položily okolo celého olympijského parku okruh optických kabelů, ke kterým bylo připojeno 11 000 stolních počítačů, 1 100 notebooků a 900 serverů, které OH sponzoroval Acer. Odborníci na bezpečnost záměrně nepoužili v poslední době tak populární cloudové služby, protože technologie používané a ozkoušené v TOC, které byly částečně použity i při hrách v Pekingu, se ukázaly jako spolehlivější. Během předchozích, pekingských her zaznamenal technologický tým Atosu více než dva miliony incidentů spojených s bezpečností, které tento systém vyřešil se stoprocentní úspěšností. Aby bylo dosaženo stejné úrovně bezpečnosti i během londýnských her, byla citlivá data s omezeným přístupem přenášena pomocí separátní intranetové sítě bez přímého propojení k venkovnímu internetu. V průběhu příprav probíhaly ve spolupráci organizačního výboru LOCOG (London Organising Committee of the Olympic and Paralympic Games) a firmy Atos rozsáhlé zkoušky, které během 200 000 hodin simulovaly různé útoky na IT infrastrukturu, bombové útoky i selhání serverů, a to vše za běžných provozních podmínek. V případě selhání jednotlivých stolních počítačů a notebooků byla tato zařízení jednoduše vyměněna za jiná, podobně nakonfigurovaná zařízení. Pokud by z nějakého důvodu došlo k přerušení činnosti celého TOC, neznamenalo by to konec her, ale jen přepnutí do identického dvojčete záložního centra, jehož umístění bylo pečlivě střeženým tajemstvím.

Více než 4,6 milionu návštěvníku na streamu

V olympijském parku vyrostlo vysílací centrum IBC, které se staralo o zpracování mediálního obsahu dodávaného televizním a rozhlasovým novinářům. Přenosy zajišťovala organizace Olympic Broadcasting Services London (OBSL), od které je přebírala studia redaktorů umístěných v Londýně nebo na jiných sportovištích. Spolu s jejich komentáři pak obsah putoval na obrazovky televizorů a počítačů v domácnostech. OBSL vyráběla při OH v Londýně přes 40 kanálů. EBU (Evropská vysílací unie, sdružující převážně veřejnoprávní televize, jejímž členem je i ČT) z nich pak vybrala 12 kanálů, ze kterých ČT převážně vybírala obsah pro osm streamovaných kanálů vysílaných po internetu.
Česká televize spravovala během olympijských her portál http://www.loh.cz, na kterém bylo kromě vysílání televizních stanic ČT2 a ČT4 možné sledovat až osm streamovaných on-line přenosů. Celkově tento server zaznamenal 4,6 milionu návštěvníků, tedy třikrát víc než při letošních mistrovstvích světa v hokeji a ve fotbale. Největší zájem byl podle ředitelky Nových médií ČT Pavlíny Kvapilové o živé vysílání, atraktivní byl ale i záznam zahájení OH. Podle Kvapilové se provoz na internetových stránkách ČT během olympiády zvýšil asi sedminásobně. V rámci vysílání z olympijských her mohli i v ČR majitelé moderních, chytrých televizorů sledovat hybridní obsah HbbTV. Podle Google Analytics využívalo aplikaci HbbTV od ČT v rámci testovacího provozu cca 13 000 televizorů.
Česká televize vysílala hry i ve vysokém rozlišení, a to převážně na kanálech ČT4 HD a ČT 2 HD. Pokud to dovolovala propustnost serverů, mohli sledovat vysílání v HD kvalitě i diváci na internetu. Kvalita a opravdové rozlišení HD vysílání ale podstatně závisely na typu příjmu signálu: nejvyšší kvalitu nabízel satelit Astra B, přes který vysílala přímo ČT, kvalitu HD přenosu z ostatních satelitních či kabelových zdrojů ovlivňovali hlavně poskytovatelé televizních služeb. V rámci DVB-T měl signál ČT4 HD a ČT2 HD o něco lepší parametry v komerčním multiplexu 3 (relativně vyšší datový tok, nejvyšší počet obrazových bodů), v komerčním multiplexu 4 je pro zmíněné programy využíván relativně nižší datový tok a nižší počet obrazových bodů.
Full HD rozlišení je dnes už samozřejmostí, vybrané části letošních olympijských her však byly snímány dokonce ve 3D a v ultravysokém rozlišení, i když ČT tento signál nešířila. 3D nadšenci ale mohli prostorové přenosy teoreticky sledovat ze satelitního vysílání BBC HD (viz vložený článek). Bohužel BBC nakonec prostorově snímala a vysílala pouze zahajovací a zakončovací ceremoniál a finále běhu mužů na 100 metrů.
Kromě zkušebního 3D vysílání vyzkoušela BBC v kooperaci s italskou televizí RAI a japonskou NHK ještě jednu technickou novinku, a to vysílání v Ultra HDTV rozlišení 7 680 × 4 320 bodů. Sportovní fanoušci si mohli otestovat vysoké rozlišení budoucnosti z lokací v Londýně, Glasgow a Bradfordu.
Mobilní operátor O2 postavil v londýnských čtvrtích Westminster, Chelsea a Kensington a v jednom z řetězců rychlého občerstvení řadu bezplatných Wi-Fi hotspotů, které podle O2 dohromady vytvořily největší evropskou bezdrátovou síť. Další poskytovatel internetu Virgin Media pak během olympijských her pokryl bezplatným Wi-Fi signálem stanice londýnské podzemní a nadzemní dráhy.
       AUTOR@CHIP.CZ

AQUACENTRUM
Soutěže v plavání vyžadovaly velké náklady na přenosovou infrastrukturu. Kvůli velkému množství soutěží představovalo aquacentrum jeden z nejtěžších technologických oříšků her.
OLYMPIJSKÁ VESNICE
V olympijské vesnici bylo ubytováno přes 17 000 sportovců a členů doprovodu. Všichni museli mít přístup k internetu i k informačnímu systému her.
OPTICKÝ OKRUH
Olympijské komplexy a všechna sportoviště byly propojeny optickým kabelem s propustností 20 Gb/s.
OLYMPIJSKÝ STADION
Srdce olympijských her, kde proběhl nejen zahajovací a zakončovací ceremoniál, ale i množství atletických soutěží. Rychlý přenos dat byl zásadním předpokladem k jejich zdárnému průběhu.
IBC/MPC
Mediální středisko, které zajišťovalo obraz i zvuk pro všechny společnosti přenášející OH. Informace z tiskových středisek putovaly v reálném čase do celého světa.


OLYMPIJSKÉ TESTY
Olympijská sportoviště se nacházela po celé Velké Británii. Mottem všech 42 lokací, kde proběhly testy informačního systému, bylo „Londýn se připravuje“. Výsledky testů byly zpracovány do hodnocení stability systému tak, aby mohl LOCOG předem vyloučit možné problémy. Mezi jinými testy proběhla i zkouška akreditačního systému, který během her umožňoval přístup na sportoviště 250 000 sportovců, zaměstnanců, sponzorů a funkcionářů.


OH VE 3D A V ULTRAVYSOKÉM ROZLIŠENÍ
Kromě sportovních rekordů pokořovaly olympijské hry tradičně i hranice vývoje přenosové techniky. Berlínské hry v roce 1936 přinesly první televizní přenosy. Londýnské hry v roce 1948 doprovázelo první televizní vysílání, které bylo možné sledovat z domácností. HDTV vysílání poprvé zkušebně proběhlo již v roce 1988 na OH v Soulu a o čtyři roky poté bylo testováno i na hrách barcelonských. Pravidelné HDTV vysílání pak probíhalo ze zimních olympijských her ve Vancouveru v roce 2010.
Letošní hry přinesly hned dvě technologické novinky, a to 3D přenosy v podobě živého vysílání a zkušební prezentaci Ultra HDTV vysílání. BBC původně plánovala 3D pokrytí většiny nejdůležitějších soutěží, nakonec se ale v této podobě vysílal pouze zahajovací a zakončovací ceremoniál a finále běhu na 100 metrů mužů. Zkušební přenosy v extrémně vysokém rozlišení Ultra HDTV mohli diváci sledovat pouze na třech místech (Londýn, Glasgow, Bradford), a to na 15metrových obrazovkách s rozlišením 7 680 × 4 320 bodů a prostorovým zvukem typu 22.2.


OLYMPIÁDA V ČÍSLECH
Motto „Rychleji, výše, silněji“ platí nejen pro olympijské sportovce, ale i v oblasti technických statistik. Při přenosech z Londýna bylo použito více než 1 000 kamer, 33 speciálních 3D kamer a více než 400 přenosových a vysílacích vozů. Na celé zeměkouli sledovalo hry neuvěřitelných 4,8 miliardy diváků, tedy pravděpodobně každý, kdo má přístup k elektrické energii a televizoru. V porovnání s pekingskými hrami nabídla letošní olympiáda o 30 % více informací. Podle údajů LOCOG bylo na technologické zázemí letošních OH vynaloženo desetkrát víc prostředků než při fotbalovém mistrovství světa 2010 v Jižní Africe. Na každém sportovišti se nacházelo v průměru 29 kamer.


ROZHOVOR
 „BYLI JSME MOZKOVÝM CENTREM CELÝCH HER A NAŠÍM STŘEDISKEM PROCHÁZELY VŠECHNY INFORMACE“
* Paní Hyronová, kdy jste se naposledy byla podívat doma ve Francii?
Počkejte, to bylo někdy před Velikonocemi. Hned po skončení londýnských her odjíždím do Ria (kde se budou konat letní OH v roce 2016). Přípravy na olympiádu začínají čtyři roky před jejím zahájením.
* V čem byly letošní olympijské hry, technologicky vzato, odlišné od těch předchozích?
Za prvé jsme museli přenášet všechny informace v reálném čase. Proto jsme museli zajistit extrémně vysokou propustnost datových linek. Zvláště náročný byl provoz informačního systému pro komentátory (CIS) na velkých sportovištích.
* V čem byl CIS tak náročný?
Musel zajišťovat všechny důležité informace pro všechny typy sportů. Tato data pak byla komentátorům přístupná pomocí dotykově ovládaných terminálů. Specialitou tohoto systému je, že musí být dostupný pro reportéry po celém světě. Už při minulých hrách v Pekingu jsme vyvinuli vlastní informační formát „Olympic Data Feed“, který usnadňuje výměnu těchto dat.
* Máte za sebou více než 200 000 hodin testování. Na jaké hrozby jste se během těchto rozsáhlých testů zaměřovali?
Stabilitu a spolehlivost systému jsme testovali tak, že jsme na zkoušku organizovali všechny možné typy sportovních soutěží. Samozřejmě jsme systém podrobili i testům simulujícím bombové útoky a selhání klíčových hardwarových uzlů. V případě opravdového selhání bychom tak věděli přesně, co máme dělat.
* Pokud byste měla charakterizovat funkci vašeho technologického operačního centra TOC, jak byste jej popsala?
Myslím, že jako mozkové centrum celých her, protože všechny informace procházely přes naše středisko.
ODPOVĚDI JSME ZÍSKALI NA TISKOVÉ KONFERENCI, KDE BYLO PŘÍTOMNO VÍCE NOVINÁŘŮ.

Foto popis|   Chip na návštěvě u Michele Hyronové ze společnosti Atos. Právě ona měla na starosti koordinaci veškerých IT systémů zajišťujících chod olympiády. Organizovala všechny zimní a letní olympijské hry, které se konaly za posledních deset let.


Foto popis|  O zpracování všech dat se v reálném čase staralo téměř 150 zaměstnanců TOC. Testy všech systémů zabraly více než 200 000 hodin.
Foto popis|  Organizátoři před začátkem OH simulovali případné technické problémy, aby i kritický výpadek serverů bylo možné vyřešit v reálném čase.
Foto popis|  Kameramani na OH používali více než 1 000 videokamer a dalších 33 kamer snímalo klání a ceremoniály v 3D podobě.