Menu

Čína: Výš a dál

Kdo pokládá Čínu stále ještě za zemi levných mezd a špatných kopií, je na omylu. Zde jsou naše dojmy z Šen-čenu a Šanghaje.

Můj osobní příběh s Čínou začal v roce 2000. Před šestnácti lety mě pozvali k návštěvě závodu na výrobu základních desek AOpen, který leží v Šen-čenu, kousek od Hongkongu. Tchajwanská dceřiná společnost Aceru využila (jako mnoho výrobců komponent) výhodně nízké výrobní náklady v pevninské Číně a Šen-čen se stal středobodem této výrobní kultury - řízen vládou v Pekingu a daněn jako zvláštní ekonomická zóna. Továrny Foxconnu, Asusu, Samsungu a spol. vznikaly v bezprostřední blízkosti. Mezi továrnami se nalézaly ubytovny pro sezonní zaměstnance a pouze vedoucí pracovníci měli šanci na skutečné byty.

První zmínka z Wikipedie o Šen-čenu, pocházející z roku 2004, poukazuje na rychlý růst města založeného teprve v roce 1980: počet obyvatel tehdy dosahoval 4 milionů.

V listopadu 2016 jsem město nemohl poznat. Narostlo mezitím na 11 milionů obyvatel a ukazuje spektakulární, v Evropě prakticky neznámé architektonické pozoruhodnosti, které můžete obdivovat při cestě z letiště v čínském elektrotaxi značky BYD: například věž Ping An, s 600 metry třetí nejvyšší kancelářskou budovu na světě. Všude kolem se nachází velké množství dalších mrakodrapů.

Šanghaj byla už dříve velké město. Se svými současnými 25 miliony obyvatel nechává daleko za sebou jakoukoliv evropskou metropoli. I ona se od mé poslední návštěvy v roce 2006 změnila. Vedle místa, kde se tyčila Jin Mao Tower (420 metrů) a naproti ní tehdy vznikající World Financial Center (492 metrů), je dnes vyhlídková plošina, z níž můžete shlížet dolů na obě věže - ze Shanghai Tower, druhé nejvyšší budovy na světě, vysoké 632 metrů. Na obrázku vlevo je možné vidět všechny tři mrakodrapy společně, Shanghai Tower ještě ve výstavbě.

Věže jako symbol hospodářského úspěchu

Vysoko čnící budovy jsou hrdě vystavovanými symboly růstu, který čínské hospodářství v 21. století vykazuje. Tento růst už není založen pouze na schopnosti vyrábět lacino. Čína sama vyvíjí - například procesor Kirin 960 pro smartphony, který pracuje ve zařízení Huawei Mate 9. Tento telefon se v našich testech objevuje na prvních pozicích, kromě jiného také díky svému vynikajícímu výkonu a velmi dobrému provozu na baterie. I z dalších hledisek je mobil na výši a díky tzv. klonování aplikací nabízí inovativní softwarovou funkci, kterou v korejských nebo amerických telefonech nenajdeme. App-Cloning umožňuje provozovat jednu aplikaci ve dvou instancích v oddělených oblastech paměti, tak abyste například mohli používat dva facebookové účty na jednom telefonu. Z tohoto i dalších příkladů je jasné, že fázi čistého kopírování nechaly čínské koncerny už dávno za sebou.

Desetitisíce vývojářů pro 5G

Huawei je i v jiném ohledu dobrým příkladem pro razantní obrat čínského hospodářství. Koncern provozuje v Šen-čenu dokonce vlastní univerzitu, aby si zajistil zásobování mladými vývojáři. A poptávka je obrovská. V každém
ze dvou vývojových center v Šen-čenu a v Šanghaji pracuje kolem 10 tisíc zaměstnanců, kteří vyvíjejí nejen smartphony a procesory, ale i nové typy síťových technologií. Zde se přímo rodí síťová budoucnost: na vývoji techniky pro mobilní sítě 5G se významnou měrou podílí právě Huawei. Ve svém showroomu v Šanghaji prezentuje Huawei svou vizi: sítě budou přestavěny na gigabitové a brzy nato na 10gigabitové přenosové rychlosti, aby uhasily obrovskou žízeň po datech, která v současné době vzniká především ve velkoměstech Asie.

Ve vícepodlažních bytových věžácích, v každém z nich se stovkami až tisíci obyvateli, neexistují pevné linky pro telefony, jako tomu standardně bývá v Evropě. Čína jednoduše tento vývojový stupeň přeskočila, podobně jako éru PC. Digitalizace čínské společnosti se děje bezdrátově a mobilně. Zatímco pracovníci v závodech dříve neměli vlastní bydlení, dnes zaměstnanci Huawei dostávají alespoň smartphony, které sami vyvíjejí. Nebo také iPhony.

Vývojáři v čínských high-tech firmách ale samozřejmě nejsou jedinými zákazníky vlastnícími v Číně mobily. Trhy s elektronikou v Šanghaji, na kterých jste dříve mohli sehnat jakékoliv haraburdí za pár jüanů, nyní vypadají jako řetězce obchodů ve stylu Electro Worldu, nebo dokonce Apple Storu, a ceny v nich jsou nastaveny velmi sebevědomě. Například zbrusu nový Xiaomi Mi Mix, velkolepý phablet s bezokrajovým displejem, který je určen výhradně pro čínský trh, tu stojí v přepočtu téměř 19 tisíc korun - v té nejjednodušší verzi. I přes tuto cenu je to v Číně prodejní hit.

Sledování patří k věci

Obě jmenovaná města jsou oficiálně zvláštními obchodními zónami a určitě nepředstavují reprezentativní vzorek celé Číny. Jsou ale příkladem extrémně rychlého vzestupu střední třídy, jejíž životní úroveň je plně srovnatelná s tou naší, nebo dokonce s životní úrovní lidí v západní Evropě. Tato třída představuje se zhruba 300 miliony už nyní více lidí než například v USA. V oblasti informační svobody ale ještě čínská společnost zaostává: nejdůležitější americké webové stránky jsou stále blokované. Bez Googlu, Facebooku a Amazonu se jejich čínské (domácí) protějšky, podléhající přísné státní cenzuře, skvěle vyvinuly. Přesto ale pomocí jednoho triku mohou zahraniční návštěvníci využívat své požadované služby: v Hongkongu prodávané SIM karty China Mobile cenzuru obchází, o čemž však vědí i ve zbytku Číny.

Foto popis| Huawei prezentuje všem návštěvníkům prototypy základnové stanice s technologií 5G, které by mohly v budoucnosti viset na každé pouliční lampě.
Foto popis| V šenčenské centrále společnosti Huawei pracuje přes 10 000 lidí na mobilních sítích budoucnosti.
Foto popis| Nejlepší mobil Huawei Mate 9 obsadil první místo našeho aktualizovaného žebříčku. Je založen na novém osmijádrovém CPU Kirin 960.

O autorovi| SEPP REITBERGER, autor@chip.cz


Příbuzná témata: