Menu

Plaťte svými dobrými daty

Digitalizace drtí banky a jejich obchodní modely. Objevují se noví hráči a nová pravidla. Platí jedno: nejcennější měnou budoucnosti jsou osobní informace.

Dramatik Bertolt Brecht jednou popsal bankovní loupež jako iniciativu diletantů. „Praví odborníci,“ jak uvedl spisovatel, „založí raději banku.“ Tito odborníci jsou v současné době v průšvihu: statisticky viděno, každý týden v Evropě skončí na trhu jedna úvěrová instituce, zavřou se desítky bankovních poboček a stovky bankovních pracovníků ztratí práci. Možná by Brecht dnes napsal: Praví odborníci založí nějaký fintech. Nebo platformu. Nebo vydají virtuální měnu.

Celý hospodářský svět se drasticky mění, mnoho sektorů je oslabených a nese stopy devastace. Nejvíce tyto změny pravděpodobně zasáhly finanční sektor: dlouho stál jakoby stranou a o to víc se teď ocitl pod palbou. Změny ale nejen ničí, ale také vytvářejí něco nového. V současné době se rozhoduje, jak budeme organizovat naše obchodní procesy v nadcházejících desetiletích - jak budeme nakupovat, jak platit, komu budeme důvěřovat. A banky nesledují nečinně, jak noví hráči ničí jejich tradiční obchodní modely. Na útok fintechu už nalezli odpověď: symbiózu. Pokud finanční žraloci nemohou tyto piraně sníst, spojí se s nimi a budou profitovat vzájemně.

Klíčové slovo fintech kombinuje pojmy „finanční služby“ a „technologie“. Většinou to jsou začínající podniky (start-upy) nabízející specializované služby pomocí digitálních systémů. Fintech podniky jsou v přímé konkurenci k tradičním finančním trhům, zejména co se rychlosti, nákladů a služeb týče. Ale také ony doplňují a rozšiřují svou nabídku. Celá věc připomíná zavádění aplikací pro iPhone před deseti lety: společnost Apple zpočátku vystupovala s telefonními a internetovými funkcemi jako konkurence k zavedeným mobilním službám. Ale jen nespočet malých programů s často jen jednoduchými funkcemi činí smartphone revolučním osobním společníkem pro všechny životní situace.

Stejně jako aplikace rozmělňují mobilní komunikaci, rozkládá fintech bankovnictví. Situace se rychle vyvíjí na všech vyspělých trzích. Mezinárodní zpravodajský portál CNBC vytváří tzv. Upstart 25, což je aktualizovaný seznam technologicky orientovaných začínajících podniků, které by mohly trvale změnit své odvětví. Zajímavým typickým příkladem takové firmy je Scalable Capital. Tato firma nabízí svým klientům pokročilé investiční poradenství již od investiční částky 10 000 eur (čtvrt milionu korun). Existují také portály konkurentů, které akceptují dokonce i menší množství v řádu tisíců eur. Všichni tito drobní investoři jsou bankami zanedbáváni, protože podle nich jsou vzhledem k nutným výdajům na obsluhující zaměstnance rentabilní jen klienti uvažující o investicích v jednotkách nebo desítkách milionů. Erik Podzuweit, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Scalable Capital, říká: „Dáváme soukromým investorům přístup k asset managementu, který byl dříve k dispozici pouze pro bohaté lidi. Tak jsme pomohli mnoha frustrovaným soukromým investorům.“

Stejně jako většina z těchto robotických poradních portálů, Scalable Capital řeší problém rentability tím, že místo lidí nechává pracovat algoritmy. Vytváří pro své klienty individuální rizikové profily a rozhodování o portfoliích probíhá bez emocí, což může být ve finančních záležitostech výhodné. Poradenství je nezávislé na otevírací době a při ceně 0,75 % z výše investice za rok jsou konzultace mnohem výhodnější než tradiční nabídky; existují ale i robotičtí poradci, kteří jsou ještě mnohem levnější.

Fintech firmy způsobují, že etablované banky vypadají zastarale

Robotičtí poradci v současné době spravují po celém světě kolem 300 miliard dolarů drobných investorů. Do roku 2021 by měla celková částka přesáhnout bilion dolarů. Obor roste sice rychle, ale z pohledu starého bankovního průmyslu se tito nerdi starají stále jen o drobky. Proto není divu, že se mnohé fintech firmy rády nechají převzít zavedenými bankami. Díky svým silným stránkám - rychlosti, orientaci na zákazníka a úsporným strukturám - způsobují, že mnoho tradičních finančních institucí v porovnání s nimi vypadá zastarale. Ale vydělávání velkých peněz vyžaduje více: rostoucí zákaznickou základnu, důvěru ve značku a finanční sílu pro strategická rozhodnutí.

Největším problémem pro fintech je však regulace podnikání po poslední finanční krizi. Finanční průmysl zaměstnává hordy právníků a odborníků na dodržování předpisů, kteří pracují na komplexních pravidlech EU a bankovním dohledu. To sice jde do peněz, ale přinejmenším pro zavedené banky se to dá díky jejich velkým objemům zvládnout. S takovými měřítky nemůže malý start-up počítat. Utíkají mu čas i peníze. Proto symbióza mezi tradicí a modernou by mohla ve skutečnosti přinést něco pozitivního oběma. Dokonce i poměrně velká a úspěšná fintech společnost Scalable Capital se spojila s oborovým gigantem: zákazníci finančního obra ING-Diba se mohou už půl roku přímo dostat k nabídce zmíněného start-upu.

Pokud se fintech a stará ekonomika dohodnou na mírové koexistenci, inteligentnímu přeorientování finančnictví nic nestojí v cestě: kreativní mozky vyvíjejí chytré nástroje pro mobilní platby a spouštějí technologie pro podnikání v reálném čase. Rovněž umožňují robotickým poradcům dostat se k prémiovým zákazníkům a vytvářet sociální platební sítě typu peer-to-peer. Používají služby prediktivní analýzy k financování půjček lidem, kteří dnes ještě ani nevědí, že zítra budou potřebovat peníze. Staví spotřebitelské portály pro jednoduché nakupování z jediného zdroje, bez otravných záležitostí, jako je autentizace nebo kódy transakcí. A právě uprostřed tohoto nového světa blahobytu jsou banky, které se s čím dál tím méně lidmi starají o stále více a více zákazníků.

U investiční banky Goldman Sachs nahradí jeden softwarový inženýr čtyři forexové obchodníky. A tento trend ještě zesílí. Především síťové technologie, jako je blockchain, umožňují celému odvětví automatizovat složité procesy, jako jsou transakce s nemovitostmi a cennými papíry, spolehlivě a mnohem rychleji. Blockchain má obrovský potenciál, protože algoritmy a data mohou nahradit prostředníky, jako jsou banky a obchodníci. Banky těží z vysoké spolehlivosti a úspory zaměstnanců, zákazníci zase z rychlejších operací a přinejmenším zpočátku ze snižujících se nákladů. Například při leasingu automobilu by takzvaný smart contract mohl udržet všechny smluvní části zakázky naprosto bezpečně v blockchainu a uskutečňovat a sledovat transakci individuálně. V kombinaci se strojovou komunikací v internetu věcí by to například znamenalo, že pokud není zaplacena splátka, vůz se nerozjede.

Ale možná jsou tyto plány technologické finanční revoluce přece jen sporné. Dokonce i při spolupráci s fintech odvětvím existuje mnoho nepředvídatelných skutečností, protože banky přijímají inovace jen váhavě. Obchodní model bank navíc není ohrožen pouze novými hráči. Centrální banky již nepovažují budoucnost bez komerčních bank za zcela nepředstavitelnou. Přou se o roli institucí během finanční krize, kdy ani záporné úrokové sazby nezvládly oživit investiční a spotřebitelské klima. V šuplících centrálních bank už proto leží odlišné plány na lepší správu měnové politiky.

Zákaz hotovosti: Kdo neutrácí, ten ztrácí

V extrémním případě by bylo na programu úplné zrušení peněz - hotovosti. Jako určité placebo by po loučení s bankovkami a mincemi mohlo následovat zavedení digitální měny. Obě opatření by měla z pohledu centrálních bank a politiky jen samé výhody. Kromě ušetřených nákladů na výrobu a ukládání fyzických peněz by banky získaly plnou kontrolu nad všemi finančními transakcemi svých zákazníků. Pro korporace a organizovanou trestnou činnost by se toto sledování dalo poměrně snadno obejít, protože mohou fungovat na mezinárodní úrovni a přeskupovat finance v bezpečných finančních přístavech.

Skutečně ovlivněny by byly především soukromé transakce běžných zákazníků - spropitné, diskrétní dary, ale samozřejmě také každodenní spotřeba. Ekonomové Ulrich Horstmann a Gerald Mann ve své knize Zákaz hotovosti označili zrušení jako „nesprávnou spotřební daň“. Ti, kteří nekonzumují, ztrácejí: s negativními úrokovými sazbami by se bankovní vklady trvale zmenšovaly a nebyla by žádná možnost peníze stáhnout a uložit je pod polštář. Kdyby centrální banka zavedla kryptoměnu, babička by mohla i nadále svému vnukovi dávat kapesné pouze tehdy, pokud by se oba dva dokázali vyrovnat s digitální peněženkou.

Pro banky by kryptoměna byla jen dalším hřebíčkem do rakve. Jejich role zprostředkovatelů by byla ohrožena: centrální banky by mohly řídit účty samy a tím lépe dosáhnout svých cílů měnové politiky. Laureát Nobelovy ceny Joseph Stiglitz v roce 2016 řekl: „Laiky to může šokovat, ale ve standardním modelu centrálních bank nehrají komerční banky žádnou roli. Samozřejmě že bez bank by neexistovaly ani centrální banky, ale nesoulad s fakty zřídkakdy otřásal důvěrou centrálních bankéřů v jejich modely.“

Při zákazu hotovosti by banky, které vedou zákaznické účty, měly k dispozici nejvýznamnější datový poklad v historii. Švýcarskému bankéři Andreasu Höfertovi to připomnělo „orwellovskou noční můru finanční represe“. Již zesnulý bývalý hlavní ekonom UBS uvedl: „Plně elektronický peněžní systém - zcela transparentní, bez ochrany soukromí při transakcích a při neustálém riziku vládního vyvlastnění - znamená, že peníze již nebudou soukromým majetkem.“

Finanční úřady se radují: Digitální měna je lepší

Státní orgány by pak mohly přezkoumávat celý finanční život každého občana. Dobré staré bankovní tajemství? To je mrtvé už dlouho. V mnoha zemích se časté výjimky v jeho dodržování zdůvodňují bojem proti financování terorismu. Dalším důvodem jsou daňové úniky a nezákonné vyvádění peněz do daňových rájů. Většina evropských daňových orgánů má volný přístup k účtům občanů. Všechna data mohou být dokonce trvale monitorována, aniž by se o tom dotčení dozvěděli.
Podle studií o budoucnosti peněz, které si objednaly některé evropské hospodářské organizace, by technicky proveditelné vedení účtů prostřednictvím technologie blockchainu znamenalo jen vyhrocení problému: konečně by blockchain bankám a dozorovým orgánům mohl stisknutím jednoho tlačítka poskytnout důkazový řetězec všech transakcí - nefalšovaně, neodvolatelně, na věky pod kontrolou.

Navzdory nevýhodám pro mnoho zákazníků se John Cryan, generální ředitel Deutsche Bank, domnívá, že už v roce 2025 nebude hotovost existovat: „Peněžní hotovost je strašně drahá a neúčinná.“ V evropských centrálních bankách se ale tato otázka zatím příliš neřeší. Mnozí se domnívají, že účinek zákazu hotovosti na boj proti stínové ekonomice je přeceňován. Navíc je v eurozóně vymahatelný jen částečně. Lidé by mohli alternativně přejít na regionální měny nebo určité druhy poukázek. Ale opravdu chceme, aby společnosti jako Amazon poskytovaly nějakou náhradní měnu?

Tato rétorická otázka ale může přijít příliš pozdě. Při úvahách o placení v budoucnosti totiž neexistuje cesta, kterou by se daly obejít hlavní technologické společnosti. V případě GAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple), nebo dokonce u Alibaby a Tencentu z Číny jsou budoucí řešení starých i nových problémů jaksi součástí firemní DNA. Tyto společnosti již řadu let experimentují s platebními službami, jako je Apple Pay nebo Alipay; Facebook získal bankovní licenci v Irsku, Amazon hledá spolupráci s významnou bankou. Testují se i P2P platby prostřednictvím služeb instant messengerů. Pro extrémně regulovaný bankovní trh ale zatím tyto pokusy nepředstavovaly žádnou významnou hrozbu.

To by se mohlo změnit. Od 13. ledna platí nová směrnice EU o platebních službách. Se směrnicí o platebních službách (Payment Services Directive 2 - PSD2) chce EU podporovat inovace a hospodářskou soutěž ve finančním sektoru. Směrnice vyžaduje, aby banky otevřely své on-line klientské účty pro fintech společnosti a další subjekty schválené pověřenými vládními agenturami. Pokud s tím zákazník souhlasí, mohou tito noví poskytovatelé služeb přistupovat k údajům o jeho účtu za posledních 90 dní.

Pro skupinu GAFA a čínské IT giganty se to rovná objevu zlaté žíly. Už nějakou dobu pracují na nahrazení starých platebních metod, jako jsou debetní a kreditní karty, s cílem vypořádat se moderním technologickým procesem s platbami. Především prodejní obr Amazon s mnoha transakcemi z direktivy PSD2 těží: retailový gigant může zprostředkovatele z bankovního světa z vlastního podnikání postupně vytlačit a využít bývalé bankovní poplatky pro sebe. A navíc - a to dělá celou věc tak neodolatelnou i pro ostatní technologické giganty - získá možnost nahlédnout do tříměsíční finanční historie zákazníka.

Finanční obchody zítřka: Bankovní údaje namísto bankovních sazeb

Nic nemotivuje technologické společnosti více než možnost získat informace z dat. S velkými daty a umělou inteligencí mohou v budoucnu analyzovat nejcennější osobní údaje. Google a Facebook budou používat údaje z účtů, aby mohly nasazovat ještě cílenější reklamu. Amazon bude analyzovat chování spotřebitelů a podsouvat zákazníkům nabídky, které nemohou odmítnout - vše pro zvýšení vlastního obratu a na úkor obchodníků, kteří doposud dělali obchody. Všichni hlavní hráči pak převezmou lukrativní finanční služby do svých vlastních portfolií a pro zákazníka budou zpravidla zdarma - pokud poskytne své bankovní údaje. Na řadu by pak mohla zákonitě přijít otázka vydávání vlastních měn.

Další výhoda PSD2 pro velké korporace: dosáhnou dalšího významného pokroku ve svých platformních strategiích. PSD2 stanovuje, že informace, spotřeba a platební proces probíhají na jedné on-line platformě. Bez nutnosti autorizovat jednotlivé obchody může zákazník uzavřít transakce se všemi poskytovateli služeb najednou. Na významu získávají velká uskupení a platformy. Například v Německu se sdružení Verimi - aliance velkých korporací, jako je Deutsche Bank, Lufthansa a Daimler - snaží vytvořit protiváhu Googlu a spol. Samozřejmě, žádný zákazník nemusí zaškrtnout souhlas, když se mu na monitoru objeví nové všeobecné obchodní podmínky od technologické společnosti nebo chytrého fintechu. Většina uživatelů však po hříchu nemá problém sdílet svá data pro své digitální pohodlí. V budoucnu bude toto pokušení ještě větší: Amazon může například výhody nižších poplatků využít přímo jako slevy nebo kredity pro své zákazníky. Dobrá platební morálka a finanční kredit by mohly přinést zvýhodnění pro zákazníka a více ho propojit s prodejcem. I v malých podnicích by se tak zákaznické údaje staly měnou budoucnosti.

***

Placení hotovostí je stále oblíbené

Ať už v klasických kamenných prodejnách, nebo při nákupech na internetu, Češi dávají ve více než sedmdesáti procentech případů přednost platbám v hotovosti. Metody, které například umožňují platbu odložit, si své příznivce získávají pozvolna.

Důvody, proč Češi platí v kamenných obchodech kartou nebo nálepkou
Nemusí mít u sebe hotovost 73 %
Jednoduchost 57 %
Rychlost 56 %
Lepší kontrola nad výdaji 14 %
Bonusy a odměny za platbu kartou 13 %
Bezpečnost placení kartou 13 %
Zvyk platit kartou 9 %
Je to hygienické na rozdíl od hotovosti 4 %
Zdroj: průzkum STEM/MARK

***

Datová staveniště bank

Banky se stávají poskytovateli technologií v digitálním věku. Podle manažerů Bain & Company je tento trend jasně viditelný na portálech práce. Hledají se především vývojáři softwaru, průkopníci v oboru umělé inteligence a aplikační specialisté. O tradiční bankéře naproti tomu takový zájem není. V podnikání na kapitálovém trhu dochází k „juniorizaci“: technologická generace vytlačuje staré kádry. Z řady nových technologií podle poradenské agentury vystupují hlavně tato čtyři témata:
> Blockchain Tato technologie může dělat mnohem víc než jen generovat kryptoměny. Díky řetězové struktuře lze každou transakci vysledovat a prokázat. To zvyšuje transparentnost a má posílit důvěru zákazníků v zabezpečení svých dat a majetku.
> Umělá inteligence Díky fungujícím neuronovým sítím se utopická inteligence strojů stala realitou. Důležité pro banky jsou aplikace týkající se interakce se zákazníky, analýzy dat a optimalizace procesů.
> Cybersecurity Tato hrozba se často podceňuje. Integrované koncepty a proaktivní řízení rizik jsou nepostradatelné. Rovněž je důležité nasazování obecných nařízení EU o ochraně údajů.
> Nová IT architektura IT oddělení mnoha bank a s tím související migrace dat do moderních systémů jsou v procesu přestavby. Krok za krokem vzniká modulární architektura, jejíž software se skládá z mikroslužeb (microservice architecture). V datovém cloudu převládají hybridní řešení, která spojují veřejné a soukromé cloudy.

***

Věrnost bankovních zákazníků

Ačkoli je většina zákazníků se svou bankou spokojena, čtvrtina z nich je již připravena vyzkoušet finanční služby Googlu, Amazonu, Facebooku, Applu (GAFA).

97 % BANK zákazníků má tendenci být se svou domácí bankou spokojeno
24 % zákazníků si umí představit, že své finance budou obhospodařovat s GAFA
33 % zákazníků je ochotno poskytnout své osobní údaje za nižší poplatky

***

Přání bankovních zákazníků

Podle průzkumu společnosti Comdirect berou zákazníci v potaz vedle klasických hodnot, jako jsou důvěryhodnost nebo serióznost, také modernost služeb a inovace. Zabezpečení dat 99 % Důvěryhodnost 99 % Serióznost 99 % Jednoduché řešení problémů 99 % Poctivost 98 % Spolehlivost 97 % Zákaznická vstřícnost 95 % Modernost 78 % Inovativnost 68 % Zdroj: comdirect

Foto popis| Náročná doba pro robotické poradce Pomocí umělé inteligence spravují automatizované on-line portály stále více aktiv. Během tří let tito robotičtí poradci nejspíše celosvětově prolomí hranici miliardy dolarů. v milionech dolarů
Foto autor| Zdroj: Statista, květen 2017

Foto popis| Když jde o peníze Staré reklamní slogany už netáhnou: v soutěži s fintech společnostmi sázejí banky a spořitelny na kooperaci. V Německu finanční obr ING-Diba spolupracuje se start-upem Scalable Capital.
Foto popis| „Pomohli jsme mnoha frustrovaným soukromým investorům.“ Erik Podzuweit spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Robo-Adviser Scalable Capital.
Foto autor| Foto: Wolf Heider-Sawall

Foto popis| „Hotovost je strašně drahá a neúčinná.“ John Cryan generální ředitel Deutsche Bank na téma „War on cash“
Foto popis| „I když to ještě ani nevědí, chtějí zákazníci něco lepšího.“ Jeff Bezos šéf Amazonu a nejbohatší muž na světě (odhadovaná aktiva: 112 miliard dolarů)
Foto autor| Foto: Amazon

O autorovi| ROMAN LEIPOLD, autor@chip.cz


Příbuzná témata: