Menu

Kudy vede cesta z temného údolí?

Silicon Valley objevuje své svědomí. Stále více tamních insiderů se distancuje od monster, která vytvořili. Ale je to skutečná lítost? 

Globální krize smyslu vývoje zasáhla i Silicon Valley. Po letech šťastné práce na budování nového světa si najednou technologický průmysl uvědomil své svědomí. V příspěvcích na blogu, na konferencích a při rozhovorech protagonisté a bývalí misionáři technologické revoluce vyjadřují své výčitky, veřejně sami sebe obviňují a varují před zrůdnostmi, které kdysi sami pomáhali vytvořit. Řeč je o vině a odpovědnosti - v Silicon Valley hodně vzácná slova.
Sebeuspokojení a sebeobviňování byly vždy blízko sebe na scéně, která se s blaženou nevědomostí hrdě hlásila k novým způsobům manipulace a kontroly. Ale nový je moralizující tón, s nímž nyní odpadlíci oslovují veřejnost. Poté, co čas od času nějaký ten vývojář Googlu, Twitteru a Facebooku anonymně oznámil, že se vzdal sociálních médií a bludných aplikací, přilil olej do ohně Sean Parker, spoluzakladatel Napsteru a bývalý prezident Facebooku - namísto toho, aby mluvil o léčbě rakoviny, jak bylo plánováno, přešel během přednášky v National Constitution Center ve Philadelphii v listopadu loňského roku k sociálním sítím: „Facebook doslova změnil náš vztah ke společnosti i to, jak se chováme k sobě navzájem.“ A přidal větu, která pak po celé dlouhé dny rezonovala v mnoha názorových sloupečcích: „Bůh ví, co to dělá s mozky našich dětí.“ Vyjádřil velmi jasně, o co od začátku opravdu sociální síti jde: „Jak konzumovat co nejvíce našeho času a pozornosti.“ Za tímto účelem zaváděla pomocí vhodného designu a funkcionality mechanismus budící závislost, který by efektivně „využíval slabého místa v lidské psychologii“: dopaminový doping buzený udělováním lajků.

Zároveň zcela podobně reagoval bývalý manažer Facebooku Chamath Palihapitiya: varoval, že na sociálních médiích neexistuje „žádný občanský dialog, žádná spolupráce, ale spíše dezinformace a nepravdy“ a „dopaminem poháněné krátkodobé zpětné vazby, které jsme sami vytvořili a které ničí standardní společenské fungování“. On sám cítí „obrovskou vinu“ za to, že tento vývoj na Facebooku vedl - dokonce i když to z něj udělalo výjimečně bohatého člověka.

S těmito zpověďmi naráží na bolavé místo, na které poukazuje i Tristan Harris, bývalý návrhář společnosti Google. Se svou iniciativou „Time Well Spent“ varuje před závislostmi na softwaru a vybízí vývojáře, aby jejich programy byly méně návykové. Požadavek, který získal prominentní podporu v lednu, když dva z největších investorů společnosti Apple vyzvali firmu z Cupertina, aby brala vážně zodpovědnost za návykový potenciál svých telefonů: v otevřeném dopise požadovala newyorská investiční firma Jana Partners a kalifornský Státní učitelský důchodový fond po Applu, aby dělal více pro ochranu děti na svých zařízeních. Požadavek, kterému Apple vyšel vstříc zveřejněním aplikace Screen Time na své konferenci WWDC 2018 - nástroje, který umožňuje zobrazit a omezit dobu používání jednotlivých aplikací.

Nepřekonatelné rozpory

To, že kritika padá na úrodnou půdu, ukazuje, jak zpožděná vlastně byla. Rozpory technologické revoluce, kterou kdysi pohánělo mesiášské nadšení, se staly téměř nepřekonatelné: sociální sítě rozdělily společnosti, sociální média, ve kterých zakrněla vzájemná komunikace, a profesionální i volnočasová zařízení, se kterými marníme život. Co to všechno má ještě společného se slibem, že se svět zotaví z technologií Silicon Valley? Ale trocha sebekritiky nestačí: celá tech party tančí po krvavé půdě. Mizerné podmínky ve výrobnách, násilný boj o suroviny, neuvěřitelný nepoměr mezi bohatstvím technologické elity a nejistou situací jejich pracujících mas. Dokonce i sluníčko Elon Musk je v současné době sužovaný továrními dělníky své Tesly, kteří již nechtějí platit zraněními za přehnané výrobní sliby uctívaného miliardáře. Dokud se na těchto podmínkách zásadně nic nezmění - pokud je to vůbec možné -, zůstává hlavní rozpor Silicon Valley skutečností: je možné z kapitalistického obřího stroje vytvořil opravdu lepší svět?
Viděno v tomto světle, sebekritika, která je často vyjádřena v obzvláště privilegovaném postavení, může být také považována za včasnou obranu: technologická elita znovu očekává zvrat - totiž odpor proti systému, který sama vytvořila. Zajímavější než kritika Parkera a spol. jsou tedy iniciativy samotných zaměstnanců, jako je ta vývojářek společnosti Google, které nedávno úspěšně vystoupily proti zbrojařskému obchodu jejich koncernu (v době, kdy Google vyškrtl z firemního kodexu svých zaměstnanců neoficiální motto „Do not Be Evil“). Ale i uživatelé mají co říct. Například mohou napodobit Steva Wozniaka, který nedávno smazal svůj profil na Facebooku: „Facebook mě stojí víc, než kolik mi přináší.“ Silicon Valley se s největší pravděpodobností tohoto jednoduchého výpočtu bojí.

Foto popis| „Myslím, že mluvím za všechny z nás, když říkám, že většina z nás má svědomí.“ Jaron Lanier kritik on-line kolektivismu o technologické krizi a odpovědnosti technologické avantgardy
Foto popis| Mohou technologické giganty zlepšit svět? Dokonce i bývalí zaměstnanci Googlu o tom mají své pochybnosti. Nyní. Poté, co s prací u této společnosti skončili.
Foto popis| „V domácnostech omezujeme používání našich technologií dětmi.“ Steve Jobs Kolik jiných velkých výrobců se v tomto oboru snaží udržet své děti mimo nadměrné využívání návykových technologií?

O autorovi| FELIX KNOKE, autor@chip.cz


Příbuzná témata: