Bývalý prezident Sarkozy prohrál soud. Jeden rok ho má hlídat vězeňský náramek. Jak takové zařízení funguje

Vězeňské monitorovací náramky jsou elektronická zařízení sloužící ke sledování pohybu a polohy vězně, který je nosí. Tyto náramky fungují většinou pomocí kombinace několika různých technologií, v závislosti na konkrétním modelu a zemi, kde se používají.

1. GPS (Global Positioning System) - tato technologie se pro vězeňské monitorovací náramky používá nejčastěji. GPS využívá signálů satelitů k určení polohy náramku a systém pro monitorování pak může sledovat polohu náramku v reálném čase. Pokud vězeň překročí určenou oblast nebo pokud se pokusí uniknout, GPS umožní úřadům okamžitě zjistit jeho polohu.
2. RF (Radio Frequency) - komunikace mezi vězeňským náramkem a přístrojem pro monitorování probíhá pomocí rádiových vln. Náramky s RF technologií využívají nízkou vlnovou frekvenci, aby byla zajištěna stabilní a spolehlivá komunikace i v interiéru budov. Tento druh monitorování může být užitečný v případě, že osoba má omezený pohyb a musí zůstat v určité části budovy. Vyžaduje ale spojení s lokálním monitorovacím systémem.
3. GSM/GPRS (Global System for Mobile Communications / General Packet Radio Service) - k přenosu dat z vězeňského náramku do systému pro monitorování využívá mobilní sítě. V náramku je umístěna SIM karta, která zajišťuje připojení k mobilní síti. Data se pak přenáší pomocí této sítě, což opět značí snadný přenos dat v reálném čase a hlavně téměř všude.
4. RFID (Radio Frequency Identification) - tato technologie využívá k bezkontaktnímu přenosu dat mezi vězeňským náramkem a čtečkou rádiové vlny. Náramky s RFID technologií obsahují mikročip, který ukládá informace o vězni. Čtečka umístěná lokálně pak může číst tyto informace a sledovat pohyb náramku.
5. GLONASS (Global Navigation Satellite System) - technologie podobně jako GPS využívá satelity k určení polohy náramku. GLONASS je ruský ekvivalent GPS a používá se zejména v Rusku a v některých zemích bývalého Sovětského svazu.

Omezujícím faktorem a určitým nepohodlím pro vězně nosícího takový náramek je většinou nutnost jeho pravidelného dobíjení. Pokud vězeň zařízení nechá vybít (ať už vědomě nebo nevědomě), je to bráno jako vážný přestupek.

Vězeňské náramky ve Francii

Francouzská vláda rozhodla o rozšíření používání vězeňských monitorovacích náramků pro odsouzené, kteří by měli být jinak ve vězení, v roce 2019. Cílem tohoto opatření bylo snížit přeplněnost věznic a zlepšit podmínky pro vězně.

Ve Francii se používají vězeňské monitorovací náramky s GPS technologií. Takový by tedy nejspíše vyfasoval i Nicolas Sarkozy.

Je však třeba zmínit, že použití vězeňských monitorovacích náramků ve Francii vyvolává spory a kritiku ze strany některých lidskoprávních organizací, které tvrdí, že tato opatření omezují svobodu jednotlivce a mohou být vnímána jako druh stigmatizace.

Problém monitoringu

Problémem monitorovacích náramků je nutnost jejich pravidelného dobíjení. Zdroj: iStock.com

Při zajištění funkčního systému domácího vězení není ani tak problémem dodávka samotných náramků. Jde spíše o servis dalšího nepřetržitého monitoringu nasazených náramků. Vězeňské náramky mohou být monitorovány příslušnými úřady, jako jsou například soudy, vězeňské služby nebo probační a mediační služby. Tyto úřady jsou zodpovědné za určování podmínek, za kterých jsou náramky používány (geografická omezení nebo časy, kdy musí být vězeň doma). Úřady také sledují signály od náramků a reagují na jakékoli odchylky od stanovených podmínek.

Příhodnější ale může být řešení, kdy jsou náramky smluvně monitorovány soukromými společnostmi, které se specializují na poskytování služeb pro vězeňské nebo probační a mediační služby. Tyto společnosti mohou být pověřeny provozováním a údržbou náramků, jakož i sledováním signálů od náramků a poskytováním údajů příslušným úřadům. Není třeba zdůrazňovat, že tu velmi záleží na spolehlivosti a datové bezpečnosti.

(Zatím) neúspěšný projekt vězeňských náramků v ČR

V českém trestním zákoníku se pojem „domácí vězení“ objevil už v roce 2010. Na faktické zavedení elektronických náramků se ale čekalo až do roku 2018, kdy byl v několikrát opakovaném tendru vybrán dodavatel – izraelská firma SuperCom. Její náramky pracovaly také s GPS technologií, kromě toho byly ale údajně vybaveny i dalšími senzory, jako například senzorem pro detekci změn polohy náramku na zápěstí.

Náramky SuperCom ale byly v České republice kritizovány pro svou vysokou cenu a také pro opožděné dodávky a nespolehlivost, která vedla k řadě chyb a falešných poplachů. V roce 2021 byl smluvní vztah s firmou SuperCom ukončen a Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že bude hledat nového dodavatele technologie pro vězeňské monitorování. Nové výběrové řízení bylo vypsáno na konci minulého roku. Podle vyjádření Probační a mediační služby ČR by mělo jít o „řešení odpovídající technologiím 21. století“. Bližší podrobnosti se nejspíše dozvíme po vyhlášení výsledků tendru.

Zdroj: RF Monitoring Bracelet Technology, eff.org