Menu
CHIP Speedtest

Létající auto realitou za milion a půl eur!

23.04.2017 11:54 | Milan Loucký
Létající auto realitou za milion a půl eur!

Společnost AeroMobil se sídlem ve Slovenské republice představila komerční verzi létajícího automobilu ve čtvrtek 20. dubna 2017 v Monaku. Bude stát přes milion eur.

Společnost je připravena na předběžné objednávky s očekáváním prvních dodávek do roku 2020. AeroMobil uvedl, že jeho letoun AeroMobil Flying Car ve tvaru slzy, představený v Top Marques Monaco, může přejít za méně než tři minuty z režimu automobilu do režimu letadla. Křídla se sklápějí podél automobilu směrem vzad pro jízdu po silnicích a vyklánějí se napříč pro létání.

Společnost, která je jedním z několika vývojářů takových létajících vozidel, má za cíl vyrobit až 500 kusů svého prvního komerčně dostupného autoletounu, jehož cena se bude pohybovat od 1,2 do 1,5 milionu eur (1,29 milionů dolarů až 1,61 milionů dolarů).

K letu auto potřebuje přistávací dráhu nebo jiné schválené místo k odletu, zatímco od majitelů jsou vyžadovány řidičské a pilotní průkazy, uvedl šéf komunikačního ředitele společnosti AeroMobil Stefan Vadocz. AeroMobil uvedl, že dodávky létajícího automobilu zákazníkům v souladu s předpisy o letecké a silniční dopravě by měly začít do roku 2020.

Z historie

Létající auto AeroMobil na svět přivedla skupina několika slovenských nadšenců. Duchovním otcem projektu je ale Štefan Klein, akademický sochař, designér, konstruktér, absolvent Strojní fakulty na dnešní Slovenské technické univerzitě v Bratislavě, který pak vystudoval ještě Vysokou školu výtvarných umění. Na ní poté zůstal jako pedagog a v roce 1993 zde založil ateliér transport designu.

Snem Štefana Kleina bylo vždy postavit létající auto: „Když jsem viděl před léty auto ve filmu ‚Fantomas se zlobí‘, kterým Fantomas unikne svým pronásledovatelům, tak jsme si s otcem a s bratrem říkali, že něco takového bychom měli mít.“ Trvalo to dvacet let, než se jeho vize ztvárnila do podoby opravdového létajícího auta.

Klein na něm pracoval od roku 1990, kdy vznikla první verze AeroMobilu jako jeho diplomová práce. Tato verze měla ještě pevná křídla. Práce na projektu postupovaly pomalu, Kleinovi se nedařilo přesvědčit investory, aby přispěli na další vývoj projektu. Štefan Klein: „Na začátku je vždy tužka a papír. Rád vizualizuji představu tradičním způsobem, mám dome ateliér a dílnu. Samozřejmě, použití CAD softwaru je už dnes nevyhnutelností a používám i ten, nejčastěji Rhinoceros a Catia.“

Přibližně v roce 1995 se konstruktér a umělec v jedné osobě dostal do druhé etapy vývoje, éra verze 2.5 začíná v roce 2010 s příchodem investora, Kleinova spolužáka ze studií, Juraje Vaculíka. Z garážového projektu vzniká firma AeroMobil a vyvrcholením této etapy je výstava v Montrealu roku 2013, kde s AeroMobilem vzbudili obrovský zájem návštěvníků a následně i médií. O projekt létajícího automobilu se zajímá i NASA a informují o něm renomované časopisy. Ta na projektu chválí nejen provedení, ale i dokonalý design. Od října roku 2014 běží éra verze 3.0 trvající dodnes.

Štefan Klein komentuje první let: „Všechny prototypy AeroMobilu létaly a ve všech jsem seděl. Už v devadesátých letech jsem odlepil od země AeroMobil 1.0, který byl zkonstruovaný jako ‚Prantlovo křídlo‘, tedy ještě neobsahoval princip transformace. Ten jsem otestoval později v konceptu AeroMobil 2.0, později zdokonalil v před-prototypu AeroMobil 2.5. Nejvíc testovacích letových hodin jsem zaznamenal na prototypu AeroMobil 3.0, který se ve vzduchu chová velmi podobně jako malé letadlo. Když pak v AeroMobilu sedím, mám pocit jako v dobrém sportovním autě, za kterým se každý ohlédne. Pro mě je ale důležitý i jiný aspekt. Jako designér a konstruktér se většinou dívám na formu vozidla zvenku, a takto jsem měl možnost podívat se na svět skrz formu, sedíc ve vnitřku. Je to objevitelský pocit, který zažíváte při zrodu něčeho nového, neobyčejného.“

Dne 29. října 2014 ve Vídni na technologickém festivalu Pioneers se dostalo autorovi zasloužené odměny. Po půlhodinové prezentaci a videu, ve kterém Klein vyjíždí z parkoviště, dojede na travnatou plochu letiště, odstartuje a poté s letadlem bezpečně přistane, mu plný sál aplaudoval několik minut vestoje. „Věříme, že osobní doprava se navždy změní. Je na čase ji udělat osobnější a emocionálnější,“ prohlásil v úvodu vystoupení Vaculík. „Původně jsme chtěli projekt prezentovat jen lidem z průmyslu a investorům. Reakce médií i lidí ale byly tak nadšené, že jsme se rozhodli ukázat funkční prototyp verze 3.0 veřejnosti,“ řekl Vaculík. „Opravdový hrdina je ale Štefan Klein. Ten AeroMobil postavil a nebál se s ním vzlétnout.“

AeroMobil potřebuje ke vzletu jen travnatou dráhu, 200 metrů dlouhou, na přistání mu stačí pouze 60 metrů. Spotřebuje osm litrů na sto kilometrů na silnici, po které se dokáže řítit rychlostí až 160 km/h. Ve vzduchu si stroj řekne o 15 litrů běžného benzínu na hodinu letu. Startovací rychlost je asi 130 km/h, nejnižší rychlost, při které se letoun ještě udrží ve vzduchu, je 60 km/h, maximální rychlost autor neuvádí.

Jak je to s výrobou, přibližuje Juraj Vaculík: „Proces prodeje plánujeme začít roku 2017 a budeme AeroMobil nabízet globálně. Samozřejmě prioritní budou oblasti s vysokým zájmem. Předpokládáme, že to budou země s vysokou populací pilotů, množstvím vyhovujících přistávacích ploch, a země, kde chybí silniční infrastruktura. První AeroMobil, který projektujeme jako kombinaci sportovního auta a letadla, budeme vyrábět v limitované edici.“ K řízení vozu na silnici je třeba řidičský průkaz a k letu pak pilotní licenci. „Současná konfigurace prototypu AeroMobilu pracuje s motorem Rotax 912, ale testujeme i další alternativy, včetně hybridního pohonu,“ informuje Klein.

Během projektování stroje se konstruktér, pro kterého 101 měsíců před vídeňskou premiérou pracovalo naplno 12 lidí, setkával s mnoha – i malichernými – problémy. Tak třeba, jak umístit registrační značku tak, aby nebránila aerodynamice. AeroMobil je celý vyroben z kompozitů, a to včetně disků kol. Hmotnost bez posádky tak dosahuje jen 450 kilogramů a je důležitá i proto, aby se létající automobil i s cestujícími a menším nákladem vešel do hmotnosti 650 kg a splnil normu pro malá sportovní letadla (LSA).

Osvědčený čtyřválcový letecký motor Rotax 912 s výkonem 74 kW/100 k pohání tlačnou čtyřlistou vrtuli, umístěnou vzadu. Křídla mají proměnný náběžný úhel, nutný pro bezpečný start i přistání. Jejich rozpětí je 8320 mm, roztažení i uklizení pomocí elektromotorů trvá maximálně 20 sekund. AeroMobil měří šest metrů a pohybuje-li se po silnici se zataženými křídly, je jeho šířka 2240 milimetrů. AeroMobil bude k vidění i na milánském Expu 2015.

A jak je to s patentovou ochranou? „AeroMobil má rozsáhlou patentovou ochranu vzhledem na množství unikátních řešení, které jsou ve vozidle použity,“ zněla odpověď Juraje Vaculíka. V letadle je moderní avionika včetně autopilota, GPS, systémy pro noční létání i záchranné padáky. Ty zachránily nedávno pilotovi život, když se zřítil z výšky 300 metrů. Po dopadu vystoupil z letadla nezraněn. I tohle může AeroMobilu paradoxně pomoci, ten dokázal, že není jen pokusná laboratoř, ale věc, dotažená do detailu. „Bezpečnostní systém balistického padáku bude součástí sériové verze AeroMobilu a funguje dokonale. Tento systém je důkladně otestovaný na různé hmotnosti letadel a nákladu. Aktivní i pasivní bezpečnost AeroMobilu bereme mimořádně vážně, v rámci přístrojového vybavení používáme pokročilý systém avioniky Garmin G3X a konstrukce vozidla je velmi odolná,“ říká Klein.

Na závěr jsme se zeptali Juraje Vaculíka, zda se nebojí konkurence: „S ostatními výrobci jsme v kontaktu, vídáme se na odborných konferencích a na kongresech. Respektujeme se navzájem a chápeme, že vytváříme nový trh. Každý z nás podporuje akceptaci létajících aut veřejností, avšak pochopitelně technická řešení a postupy si nevyměňujeme. Na trhu je v současnosti velmi zajímavá situace, ta souvisí s rozmachem robotiky, autonomního řízení i vyspělé avioniky. Všichni výrobci automobilů a letadel dnes hledají možnosti, jak posunout průmyslové odvětví, které dlouhé roky uplatňovalo jen kosmetické úpravy místo inovací, vpřed. Integrace autonomních systémů je jednou z cest, které láká i nás!“

Na závěr dejme slovo Štefanu Kleinovi: „Pocházím z letecké rodiny, takže letadla byly přítomné v mém živote od dětství. Doslova jsem vyrůstal na letišti a s otcem jsme konstruovali různé létací stroje. Takže ta touha vytvořit něco nového byla ve mně už od dětství. Při konstrukci AeroMobilu největší problém představovalo spojení světa automobilového a leteckého. Nejen z pohledu formy, kdy auto musí být těžší a širší, a letadlo naopak úzké a lehké. Především však z důvodů regulačních a legislativních, kde jsou různé předpisy například pro použití motorů ve vzduchu a na souši. V AeroMobilu jsme použili několik unikátních řešení, díky kterým předpokládáme, že vozidlo/letadlo se tak stane dostupnější nejprve pro technické nadšence a později pro širokou veřejnost. S pokorou však vnímáme všechny testovací jízdy a lety a vyhodnocujeme z nich množství dat. Každé nastavování parametrů nás posouvá blíže k dalšímu funkčnímu prototypu. Z toho mám největší radost.“

Článek vznikl s laskavým přispěním Stefana Vadocze (PR AeroMobil.com). Původní materiál pro časopis Konstruktér byl upraven a doplněn o aktuální změny. Všechna fota pocházejí od společnost AeroMobil.

 

 

Zajímavosti ze světa IT v e-mailu

Stačí odeslat svoji e-mailovou adresu


Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním svých osobních údajů a užitím pro marketingové účely vydavatelství Burda Praha, spol. s.r.o.

Předplatné / nákup chipu Digitální edice chipu Aktuální vydání