Omezení hackerům pomáhají

Dokáže blokování webu zabránit šíření dětské pornografie? To nikdo neví. Víme však jedno - právě těchto blokád využívají hackeři ke svým cílům. Nepochybně to politici mysleli jen dobře - zablokováním některých webových obsahů se prostě pokusili znepřístupnit ilegální internetové stránky. Jenomže je v tom háček: tyto zábrany zneužívají hackeři ke špionáži v počítačích po celém světě.

Například v Číně jsou od 1. července 2009 schváleny k prodeji už jen počítače, které jsou vybaveny speciálním filtrovacím softwarem nazvaným "Green Dam". Ten zabraňuje přístupu na určité webové stránky, které obsahují například pornografický materiál. Vynalézaví hackeři však v softwaru objevili slabá místa, jejichž prostřednictvím mohou snadno získat přístup do počítače. Bezpečnostní mezera je přitom na počítači v podstatě předinstalována. S více než 250 miliony potenciálních obětí by tak útočníci mohli vybudovat dosud největší síť botů - a ohrozit tak celý World Wide Web.

Nechtěné vládní pomoci v podobě blokování dětské pornografie se hackeři dočkali i v Německu . Jakmile speciální pracovní skupina Spolkového kriminálního úřadu (BKA) odhalí zakázanou webovou stránku, její IP adresu a webovou adresu zanese do seznamu blokovaných stránek. Ten obdrží poskytovatelé, kteří pak změní příslušné položky DNS (Domain Name System). Jakmile se nyní někdo pokusí vyvolat takto blokovanou stránku, dostane od Name Serveru nikoli korektní IP adresu webové stránky, ale namísto toho je přesměrován na informační stránku BKA.

To pochopitelně vyvolalo na veřejnosti značný rozruch, neboť to, které konkrétní stránky jsou blokovány a proč, vědí jen zasvěcení úředníci BKA. Na internetových fórech - a nejen na nich - se už proto projevují obavy z cenzury webu. Právě tuto nervozitu nyní využívají hackeři - a hned také nabízejí lákavé řešení: vlastní DNS servery, které surfaři mohou využít a blokování tak obejít. Mnozí uživatelé, kteří chtějí internetem brouzdat bez cenzury, pak tuto nabídku využijí, ačkoliv se trvale pohybují po legálních stránkách a s blokádou BKA by vůbec nepřišli do styku. Hackerský trik spočívá v tom, že "svobodné" DNS servery přesměrovávají legální, často využívané stránky na stránky hackerů. Kdo pak chce přes takový server například zkontrolovat svůj bankovní účet, ocitne se na phishingové stránce, k nerozeznání podobné originální stránce banky. Jakmile se přihlásí svými uživate lskými údaji, poskytne tak své osobní údaje hackerům.