Menu
CHIP Speedtest

ACTA: Filtry, blokování přístupu a EU

08.10.2010 08:30 | Redakce Chip
ACTA: Filtry, blokování přístupu a EU
Od června 2008 probíhají jednání zástupců 39 států o boji proti pirátskému obsahu na internetu. Chip vám vysvětlí, jak utajovaná dohoda ohrožuje svobodný pohyb po webu.

Jen hrstka zasvěcených zná jejich jména. Místa jednání jsou z bezpečnostních důvodů utajená a setkání probíhají v místnostech prověřených proti odposlechům. Vypadá to jako scéna z Jamese Bonda, ve skutečnosti však hovoříme o delegátech, kteří připravují dokument ACTA (Anti Counterfeiting Trade Agreement). Pod tímto názvem se skrývá dohoda o boji proti počítačovým pirátům, která se však v důsledku může týkat všech uživatelů internetu, neboť může přinést omezení svobodného pohybu na internetu. V tomto článku vám přinášíme nejdůležitější body, kterých se ACTA týká.

Proč dohoda vzniká a kdo z ní bude těžit?

Kopírování intelektuálního vlastnictví, ať už se jedná o texty, obrazy, hudbu, či filmy, bylo v analogové době časově zdlouhavou záležitostí. S příchodem digitálních technologií a vysokorychlostního internetu se však situace změnila. Stahování autorsky chráněného obsahu je dnes běžnou praxí a jeho vyhledání a stažení z internetu je i pro začátečníka záležitostí několika minut.

O zavedení globální reformy ochrany duševního vlastnictví se zasazují hlavně velké hudební a filmové společnosti. Podle organizace Business Software Alliance způsobilo pouze softwarové pirátství v roce 2009 celosvětovou škodu ve výši 51,4 miliardy amerických dolarů. S tím je spojen i fakt, že samotný boj proti softwarovému pirátství je drahý a náklady na něj jsou řádově vyšší, než kolik tento boj přinese zpět na pokutách udělených náhodně přichyceným uživatelům internetu. Mezi lety 2006 až 2008 utratila americká asociace hudebního průmyslu RIAA za právní služby a poradenství v boji proti pirátům přes 60 milionů dolarů, zatímco na pokutách a vyrovnáních se vybralo cca 1,5 milionu.

ACTA Otevírá stavidla všeobecné kontroly pohybu na internetu. Francoise Castexová
ACTA Otevírá stavidla všeobecné kontroly pohybu na internetu. Francoise Castexová

O jakých kontrolních nástrojích pohybu po internetu se v rámci dohody jedná?

Delegáti jednání si drží karty hezky blízko u těla a jedinou výjimkou bylo zveřejnění návrhu dohody ACTA z dubna letošního roku. V polovině července však dala francouzská společnost „La Quadrature du Net“, zabývající se ochranou občanských práv, do oběhu návrh současné verze, který máme k dispozici i my v Chipu. V základu se týká tří novinek: Každý je zodpovědný za svůj webový obsah. To znamená, že třetí strana, která se pokouší o porušení autorských práv přístupem na nelegální webové odkazy, musí nést následky za škody způsobené majiteli autorských práv. Na druhou stranu poskytovatelé budou nadále zbaveni odpovědnosti za újmu na autorských právech za podmínky, že zřídí tzv. systém Notice and Take Down, tedy systém, který zjistí a zaznamená nelegální obsah. Postižení majitelé autorských práv pak budou moci donutit providery tento nelegální obsah smazat. Některé země dokonce navrhují využití webových filtrů. Poskytovatelé internetového obsahu by měli mít na svém serveru filtrovací software, který zajistí omezený přístup k uloženým datům.

Státy, které trpí špatnou pověstí kvůli internetovým serverům s dětskou pornografií, zase navrhují blokování webu prostřednictvím certifikátu, který však lze snadno obejít (viz grafika níže). Ochránci osobních dat varují, že prostřednictvím podobného sledování mohou být neoprávněně sbírána data o nevinných uživatelích, a to proto, že webové blokovací zámky registrují každého uživatele, který se pokouší o přístup k zakázaným webovým stránkám, ale nedokáží rozpoznat, zda se tak stalo nedopatřením (špatné kliknutí na odkaz), nebo záměrně.

Poskytovatelé internetu by měli zavést technologie umožňující princip trojího varování (varování, upozornění, zablokování) a v případě nutnosti zabránit uživatelům stahujícím nelegální obsah v přístupu k internetu. ACTA by nejraději preferovala MP3 přehrávače, mobilní telefony a notebooky vybavené vlastním kontrolním systémem.

Bude se nás ACTA vůbec nějak dotýkat a co jí kritici vyčítají?

Pokud Evropská komise odsouhlasí návrh dokumentu ACTA, bude muset být projednán a schválen i národními parlamenty a vládami. To znamená, že jej jednotlivé státy budou muset přijmout v podobě platného národního zákona. Schvalovací proces v Evropské komisi a na úrovni jednotlivých států však může přinést řadu problémů, a kdo ví, jak to nakonec dopadne. Nejde totiž jen o přijetí jednoho zákona, ale o celkovou úpravu legislativy tak, aby byla s návrhem kompatibilní.

Jak se bude situace vyvíjet a bude ACTA schválena?

Desáté kolo jednání ACTA se konalo na konci července ve Washingtonu a jedenácté se bude konat koncem září v Japonsku. Hovoří se o tom, že na tomto jednání by měla být smlouva ratifikována, ale není jisté, zda se k ratifikaci připojí všechny jednající strany. Podle kuloárních informací to vypadá, že jednání zatím nekončí. Ať už to ale dopadne jakkoliv, jisté je, že úvahy o tříkrokové kontrole soukromých uživatelů při pohybu na internetu jen tak nezapadnou a povedou ke stále větším snahám o kontrolu obsahu a pohybu uživatelů na internetu. Přesných a zaručených informací je málo, protože i běžní poslanci Evropského parlamentu mohou nahlédnout do připravovaných materiálů ACTA pouze po podpisu dohody o mlčenlivosti a dostanou ji k dispozici pouze na prezenční čtení v zabezpečené místnosti.

Zajímavosti ze světa IT v e-mailu

Stačí odeslat svoji e-mailovou adresu


Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním svých osobních údajů a užitím pro marketingové účely vydavatelství Burda Praha, spol. s.r.o.

Předplatné / nákup chipu Digitální edice chipu Aktuální vydání