Menu

Jak skutečně změřit DNS

02.07.2011 19:15 | Redakce Chip
Jak skutečně změřit DNS
O tom, jak je důležité, co přesně měříte…

Minule představený DNS Benchmark nabízí sice řadu pěkných funkcí, jeho doporučení však nejsou správná — protože vycházejí z předpokladů, které neplatí. DNS Bechmark seřadí změřené DNS servery tak, že největší váhu přiřkne rychlosti odpovědí na dotazy na takové adresy, které má DNS server ve své cachi (v paměti). Tvůrce programu, Steve Gibson, ve svých doporučeních totiž předpokládá, že nejčastěji přistupujete k těm webům, ke kterým jen chvíli před vámi už přistoupil někdo jiný — někdo užívající stejného DNS serveru!

To se však nepotvrdilo změřením jiným nástrojem. Přinejmenším ne pro běžné české servery DNS…

Na potvrzení — anebo vyvrácení — závěrů DNS Benchmarku lze využít programu Namebench. Jeho výhodou je, že výkonnost serverů může vyhodnotit proti adresám, které skutečně navštěvujete — získá je totiž z historie vašeho prohlížeče. A nerozlišuje, zda serveru stačilo vylovit adresu ze své cache, anebo se musil dotazovat dál — a o to právě jde. Nedává doporučení založená na předpokladech

DNS serverů Googlu užívá totiž mnohem více lidí než běžných českých DNS serverů, a tak mají v cachi mnohem více záznamů. Kromě toho se určitými postupy snaží odhadovat a „cachovat napřed“…

Je tedy mnohem pravděpodobnější, že vám DNS server Googlu odpoví ze své cache, než že vám bude moci odpovědět z cache server český. A přestože DNS server Googlu vrací dotazy z cache pomaleji než váš blízký server český, ve výsledku zvítězí tím, že mu jeho cache stačí mnohem častěji. — Tedy pravděpodobně. To si musí každý potvrdit sám proti vlastní historii užívání webu.

Stažený program Namebench stačí jen spustit (rozbalí se do složky na dočasné soubory, TMP, a spustí se). Běžný uživatel nemusí v okně programu nic změnit, výchozí nastavení jsou zpravidla optimální. Stačí spustit „Start Benchmark“ a počítat s několika více minutami…

Program prověří celkem dvacet serverů. Jejich seznam poskládá tak, že vezme servery, které už v systému máte, přidá k nim známé veřejné servery (jako Google Public DNS, UltraDNS, OpenDNS) a pokud možno nejbližší známé místní servery.

Tak přece Google!
Tak přece Google!

Zajímat váš může „Query Data Source“ — zde se vybírá, odkud se vezmou adresy, na které se program bude dotazovat. Uvedené prohlížeče znamenají svou historii (s počtem nalezených položek). „Number of queries“ je počet položek, proti kterým se budou servery měřit. Po doběhnutí vytvoří program zprávu zformátovanou jako webová stránka, uloží ji ve složce TMP a rovněž zobrazí ve výchozím prohlížeči. Vpravo nahoře dostanete doporučení, který server nastavit jako první, druhý, třetí. (Předchází‑li číselné adrese SYS­‑, pak tím program jen říká, že server byl nalezen mezi servery nastavenými v systému.)

Chybičkou programu je, že uživatele děsí planými poplachy v tabulce. Pro skoro všechny DNS servery nyní například hlásí, že „www.paypal.com is hijacked“ — tedy unesen, a to jen proto, že PayPal začal užívat dalšího bloku adres, o kterém program ještě neví. Podobně zobrazuje mylné hlášky k webům, jako je facebook.com, nebo twitter.com, které na dotaz vracejí různá IP — dílem i podle toho, kde v síti se dotazovaný DNS server nachází. Těmito poplašnými hláškami se nedejte znepokojit.

Programu DNS Benchmark můžete sice využít k průzkumu a jmenovitému nalezení blízkých serverů DNS, leč praktické měření Namebenchem ukazuje, že zpravidla se budou hodit nejvýše jako náhradníci.

Zajímavosti ze světa IT v e-mailu

Stačí odeslat svoji e-mailovou adresu


Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním svých osobních údajů a užitím pro marketingové účely vydavatelství Burda Praha, spol. s.r.o.

Předplatné / nákup chipu Digitální edice chipu Aktuální vydání