Menu
CHIP Speedtest

Je Steve Jobs nahraditelný?

28.08.2011 13:11 | Redakce Chip
Je Steve Jobs nahraditelný?
Co čeká Apple bez Steva Jobse?

Steve Jobs se ke svému úspěchu dostával dlouho a pracně. Ne ve smyslu vydělaných peněz. Těch mohl mít, kolik kdy potřeboval, jakmile Apple v roce 1980 vstoupil na burzu. Když ho pak v roce 1985 z Applu před­sta­ven­stvo vypudilo a on takřka všechny své akcie prodal, měl tolik milionů, že by byl mohl žít pohodlně a bezstarostně. Jen byste o něm dnes už asi neslýchali.

Co do technického vývoje závisel vždy na jiných — nebyl a není inženýrem, a už vůbec ne hackerem, nýbrž vlastně jen nadšeným uživatelem. V podstatě stejným jako ti, pro které nové, úžasné výrobky zamýšlel. Věděl, co chtějí, protože věděl, co by chtěl on. Věděl to jen přesněji než jiní, a hlavně naléhavěji.

Steve Jobs a Steve Wozniak
Steve Jobs a Steve Wozniak

Zakladatelé Applu — Steve Jobs a Steve Wozniak — jej v počátcích nevedli. První investoři do Applu jim vedení společnosti nesvěřili — pro mládí a nezkušenost, i pro povahu Steva Jobse. Zarputilý, svéhlavý, namyšlený i neomalený Jobs se musil potýkat s tím, že ne vždy se vše udělalo tak, jak chtěl.

Na úspěch Apple II, jednoduchého počítače navrženého geniálním Wozniakem, nedokázala rozrůstající se firma navázat. Apple III, první výsledek vývoje týmového, byl směsí nápadů kde koho, včetně lidí z marketingu. Později se o něm vyjádřili, že to byl „bastard vzešlý z hromadné orgie, ke kterému se nikdo nechce hlásit“.

Skříň dokončili dříve než vnitřek, který se mezitím rozrostl o další funkce. Byl proto přecpaný a přehříval se; Jobs přitom trval na tom, že počítač nebude mít větrák, který by prý působil „nehezky a industriálně“.

Obvody v Apple III se horkem vytláčely z patic. V každém pátém vyrobeném kusu ostatně vypadly už při přepravě z továrny… Společnost v jeden čas dokonce radila svým zákazníkům, aby zkusili nadzdvihnout počítač do výše šesti palců a pustit — v naději, že obvody zapadnou zpět.

Jobs předvádí počítač Apple Lisa
Jobs předvádí počítač Apple Lisa

Úspěchem nebyla ani Lisa, uvedená v lednu 1983. Snad neprávem a jen kvůli nesmyslně vysoké ceně — téměř deset tisíc dolarů — kterou prosadil nový CEO John Sculley; prý aby se vrátily náklady. Lisa byla prvním běžně prodávaným počítačem s grafickým uživatel­ským rozhraní a s myší, a vše, čeho užíváme dnes, je tak jejím pokračovatelem. Měla na tehdejší dobu pokročilý operační systém, připomínající lecčím systémy dnešní, avšak 5MHz procesor s ním měl co dělat.

Patrně opět přemrštěná cena, opět prosazená Sculleym — $2500 namísto $1500 — způsobila, že ani mnohem jednodušší, v roce 1984 uvedený Macintosh se přes nadšené prvotní přijetí neprodával zdaleka v takovém počtu, kolik nasliboval Jobs. Vinu svalili na Jobse, jenž projekt v závěru vedl (přešel na něj po neshodách na vývoji Lisy).

Jobs se už tenkrát, v roce 1985, pokusil získat podporu pro to, aby se sám stal CEO Applu, ale v mocenském souboji se Sculleym prohrál. Představenstvo nemělo v Jobse důvěru, ani osobně jim neseděl, a svěřit mu Apple odmítli. Jobs byl zbaven všech výkonných pravomocí. Pokořený z Applu odešel a prodal takřka všechny své akcie.

NeXTcube
NeXTcube

Měl dost na to, aby si založil vlastní firmu, NeXT, a všem to ukázal po svém… Více než desetiletá zkušenost, která následovala, Steva Jobse patrně přetvořila. (Ale vliv asi mělo i manželství a první děti.) Chtěl vytvořit počítač lepší než Mac, a původně si představoval cenu dosti lidovou. Uvedené počítače NeXT však nakonec stály mnoho­násobek toho a prodávaly se proto špatně. V továrně zařízené na desítky tisíc kusů měsíčně se vyráběly jen stovky měsíčně — a ručně, protože stroje se ani nevyplatilo pustit.

Přes velké záměry i přesvědčení nakonec nutně pochopil, že nejde vždy vše. Poté, co NeXT propálil skoro všechny peníze posbírané od investorů, dostal se do skromného provozního zisku, teprve když se vzdal dalšího vývoje počítačů a soustředil se jen na operační systém — NeXTstep — moudře navržený nad mikrojádrem Mach, takže šel velice snadno přenášet na jiné platformy. Tou dobou už firma sídlila také v mnohem méně okázalých prostorách, než kde začínali…

Mezitím se Apple dostal do ztráty a na pokraj zániku. Přivedli ho tam manažeři bez zřejmé dlouhodobé vize. V druhé polovině let osmdesátých se dalo na Macintoshích dobře vydělávat. Jenže žádná sklizeň netrvá věčně. A v Applu spálili miliardy dolarů na vývoj, aniž dokázali přijít s něčím hotovým a dokončeným, co by následovalo po Macintoshích. Těm stále citelněji chyběl také modernější operační systém…

Inženýry nikdo doopravdy neusměrňoval. Peníze šly na každý zajímavý projekt, byť sebepošetilejší. Manažeři se mezitím starali hlavně o mocenské soupeření a o prodejní výsledky. Když se Apple nakonec propadl do ztráty, zdálo se, že už mu není pomoci. Hledal se i kupec, ale nic se nakonec nedojednalo. Naštěstí.

### Page Break ###
Gil Amelio a Steve Jobs
Gil Amelio a Steve Jobs

Poslední CEO Applu před Jobsem, Gil Amelio, se zasloužil alespoň tím, že vydal dluhopisy a za takřka poslední peníze koupil společnost NeXT — právě pro operační systém NeXTstep, jelikož na vývoj vlastního příštího systému v Applu nestačili. S NeXTem přivedl zpátky Steva Jobse. Nyní takřka s aureolou zachránce a spasitele. Steve se pak Amelia rychle zbavil, a konečně mohl vést společnost, kterou kdysi založil; zprvu však jen jako CEO „dočasný“, než jej potvrdili nastálo.

Byl to již Steve Jobs poučený, zkušený a vyzrálý, ale stále on. Všechny nesmyslné projekty ihned zastavil. Zastavil i jiné, kterých byla možná škoda, ale firma si je prostě nemohla dovolit. Konečně dal Applu jasný směr. Brzy nato započala „i‑éra“ — prvním iMacem. Napsalo se mnoho o významu počátečního „i“ v „i‑produktech“. Snad je lze chápat i jako „konečně to tu vedu já“.

Vzpomínáte si na první průhledný iMac? Ten návrh byl hotov ještě před návratem Steva Jobse, ale jeho osud byl nejistý — má se použít, nemá… Stevovi se okamžitě líbil, a bylo rozhodnuto.

Steve je důkazem toho, že levá ruka ví nejlépe, co dělá pravá, když obě řídí týž mozek. Není vynálezcem. Jen ví, co se mu líbí. Když mu ukážete novou technologii, nový nápad, bude mít vyhraněný názor — ano, nebo ne. Nejspíše nemá vždy a ve všem pravdu, ale ví, co chce, a ví, proč to chce.

Steve Jobs ukazuje iPod
Steve Jobs ukazuje iPod

Kdo v tom Steva nahradí? Kdo bude mít stejnou autoritu? Apple bude po nějakou dobu pokračovat setrvačností. Pět let, řekněme. Potom se nejspíše sesune ke zvykům ostatních velkých společností. Ledaže by nás Tim Cook překvapil podobným rozhodným vizionářstvím…

Běžné velké akciovky si inovace především kupují. Samy jich většinou nejsou schopny. Když už něco vyvinou, obvykle to nedotáhnou; šéfové si málokdy vůbec uvědomí potenciál vyvinutého.

A těžko čekat vizi od představenstva, ve kterém převážně zasedají zástupci investičních fondů; zajímá je výnos na akcii a vývoj její ceny. Jenže co budete vyrábět za tři nebo za pět let, to nevyčtete ze čtvrtletních prodejních výsledků ani z tabulek nákladovosti. Ani vám to neřeknou na „fokus grupě“. Musíte to vědět. Nevíte‑li to, jste odsouzeni nechat se předběhnout někým, kdo věděl. Nebo někoho takového se štěstím koupit a moc to nepohnojit.

To je žel i budoucnost Applu, pokud kdokoli po Stevovi bude méně rozhodný, úporný a prozíravý než on.

Zajímavosti ze světa IT v e-mailu

Stačí odeslat svoji e-mailovou adresu


Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním svých osobních údajů a užitím pro marketingové účely vydavatelství Burda Praha, spol. s.r.o.

Předplatné / nákup chipu Digitální edice chipu Aktuální vydání