Menu

Úplné vybíjení baterií

03.05.2012 08:01 | Redakce Chip
Baterie je před opětovným nabitím vhodné úplně vybít, jinak se sníží jejich kapacita. Opravdu? Rozhodli jsme se vyzkoušet, zda je to mýtus, nebo pravda...

Mýtus

Dobíjecí baterie trpí tzv. paměťovým efektem. Pokud vybijete baterii na 90 procent a opět ji nabijete, akumulátor si „zapamatuje“ nový stav a nadále bude nabízet pouze 90 procent své kapacity. Zbývajících deset procent kapacity je navždy ztraceno.

Pravda

Paměťový efekt skutečně existuje, ale trpí jím pouze staré typy akumulátorů. Niklkadmiové (NiCd) baterie vynalezl v roce 1899 Waldemar Jungner a až do devadesátých let minulého století to byly nejpoužívanější dobíjecí baterie. Právě niklkadmiové baterie trpí paměťovým efektem.

Paměťový efekt u niklových baterií
V niklmetalhydridových (NiMH) a dnes již zakázaných niklkadmiových (NiCd) bateriích vznikají po neúplném vybití během nabíjení krystaly, které snižují jejich kapacitu.

Paměťový efekt u niklových baterií

NiCd baterie (stejně jako v menším měřítku jejich modernější varianta Ni-MH, tedy niklmetalhydridové akumulátory) se skládají z krystalů, a pokud je během používání úplně nevybijeme, může dojít k trvalému snížení jejich kapacity. Prakticky to znamená, že NiCd baterie, kterou dobijeme už poté, co jí zbývá ještě 10 procent kapacity, bude místo původní nominální hodnoty 600 mAh dále disponovat kapacitou na úrovni 540 mAh. Právě zkušenosti s paměťovým efektem vedou uživatele moderních zařízení poháněných bateriemi k tomu, že své přístroje raději nechávají běžet až do okamžiku, kdy se samy vypnou, tedy téměř do naprostého vybití akumulátorů.

Od roku 2009 ale platí v Evropské unii zákaz prodeje celé řady nových výrobků osazených NiCd bateriemi. Budoucnost patří lithiovým akumulátorům, tedy lithiumiontovým (Li-Ion) nebo lithiumpolymerovým (Li-Pol) dobíjecím bateriím, které používají prakticky všechny moderní mobilní telefony, tablety a notebooky. Lithiové baterie netrpí paměťovým efektem. Naopak, pokud je uživatelé vybíjejí až téměř do minima, mohou se poškodit. V případě, že klesne napětí lithiových akumulátorů na delší dobu pod určitou hodnotu, mohou se v nich vytvořit tzv. „měděné mosty“, které mohou způsobit zkrat a následné selhání či poškození baterie. Lithiové baterie jsou z tohoto důvodu vybaveny bezpečnostní pojistkou, která je před úplným vybitím včas odpojí.

Nebezpečí úplného vybití
U lithiumiontových (Li-Ion) a lithiumpolymerových (Li-Pol) baterií je situace naprosto opačná. Čím víc je vybíjíme, tím víc se snižuje jejich potenciální životnost.

Nebezpečí úplného vybití

Naše testy ukázaly, že lithiové baterie mají o poznání delší životnost (to znamená, že umožní větší počet nabíjecích cyklů), pokud je nabíjíme v částečně vybitém stavu, než když je „vyšťavíme“ až téměř do naprostého vybití. Nabíjení baterií je totiž spojeno s jejich vyšším zahříváním a představuje tak pro akumulátor velkou zátěž. Dochází tak k rychlejšímu snižování jejich kapacity a k prodloužení doby potřebné k jejich nabití. Mýtus, že je lepší baterie vybíjet až téměř do naprostého maxima, je tedy mylný.

Zajímavosti ze světa IT v e-mailu

Stačí odeslat svoji e-mailovou adresu


Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním svých osobních údajů a užitím pro marketingové účely vydavatelství Burda Praha, spol. s.r.o.

Předplatné / nákup chipu Digitální edice chipu Aktuální vydání