Menu
CHIP Speedtest

PRÁVĚ V PRODEJI

Technologie z doby kamenné

15.08.2019 13:10 | Pavel Trousil
Technologie z doby kamenné

Programovací jazyk COBOL se zdá téměř nesmrtelný. Ačkoli je mu už 60 let, v některých bankách a státních institucích se stále využívá. Ale jak dlouho ještě?

Když si v bankomatu vybíráte hotovost, existuje dost velká šance, že transakce bude provedena i pomocí 60letého počítačového jazyka Cobol. Cobol? Většina z nás možná zná Javu a základy, ti zdatnější jsou pak patrně schopni něco naprogramovat v jazyce C, ale těch už bude dost málo. Mnoho IT systémů bank a pojišťoven je však doposud založeno na této fosilní struktuře programovacích dovedností. Jedním z důvodů může být to, že tento „Metuzalém kód“ stále dobře funguje – stejně dobře jako před lety. Přeloženo do počítačové řeči by se dalo o Cobolu říct: „Neměňte nic, co zatím ještě funguje“. Odborníci v oblasti IT prostě jen delší dobu neviděli žádný důvod investovat spoustu času a nákladů do toho, jak znovu vynalézt kolo.

COBOL, COmmon Business-Oriented Language, byl vyvinut v roce 1959 jako obchodně orientovaný standardní programovací jazyk a je stále využíván bankami po celém světě. V současnosti se podle odhadů jen v USA každý den provede na základě tohoto jazyka obchod v objemu přesahujícím tři miliardy USD. A podle „Fortune“ ještě v roce 2014 běžel Cobol na 92 ze 100 sálových počítačů největších bank, stejně jako na 71 procentech počítačů 500 bank s nejvyššími příjmy na světě. Nejen poskytovatelé finančních služeb, ale také několik zahraničních vládních agentur a úřadů založilo v 70. a 80. letech svou kompletní IT infrastrukturu právě na Cobolu.

Tenhle jazyk není pro mladé

cobol-vek
Programátorům v Cobolu je v průměru mezi 45 a 55 lety. Jejich potomci už většinou tímto jazykem nevládnou.

Jazyk je mladý, programátoři ale ne

Jazyk Cobol je tedy stále živý, ale se stavem programátorů, kteří rozumí jeho řeči, už to tak slavné není. V USA generace programátorů a počítačových profesionálů ze staré školy, kteří jsou se starým materiálem ještě obeznámeni, odchází do důchodu. A jejich nástupci jsou vzácní. Cobol je na dnešních univerzitách považován za zastaralý, a vyučuje se tedy jen omezeně na některých menších vzdělávacích zařízeních. Získat mladé počítačové vědce pro programování v Cobolu je stejně obtížné, jako je motivovat k práci na počítači Z3 Konrada Zuseho nebo na strojích EC 1025 z řady JSEP2. S ohledem na skutečný nedostatek kvalifikovaných odborníků již postižené společnosti zoufale hledají kompetentní programátory. Vzhledem k tomu, že počet vhodných vyškolených absolventů je téměř nulový, jsou opět do terénu povoláváni vývojáři, kteří již dávno odešli do důchodu.

Cobol kovbojové opět v sedle

Nedostatek pracovních sil stál dokonce za vznikem několika prosperujících firem, jako v případě texaského programátora Billa Hinshawa. Před deseti lety tehdy 77letý počítačový expert zjistil, že stále mnoho firem a institucí spoléhá na staré programovací jazyky a přitom je nedostatek vyškolených vývojářů. V roce 2013 založil IT firmu Cobol Cowboys, která zaměstnává stovky pracovníků, z větší části IT veteránů. Mezi důchodci je i několik „mladíků“, jak řekl Hinshaw agentuře Reuters, ale těm je více než 50 let. Pracují především jako náhrada za programátory v Cobolu, kteří odešli do důchodu. Mají také za úkol modernizovat zastaralou IT infrastrukturu a přizpůsobit ji moderním požadavkům, jako je cloud computing.

Podobná situace je ale i v Evropě. Cobol je zde například využíván v bankovním sektoru, konkrétně bankou Deutschen Bank. Podíl tohoto jazyka se ale neustále snižuje, protože systémy jsou neustále aktualizovány a pro vývoj nových aplikací už se Cobol nepoužívá. Také u nás je v provozu několik počítačů IBM Power Systems, na kterých běží Cobol a programátoři v tomto jazyku jsou stále na trhu poptáváni.

Důležité programovací jazyky současnosti

programovaci-jazyky  
 
Cobol není jediným programovacím jazykem s mnohaletou historií. Jsou tu i další jazyky vyvíjené po celá desetiletí.

I další aspekt však může možná vysvětlit, proč se tento počítačový dinosaurus stále drží při životě a zodpovědní pracovníci se ho nechtějí zcela zbavit. Odmítají přechod na modernější systémy, protože už téměř zapomenuté, archaické a těžko hacknutelné systémy slibují větší robustnost a bezpečnost? Marcus Dahlem, mluvčí společnosti Deutsche Bank, to vylučuje: „Neustále sledujeme naše systémy a instalujeme upgrady, opravy a vylepšení, abychom zajistili to, že jsou chráněny před kybernetickými hrozbami a fungují správně – nezávisle na věku aplikace.“

Když se přechod nepovede

Důvodem, proč společnosti u starých systémů nadále zůstávají, jsou vysoké náklady na přechod na jiný programovací jazyk a systém a rizika s tím spojená. Jako příklad je možné uvést australskou banku Bank of Australia. Australané nahradili svou základní bankovní platformu v roce 2012 za modernější systém. Přechod nakonec stál přibližně 750 milionů dolarů, což je velmi dobrý důvod pro to, že se ostatní banky rozhodly pokračovat v používání systémů založených na Cobolu.

Jde tedy o tiché a pomalé loučení s programovacím jazykem, který pochází z roku 1959. Kdo ví, jestli tu Cobol bude v provozu ještě za dva roky. To mu totiž bude už 62 let a měl by odejít do důchodu. V USA je totiž věk odchodu do důchodu právě 62 let.

Zajímavosti ze světa IT v e-mailu

Stačí odeslat svoji e-mailovou adresu


Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním svých osobních údajů a užitím pro marketingové účely vydavatelství Burda International CZ s. r. o.

Předplatné / nákup chipu Digitální edice chipu Aktuální vydání
Komerční sdělení