Volby do parlamentu, data o našem zdraví, nebo informace o umění – spektrum možných aplikací spravovaných pomocí technologie blockchain zdánlivě nemá hranic. Dokonce celé město v poušti má být provozováno na základě této technologie. Kromě toho má blockchain znamenat revoluci pro bankovní systém, obchod, či svět počítačových her. Kromě decentralizace je na technice zvláštní především zaklíčování – je-li do ní zanesen záznam, je možné ho následně buď změnit nebo vymazat, ale nikoli falšovat. Právě tato vlastnost se nyní dostává do nebezpečí. Především proto, že kryptografie, na níž je blockchain založen, by mohla být prolomena kvantovým počítačem.
Nebezpečí již v současné technologii
Proč je tomu tak? Pro verifikaci platnosti záznamu je pro každý blok vypočítáno individuální „hash word“. Tato hodnota je určitým druhem kryptografického kontrolního součtu. Je možné jí snadno vypočítat – principiálně snad na každém notebooku – ale pomocí toho samého počítače se nedá tak snadno prolomit. Je tomu tak proto, že hash algoritmy jsou jednocestné. Je například relativně snadné vynásobit dvě velká prvočísla, ale velmi těžké pak z výsledku znovu odvodit původní faktory. Pomocí konvenčního počítače to může trvat celé roky, ne-li desetiletí. Velmi rozšířenou hash funkcí, která tento jednocestný princip používá, je Secure Hash Algoritm (SHA). Digitální signatury, které takto vznikají, jsou relativně bezpečné. To se však v budoucnu může změnit.
Kvantový počítač může šifrování prolomit mnohem rychleji než klasický počítač, což je dáno zvláštními vlastnostmi subatomárního světa kvantové mechaniky. Nejmenší informační jednotka – bit – může v konvenčním počítači nabývat hodnoty buď jedna, nebo nula. Kvantový bit (neboli qubit), může mít hodnotu nuly i jedničky současně – například jako proslulá Schrödingerova kočka, která je v uzavřené krabici současně mrtvá i živá. Klasický počítač by tedy musel klíč počítat léta krok za krokem, zatímco kvantový stroj ho může rozpoznat víceméně ihned.
První funkční kvantové počítače mají být již v následujícím desetiletí připravené k použití v praxi. Mnoho společností, například IBM, Google, Intel nebo Microsoft, nyní usilovně pracuje na vývoji kvantových počítačů. „Měli bychom si důkladně promyslet, zda máme naši bezpečnost vložit do rukou něčeho, co může být prolomeno už současnou technologií,“ varuje Jaya Baloová, šéfka informační bezpečnosti největšího nizozemského telekomunikačního poskytovatele KPN.
video
