Google: Největší vyhledávač ze všech

Ještě v 90. letech používali pojem „hledání“ převážně knězi, studenti filozofie a soukromí detektivové. V té době měl tento pojem hlavně dva významy. Buď jste hledali založené klíče či správný výraz do křížovky, nebo jste hledali správnou cestu životem, klid, nebo dokonce osvícení a spásu. Toto slovo tak tedy označovalo jak nejbanálnější každodenní činnosti, tak nejzávažnější životní cestu. Přibližně v té době, tedy asi před dvaceti lety, nastal začátek rozmachu osobních počítačů, které v té době ale zdaleka nehrály tak důležitou roli v pracovním i osobním životě, jakou zastávají dnes. Již od začátku bylo hledání požadovaných výsledků díky vysoké rychlosti jednou z nejsilnějších stránek počítačů. Pokud jsme ale po počítačích chtěli, aby nám něco vyhledaly, bylo třeba dotaz přesně specifikovat v podobě speciálně napsaného programu či algoritmu a hledání probíhalo pouze za použití lokálně uložených dat. Namísto „vyhledávání“ by se tak spíše hodilo používat termín „třídění“. Ještě dnes je nutné do databází zadávat nejprve křestní jméno a potom příjmení, aby mohly hloupé počítače co nejrychleji vyhledávat zadané osoby podle prvního písmena příjmení. Pak přišel internet, který chaos s vyhledáváním ještě znásobil. Vyhledávání na internetu se podobalo dlouhému prohledávání adresářů na lokálních discích, avšak s tím rozdílem, že rychle rostoucí internet představoval mnohem větší zásobárnu dat, mezi kterými museli uživatelé zdlouhavě přehrabovat. Lidé začali na internet ukládat nejen nepřeberné množství knih a textových dokumentů, ale brzy se přidala i data v podobě obrázků, videí, hudby a všeho, co bylo možné digitalizovat. Orientace v takovém množství dat na internetu byla stále složitější a v praxi bylo rychlejší zvednout telefon nebo vyhledat si požadované informace v papírové encyklopedii, než je hodiny a hodiny hledat na internetu. Pokud jste se na internetu snažili najít určitou informaci, museli jste surfovat ze stránky na stránku po hypertextových odkazech a doufat, že vás tato zábava přivede k cíli. Potom přišel Google.

Celý článek si budete moci přečíst v papírové verzi Chipu 3/2012.