Studie nicméně zjistila, že třetina českých respondentů (34 %) vůbec netuší, že by mohla jejich webová kamera sloužit ke sledování. To je více než celosvětový průměr 24 %. Naopak 42 % dotázaných českých uživatelů si je plně vědomo této hrozby a připouští, že je to zneklidňuje.
Analytici k tomu dodávají, že kybernetičtí zločinci si nevybírají jen veřejně známé osobnosti, ale mohou potenciálně zacílit na kohokoliv. Existuje totiž několik důvodů, proč zaútočit na webové kamery. Prvním z nich je krádež firemních tajemství či přístup k finančním službám. Někdy jim to neopatrní uživatelé usnadňují, například zapsáním přihlašovacích údajů na papírek vedle počítače, což moderní webkamery dokážou zachytit.
Druhým důvodem je získání kompromitujících snímků nic netušící oběti. Ty pak mohou sloužit k vydírání nebo jen k zábavě. Například v květnu 2015 Europol odkryl síť vývojářů, distributorů a uživatelů škodlivých programů, které mimo jiné sloužily i k sledování webkamer. Začalo to zatčením nizozemského hackera, který infikoval 2 000 počítačů žen s cílem získat jejich intimní fotografie.
Není divu, že si každý pátý uživatel kameru zakrývá. Podle studie to 5 % českých respondentů dělá i u kamery na mobilním telefonu. Přitom zakrytí čočky není ta nejúčinnější metoda ochrany. Sice dočasně zabrání odezírání, ale neodstraní škodlivý program, který může také odposlouchávat zabudovaný mikrofon v kameře nebo slídit ve chvíli, kdy kameru uživatel sám používá. Řada bezpečnostních řešení chrání před špionážním malwarem, ale často neodhalí program, který není v zásadě definován jako škodlivý (například posílá jen fotku), nebo útočník využívá legální software.
video
