Test prvních ultrabooků

Od uvedení prvního MacBooku Air uběhnou v lednu již čtyři roky. Apple tehdy představil notebook se supertenkou tloušťkou 4 až 19 mm, hmotností 1,36 kg, 13,3“ displejem, ale i minimální rozšiřitelností a cenou od 1 799 USD. Když jsme jej poprvé viděli opravdu „na živo“, oceňovali jsme promyšlený design, nízkou hmotnost, malé rozměry a pevné hliníkové šasi, ale po pravdě řečeno jsme mu šance na výraznější komerční úspěch nedávali. Vytýkali jsme mu nedostatečný počet portů, omezený výkon, absenci optické mechaniky a samozřejmě i vysokou cenu. Nyní, po čtyřech letech, uznáváme, že jsme se mýlili a Apple tehdy jen předběhl dobu.

Koncem listopadu představil Intel ve spolupráci se čtyřmi důležitými výrobci notebooků první modely tzv. „ultrabooků“. Jedná se o extrémně tenké notebooky pracující s operačním systémem Windows, které musí splňovat několik specifikací daných právě Intelem. Pokud má notebook splňovat parametry k použití loga „ultrabook“, musí mít maximální tloušťku menší než 18 mm, musí vážit méně než 1,5 kg a jeho úhlopříčka musí mít (alespoň prozatím) 14“ nebo méně. Jelikož se jedná o aktivitu Intelu, musí být pravý „ultrabook™“ logicky osazen procesorem Intel Core a musí používat řadu technologií Intel, které zaručují rychlý start systému ze spánkového režimu, nepřerušenou bezdrátovou konektivitu ve spánkovém stavu, schopnost přepojování bezdrátových sítí bez restartu, dlouhodobou výdrž baterie ve spánkovém režimu, a pevný disk v podobě SSD nebo kombinace HDD a technologie Intel Smart Response Technology, tedy kombinaci HDD disku s menším SSD diskem, který funguje jako obří vyrovnávací paměť HDD disku.

Intel má označení ultrabook chráněné obchodní známkou a slibuje si od této kategorie mnoho. Podle plánu mají ultrabooky do roku 2013 ukrojit celých 40 % ze všech prodaných notebooků (s výjimkou netbooků). Pevnost základů této platformy pak Intel podpořil založením fondu, do kterého vložil 300 milionů dolarů a který je určen pro urychlení vývoje technologií používaných v ultraboocích. Nejde o peníze na reklamu a marketing, ale o fond určený jen na technologické inovace. Stejnou částku investoval Intel před několika lety do rozběhu platformy Centrino.

Celé znění testu včetně opravdu podrobných výsledků měření najdete v papírové verzi Chipu 1/2012.