Moderní procesory jsou složené z tranzistorů o velikosti několika nanometrů, tedy miliontin milimetru. Dlouho se debatuje o tom, co na vědce čeká, až vývoj dospěje k tranzistorům o velikosti jednoho nanometru, a přitom je to jednoduché. Začneme vyrábět tranzistory o velikosti pikometrů. Jejich příprava ale zase tak jednoduchá nebude, protože průměr jednoho atomu křemíku se pohybuje od 221 pikometrů (0,221 nanometru) po 420 pikometrů (0,420 nanometru). Tyto hodnoty jsou jen relativní, protože absolutní velikost atomu není v kvantové fyzice jednoduché stanovit.

Pokud si však představíme řadu deseti atomů křemíku vedle sebe, pokryjí vzdálenost tří nanometrů (nm). To je stále ještě realizovatelná velikost, na kterou se během pár let smrsknou křemíkové tranzistory. Společnost Samsung nedávno oznámila, že v příštím roce plánuje výstavbu výrobní linky na produkci 3nm tranzistorů. To ale neznamená, že některá ze základních struktur těchto tranzistorů bude mít opravdu délku 3 nm. Některé vrstvy tranzistoru budou mít vážně tloušťku jen několika atomových vrstev, ale celá konstrukce tranzistoru bude mít okolo 20 nm, nebo jen něco málo pod 20 nm. Bavíme se o velikostech, které doslova naráží na hranice samotné přírody. Nejmenší známé viry mají velikost mezi22 a30 nm a nanobakterie dosahují několika stovek nanometrů.

Podrobný článek o nejnovějších trendech miniaturizace tranzistorů najdete v Chipu 10/2019.