Když se v roce 2004 objevila první verze Firefoxu, měla za úkol oslovit uživatele, kteří hledali malý, jednoduchý a uživatelsky přívětivý webový prohlížeč. To se jí povedlo a počty uživatelů verze s číslem jedna rostly téměř dva roky. Na další evoluci v podobě druhé verze Firefoxu si uživatelé museli počkat do roku 2006. Odměnou za čekání jim byl například nový správce doplňků, integrovaná ochrana proti podvodným stránkám nebo kontrola pravopisu ve formulářových prvcích. I třetí verze se objevila přibližně po dvou letech a přinesla (mimo jiné) optimalizaci využití paměti nebo podporu nových technologií. Až do té chvíle tedy probíhal vývoj prohlížeče víceméně standardně a čas na sžití s novými verzemi měli jak uživatelé, tak především vývojáři. Když se však přibližně po roce objevila verze 4 (březen 2011), začaly vývojové dostihy.
Zlé jazyky tvrdí, že se Mozilla pustila do závodění s Googlem, jehož prohlížeč Chrome je v současnosti k dispozici již ve verzi 14 (vývoj probíhá od roku 2008). Fakt ale je, že Firefox 5 se objevil v červnu 2011, o dva měsíce později museli uživatelé aktualizovat na Firefox 6 a v září již na verzi 7. Existuje pro toto vývojové šílenství vysvětlení?
My vám ho prozradíme v Chipu 11/2011, který vychází 21.10.2011.

Koupit časopis Chip
Chip je možné číst v tištěné nebo v digitální podobě na mobilech, tabletech a počítačích.