Umělá inteligence zachránila psa před rakovinou
Příběh začíná v Austrálii, kde technologický podnikatel Paul Conyngham řešil velmi osobní problém. Jeho fence Rosie lékaři diagnostikovali agresivní nádor – mastocytom. Klasická léčba v podobě operací a chemoterapie nepomáhala a situace začala být vážná. Místo toho, aby se smířil s nejhorším, rozhodl se využít své zkušenosti s umělou inteligencí a obrátil se na ChatGPT.
Conyngham začal umělou inteligenci používat k analýze dostupných vědeckých studií a onkologických léčebných metod. Z těchto analýz vyplynulo, že by v případě jeho psa mohla fungovat imunoterapie – tedy léčba, která naučí imunitní systém rozpoznat a zničit rakovinové buňky.
Aby to ale bylo možné, bylo potřeba zjistit genetickou informaci samotného nádoru. Conyngham proto oslovil genomické centrum na University of New South Wales, kde vědci provedli sekvenování DNA. Porovnali zdravou DNA psa s DNA z nádoru a hledali mutace, které rakovinu způsobují.
Personalizovaná mRNA vakcína
Původně chtěl Conyngham použít existující imunologický lék, ale farmaceutická firma ho odmítla poskytnout. Nakonec padlo rozhodnutí využít technologii mRNA – stejnou, která se proslavila během pandemie covid-19.
Na základě genetických dat nádoru vznikl velmi krátký „recept“, podle kterého vědci vytvořili personalizovanou mRNA vakcínu přímo pro tohoto konkrétního psa. Šlo o experimentální léčbu navrženou přesně podle mutací v nádorových buňkách, včetně rizika neznámých vedlejších efektů.
Výsledky byly překvapivé. Nádor, který měl velikost tenisového míčku, se během několika týdnů zmenšil přibližně o polovinu. Pro vědce to byl šok a zároveň důkaz, že podobný postup může fungovat.
Mohlo by vás zajímat
Co byste do ChatuGPT nikdy neměli psát: je to past, která vás může stát soukromí i peníze
Jeden případ za všechny…
Celý příběh není zajímavý jen tím, že se podařilo pomoci jednomu psovi. Mnohem důležitější je, co to naznačuje do budoucna. Ukazuje se, že kombinace genetických dat, umělé inteligence a mRNA technologie může výrazně urychlit vývoj personalizované léčby rakoviny.
Zatímco dříve trval vývoj léku roky, v tomto případě vznikla experimentální terapie během relativně krátké doby. Pokud se podobný postup potvrdí i v dalších případech, může to znamenat velkou změnu nejen ve veterinární medicíně, ale i v léčbě rakoviny u lidí.
Jeden případ samozřejmě nic definitivně nedokazuje, ale naznačuje, jak by mohla vypadat budoucnost medicíny – léčba navržená na míru konkrétnímu pacientovi pomocí umělé inteligence.