Japonské GTA? Ale kdeže. Yakuza 3 sice má určité rysy populárního západního bratránka, ale v těch nejdůležitějších věcech se diametrálně odlišuje. Proto by bylo pomýlené takto třetí díl ságy o Kazumovi Kirjú označovat. Série tohoto názvu totiž vytváří svůj vlastní, pro zemi původu specifický žánr, který každému nesedí. Ne naposledy v této recenzi říkám, že to jak moc vám Yakuza sedne závisí na tom, jak moc se zajímáte o japonskou společnost, jak moc máte rádi japonské filmy a jejich styl a jak moc jste ochotni podřídit se jejím pravidlům.
Tak třeba zápletka. Ta na rozdíl od prvních dvou dílů bere (zčásti i díky novému scenáristovi) jiný rozjezd. Kazuma se jako čtvrtý předseda klanu Tódžó rozhodl yakuzování pověsit na hřebík a místo toho odjel na Okinawu, kde založil sirotčinec Sunshine, který vede i se svou chráněnkou z předchozích dílů, Haruko. Klan Tódžó vede jeho přítel Daigo a stará se o rodinnou čtvrť Tokia, Kamuročo. Jenže jednoho dne se objeví muž, který nakrmí olovem jak Daiga, tak Kazuova bratra po yakuzovsku, břichatého staříka Nakaharu, šéfa rodiny Rjúdo. Problém je v tom, že podle všech zpráv oba napadl distingovaný starší muž vzezřením zcela odpovídající Šintaró Fumovi, Kazumovu mrtvému adoptivnímu otci. Kazuma se musí z Okinawy vrátit do Kamuroča a zjistit, co se děje, a zda není Tódžó klan příliš destabilizovaný.
Zmatení? Zní vám to jako telenovela? Tak klasické japonské gangsterky, tedy spíše filmy zabývající se yakuzou, mají tak trochu strukturu telenovely. Takové hodně krvavé, drsné a když si zvyknete na odlišný přístup k některým tématům i zatraceně dobré telenovely. Navíc předchozí odstavec se odehraje přibližně během dvaceti minut. Jiným hrám by to vystačilo na polovinu druhého dílu. Navíc vás poté hra velmi příjemným způsobem hodí dva roky zpátky a aktivně prožíváte flashback, Kazumovo vedení sirotčince, první setkání s Nakaharou a postupně se odhalují jemné náznaky toho, oč půjde po návratu do roku 2009. A tam už jede příběh na plné obrátky. Do hry vstupuje jak politika jednotlivých rodin a klanů, ale i politika celé země a není to málo informací. Skvělým prvkem je, že pokud jste předchozí díly nehráli nebo jste něco zapomněli, je na disku přítomen cca třičtvrtěhodinový souhrn událostí předchozích dílů, který vše úhledně zabalí a do děje vklouznete jako katana do pochvy.
Celý článek si můžete přečíst na Hrej.cz.