Co se vlastně stalo?
Německá herečka a moderátorka vyrazila v roce 2024 na pracovní večeři, na které se Collien Fernandes dozvěděla, že na internetu kolují její videa s lechtivými záběry. Byly mezi nimi její nahé selfie a záznamy pohlavního styku. Nic z toho ale nebylo skutečné.
Šlo o deepfake, tedy materiály generované nebo upravované pomocí umělé inteligence tak, aby vypadaly věrohodně. Zároveň někdo vytvářel falešné profily na sociálních sítích, vydával se za ni a navazoval kontakt s lidmi z jejího profesního okolí.
Tyto profily vedly sexuálně laděné konverzace a posílaly upravené fotografie. Fernandes to popisuje tak, že jí byl po léta kraden vlastní tělesný obraz. Celou situaci popsala jako „virtuální znásilnění". Pojem, který v německých médiích vyvolal silnou odezvu.
Kdo stojí za útoky
Na konci roku 2024 podala Fernandes trestní oznámení nejprve v Berlíně, tehdy proti neznámému pachateli. Krátce poté ale přišel zlom: podle jejích slov se jí o Vánocích 2024 přiznal její tehdejší manžel, herec a moderátor Christian Ulmen, že za falešnými profily a rozesíláním upraveného materiálu stojí on.
Koncem roku 2025 podala Fernandes trestní oznámení ve Španělsku, kde v té době žila. Oznámení obsahuje obvinění z krádeže identity, opakovaného fyzického napadení, výhrůžek a dalších trestných činů. Dokument čítá 40 stran a španělský soud zahájil předběžné šetření.
Ulmen veškerá obvinění odmítá. Jeho právník označil reportáže za nezákonné a jednostranné a avizoval právní kroky proti časopisu Der Spiegel, který případ jako první podrobně popsal.
Mohlo by vás zajímat
Co je deepfake a proč je nebezpečný?
Deepfake je mediální obsah (fotografie nebo video) ve kterém je obličej nebo tělo reálné osoby nahrazeno nebo upraveno pomocí algoritmů umělé inteligence. Výsledek může být na první pohled k nerozeznání od skutečnosti.
Technologie sama o sobě není nová, ale její dostupnost dramaticky vzrostla. Dnes existují aplikace a webové nástroje, které zvládnou vytvořit přesvědčivý deepfake během několika minut bez jakýchkoliv odborných znalostí.
Více než 90 procent všech deepfake videí na internetu tvoří pornografický obsah. V drtivé většině případů zobrazují ženy, a to samozřejmě bez jejich souhlasu. Případ Fernandes na tomto trendu není nic výjimečného, co do formy útoku. Výjimečný je tím, že oběť promluvila nahlas a pojmenovala pachatele.
Mohlo by vás zajímat
AI jako nástroj genderově motivovaného násilí
Deepfaky jsou jen jednou z forem digitálního násilí, které umělá inteligence usnadňuje. Zpráva organizace UN Women z roku 2025 upozorňuje, že AI nástroje trénované na existujících genderových předsudcích umožňují šíření násilí vůči ženám rychleji a ve větším měřítku než kdy dřív.
Mezi další formy patří doxing: automatizované vyhledávání zranitelných informací z veřejných profilů za účelem šikany. Na okraji zájmu médií se pohybují i nástroje jako „body count checker" — weby, které na základě analýzy sociálního profilu odhadují, s kolika partnery žena spala.
Byť provozovatelé podobných nástrojů tvrdí, že jde o vtip, reálný dopad na cílené osoby vtipný není.
Koncem ledna 2026 vyvolal podobný rozruch chatbot Grok od Elona Muska. Funkce umožňující digitální svlékání fotografií údajně vygenerovala za 11 dní přibližně tři miliony upravených snímků, z nichž část zobrazovala děti. Funkce byla následně omezena.
Mohlo by vás zajímat
Německo chystá zákon, mezera v právu je zjevná
Případ Fernandes urychlil německou legislativní diskusi. Německá ministryně spravedlnosti Stefanie Hubig oznámila, že vláda připravuje zákon, který výrobu a šíření pornografických deepfaků výslovně kriminalizuje. Návrh je podle ministerského mluvčího prakticky hotový.
Zákon by měl policii umožnit prohledávání zařízení podezřelých a obětem dát nástroje k vymáhání smazání obsahu a identifikace pachatelů přes platformy.
Šedesát procent žen a dívek v Německu zažilo nějakou formu digitálního násilí. Přesto současná legislativa na tento typ útoků není připravena — a to i přesto, že srovnatelné zákony již existují například ve Velké Británii.
Fernandes podala oznámení ve Španělsku právě proto, že tamní právní ochrana obětí digitálního násilí je v některých ohledech silnější než v Německu.
Deepfaky nejsou jen problémem celebrit. Stejné nástroje jsou dostupné komukoli a mohou cílit na kohokoli — kolegyni, expartnerku, spolužačku.
Zdroj: Instagram, Cybernews, Bild, Speiegel, DW, Security hero, counter hate
