Nikdy se nevzdáme, chlubí se americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) v jednom ze svých strategických dokumentů s plány do roku 2016, které byly zveřejněny díky úsilí Edwarda Snowdena. Novinář Glenn Greenwald, kterému Snowden informace svěřil, si je ale jistý jednou věcí: pokud se nic nezmění, zaměří se zpravodajská služba USA především na celkové sledování webu. Pokud tedy nebudete využívat pomůcky v podobě specializovaných open-source programů a šifrování, nebude vaše soukromí v ohrožení, ale zcela o něj přijdete. Otázkou tak zůstává pouze to, zda se najde někdo, kdo za něj bude i nadále bojovat.
Na druhé straně barikády se totiž dějí věci: přes veškerou kritiku je zpravodajská služba při budování svých nástrojů velmi aktivní. Například v polovině roku 2013 zahájilo svoji činnost obrovské datové centrum v Utahu, které je navíc průběžně vylepšováno. Za zmínku rozhodně stojí rozepře odborníků, kteří se nemohou shodnout v odhadu jeho datové kapacity: prognózy se pohybují od přehnaných yottabajtů (miliard terabajtů) po realistických 12 exabajtů (12 milionů terabajtů). Na první pohled nejde o nijak závratné objemy, protože na světě denně proběhnou datové transakce o objemu více než jeden exabajt, je ale nutné si uvědomit, že podobných zařízení provozuje NSA několik a počítá se, že jich bude i přibývat. Například na rok 2016 je plánováno otevření datového centra ve Fort Meade, které bude mít přibližně poloviční velikost komplexu v Utahu. Je sice zřejmé, že NSA nemá (a nebude mít) dostatečnou kapacitu pro uložení všech globálních dat navždy, velké objemy klíčových dat jí ale problémy dělat nebudou. A jak se
tato data získávají?
Další podrobnosti najdete v článku, který najdete v Chipu 4/2013, který vychází 21. března.