Superpočítač známý dříve pod názvem Jaguar byl významně posílen a získal i nové jméno Titan. Rozsáhlá aktualizace hardwaru zvýší výkon superpočítače k hranici 20 petaflopů a posune jej ze současné šesté příčky žebříčku 500 nejrychlejších počítačů světa na první pozici. Umístění počítače Titan na špici nejvýkonnějších superpočítačů světa potvrdí prosincové vydání žebříčku TOP500.
K hlavním úkolům superpočítače Titan budou patřit vědecké výpočty a simulace v oblasti klimatických změn, biopaliv, jaderné energie či vývoje nových materiálů. Výsledky práce vědců se superpočítačem se promítnou například do nových typů akumulátorů nebo třeba lepší schopnosti předpovídat počasí. Na úkoly, které dříve využívaly desítky milionů hodin procesorového času, budou nyní k dispozici stovky milionů hodin.
Namísto 224 256 procesorů Jaguaru bude Titan pohánět 299 008 výkonnějších procesorů AMD, společně s 18 688 grafickými procesory NVIDIA. Právě díky vysoce výkonným grafickým procesorům má Titan až desetkrát vyšší výkon než Jaguar, přestože má navíc jen asi třetinu procesorů. Zároveň jsou ovšem moderní procesory počítače Titan až pětkrát efektivnější při přepočtu výkonu na spotřebovanou energii. Použité procesory AMD přitom nejsou nijak speciální – stejné pohánějí i stroje náročných hráčů počítačových her.
Spotřeba energie je přitom v oblasti superpočítačů stále větší výzvou. Jaguar s výkonem 2,3 petaflopů (asi desetina plánovaného výkonu superpočítače Titan) spotřeboval ročně přibližně 7 megawattů elektřiny. To je stejné množství, jaké využije asi 7 000 domů. Roční náklady na elektřinu kvůli tomu představovaly přibližně 7 milionů dolarů.
Pokud by Titan nevyužil grafické procesory, ale svůj výkon by na 20 petaflopů rozšířil pouze instalací dalších procesorů, byla by jeho spotřeba 60 megawattů při nákladech kolem 60 milionů dolarů ročně. Díky vyšší energetické efektivitě bude ovšem spotřeba superpočítače Titan ve srovnání s Jaguarem jen o málo vyšší.
Už nyní se plánují další vylepšení superpočítače Titan, který by měl do roku 2016 dosáhnout desetinásobku svého výkonu, tedy 200 petaflopů. Nároky vědců na výpočetní výkon totiž neustále stoupají.
Zdroj: Svět-hostingu.cz