Rocco je životem protřelý papoušek, který žil řadu let ve zvířecím parku v anglickém Great Sheffordu, ale kvůli nepřetržitým vulgárním inzultacím návštěvníků byl stále jedním pařátem v průšvihu, takže ho jednoho dne z jeho útulné klece vyhodili. Rocco časem skončil v obývacím pokoji, kde si krátil nudu konverzací s digitální hlasovou asistentkou Alexou. Alexa mu na přání přehrávala skladby jeho oblíbené kapely Kings of Leon a také si s její pomocí začal objednávat pochoutky, jako jahody nebo zmrzlinu. Dokonce si objednal i kamaráda jménem Rocco.
Rocco ale za své problémy nemůže, je to totiž papoušek žako a imitace hlasů a zvuků je pro něj přirozená. Každý člověk to ví, ale Alexa nepoznala, že na ni lidským hlasem nemluví člověk, ale zvíře. A Rocco si také pravděpodobně neuvědomoval, že mluví se strojem.
Analogie vztahu umělé inteligence a papouška platí i ve vztahu k lidem. K hlasovým asistentům se řada uživatelů chová jako k domácím mazlíčkům, o čemž vypovídá řada provedených šetření. Například nedávno vydaná studie ukazuje, jak používání hlasových asistentů mění vztah a chování uživatelů k této technologii. Prostřednictvím hlubokých psychologických rozhovorů vědci zjistili, že lidé do svého vztahu k Alexe nevědomky promítají řadu potřeb.
Celý článek najdete v Chipu 6/2019.
Koupit časopis Chip
Chip je možné číst v tištěné nebo v digitální podobě na mobilech, tabletech a počítačích.
video