1. Adobe Flash Player
Ačkoli Flash od firmy Adobe umožnil vznik mnoha zajímavých interaktivních webových aplikací a her, stal se postupem času jakousi bezpečnostní noční můrou. Flash byl plný kritických zranitelností, které byly pravidelně zneužívány kyberzločinci.

Vyžadoval neustálé aktualizace a byl extrémně náročný na systémové prostředky, způsoboval zamrzání prohlížečů a vybíjení baterií na mobilních zařízeních. I když byl Flash dlouho dominantní technologií pro multimediální obsah na webu, jeho nedostatky vedly k tomu, že byl v roce 2020 oficiálně ukončen jeho vývoj.
Nástupcem této technologie se stal standard HTML5, který umožňuje nativní přehrávání videí, animací a interaktivního obsahu přímo v prohlížeči bez potřeby externích pluginů.
2. Sony BMG rootkit
Když hudební gigant Sony BMG v roce 2005 začal umísťovat na své CD nosiče software na ochranu proti kopírování, pravděpodobně nečekal skandál, který bude následovat. Program se po vložení kompaktního disku do počítače cosi tajně instaloval a používal stejné techniky k ukrytí své přítomnosti jako malware.

Rootkit způsoboval nestabilitu systému, otevíral bezpečnostní díry a posílal data o návycích ohledně poslechu hudby uživatelů zpět společnosti. A velkým problémem bylo i to, že odinstalace byla téměř nemožná a mohla způsobit poškození mechaniky. Po odhalení čelila Sony BMG hromadným žalobám a poškození reputace, které daleko převýšilo jakýkoli zisk z ochrany proti pirátství.
3. Sponka Clippy – Microsoft Office Assistant
Clippy, oficiálně známý jako Office Assistant, byl animovaná kancelářská sponka představená v balíku Microsoft Office 97. Měl být pomocníkem, který by uživatele prováděl při práci s programy. Ve skutečnosti se stal spíše synonymem pro otravné a nevyžádané vyrušování.

Vypadá to, že píšete dopis. Mohu vám pomoci? – tato věta se stala noční můrou milionů uživatelů. Clippy měl tendenci se objevovat v nejnevhodnější chvíli, přerušoval pracovní tok a zřídka nabízel skutečně užitečnou pomoc. Microsoft si nakonec uvědomil, jak je asistent neoblíbený, v Office XP už byl pouze volitelný a v pozdějších verzích ho zcela odstranil.
Tehdejší počítače většinou neměly dostatečný výkon pro tento nástroj a který navíc nebyl dostatečně propracovaný. Dnešní asistenti s umělou inteligencí již mohou uživatelům skutečně pomoct. A výkon počítačů už navíc není problém.
4. BonziBuddy – virtuální přítel s temnými úmysly
Na přelomu milénia přišla společnost Bonzi Software s nápadem, který vypadal nevinně – fialová postavička opice v roli virtuálního asistenta. Freewarový asistent BonziBuddy měl být roztomilým pomocníkem pro méně technicky zdatné uživatele, který by jim radil při používání počítače a internetu.

Realita byla však mnohem temnější. Program byl klasifikován jako spyware – sbíral osobní údaje, zobrazoval nevyžádanou reklamu a instaloval další pochybný software. Navíc výrazně zpomaloval systém a bylo těžké se ho zbavit. Spousta důvěřivých uživatelů, především dětí a seniorů, se stala obětí této zdánlivě přátelské opičky.
5. Microsoft Windows ME
Operační systém Microsoftu Windows Millennium Edition (ME) byl vydán v roce 2000 jako poslední systém řady Windows 9x. I v bohaté historii problematických verzí Windows vynikala verze ME svou nestabilitou a chybovostí.
Systém trpěl častým padáním, konflikty s hardwarem a „modrou obrazovkou smrti“. Nešťastná kombinace zastaralého jádra MS-DOS a nových funkcí vedla k tomu, že mnoho uživatelů přezdívalo ME jako „Mistake Edition“ nebo „Memory Eater“. Windows ME se stal symbolem špatného designu software a Microsoftu trvalo roky, než si napravil reputaci vydáním stabilnějšího Windows XP.

Velkou popularitu nezískal ani operační systém Windows Vista z roku 2007. Systém vyžadoval výkonný hardware, který většina tehdejších počítačů neměla, trpěl nestabilitou a jeho funkce User Account Control obtěžovala uživatele neustálými bezpečnostními výzvami. Mnoho uživatelů a firem přešlo zpět na povedenou verzi Windows XP nebo čekalo na vydání systému Windows 7.
I když každý z těchto programů vznikl s určitým záměrem, výsledkem byly aplikace, které obtěžovaly, ohrožovaly nebo prostě jen frustrovaly své uživatele. Dnes je svět softwaru vyspělejší a podobné přešlapy se už tolik nevidí.
Tyto případy ukazují, že i velké technologické společnosti mohou výrazně selhat při vývoji softwaru. Ať už jde o špatný návrh, klamavý marketing nebo přímo zlé úmysly, některé programy skutečně neměly nikdy vzniknout. Naštěstí se z těchto chyb také můžeme poučit - například dnes je mnohem větší důraz kladen na bezpečnost uživatelských dat a soukromí než v době BonziBuddy nebo Sony rootkitu.
A pokud jde o otravné asistenty? I dnešní asistenti jako Siri nebo Alexa jsou v mnohém poučením z neúspěchu Clippyho – aktivují se pouze na vyžádání a snaží se být skutečně užiteční, ne jen roztomilí.