Julian Assange v rozhovoru pro RT
Americké tajné služby mají přímý přístup k databázi Facebooku, tvrdí Julian Assange v rozhovoru pro RT (v druhé části plného rozhovoru od 17:28). Neříká však, jak to ví. Říká to však i o uživatelských datech uložených u Googlu a u Yahoo. (O Googlu je známo, že před Vánocemi 2009 se útočníci z Číny pokusili přistoupit k účtům v Gmailu přes právě takový vestavěný systém.)
Podle Juliana jde o to, že plnění požadavků na předávání údajů o osobách bylo pro tyto společnosti natolik nákladné, že pro tajné služby prostě vyvinuly zvláštní rozhraní na přímý přístup.
Je to jen dalším kamínkem do mozaiky poznání toho, že se díky současným komunikačním technologiím, které nám tolik zpříjemňují život (dokud ovládáme my je, a ne ony nás), zároveň dostáváme pod trvalý dohled „velkého bratra“.
Co s tím? Dokud se můžeme považovat za bezvýznamnou ovci ve stádě, která „nečiní ničeho špatného“, nedáme se tím asi o přínos moderních služeb ochudit… Jenže kde je toho hranice?
Časem by nás snad mohla dílem vysvobodit dosud stále vyvíjená Diaspora, jež je zatím v omezeném provozu na vývojovém stupni alfa; společenská síť takzvaně distribuovaná, s daty o uživatelích rozptýlenými na množství nezávislých uzlů a bez databáze ústřední, tedy bez databáze v rukou jediné osoby (míněno včetně osob právních).
Pro společenské sítě by to vlastně bylo opožděné přistoupení k vlastní podstatě Internetu, jenž je sám rovněž decentralizovaný, a proto jako celek ovladatelný jen obtížně. Zato nynější směr soustředění našich dat do úložišť jen několika velkých společností — a všech na území USA — podstatu Internetu popírá a uživatele servíruje ke snadné kontrole.
Julian Assange mimoto prohlásil, že největším nepřítelem každého je nevědomost…; dále že velká většina všech sdělovacích prostředků je natolik špatná, že by snad světu bylo lépe bez nich, a při příjmu sdělení jakéhokoliv média bychom vždy měli mít na paměti, že každé existuje pro nějaký vlastní cíl (a stojí za ním někdo s vlastními zájmy).
5 foto
