Děti obcházejí kontrolu věku na internetu. Jejich triky jsou jednoduché a místy komické

Zákon, který měl změnit internet

Britský zákon Online Safety Act začal platit v říjnu 2023 s ambiciózním cílem udělat z Velké Británie „nejbezpečnější místo na světě pro online aktivity“. Jeho klíčová část zaměřená na ochranu dětí vstoupila v platnost 25. července 2025. Od té doby jsou provozovatelé platforem povinni ověřovat věk uživatelů a zamezit dětem přístupu k nevhodnému obsahu.

Jenže realita je jiná. Organizace Internet Matters, která se zabývá online bezpečností dětí, zveřejnila v květnu 2026 rozsáhlou zprávu. Dotázala se více než 1 270 britských dětí ve věku 9 až 16 let a jejich rodičů. Výsledky jsou alarmující.

Čísla, která mluví jasně

Podle studie si 46 % dětí myslí, že ověření věku lze snadno obejít. Jen 17 % si myslí, že je to obtížné. A není to jen teorie. Třetina dětí (32 %) přiznala, že věkovou bránu skutečně překonala.

Zároveň 49 % dotázaných dětí uvedlo, že se v poslední době v online prostředí setkalo s nevhodným obsahem. Patří sem násilná videa, obsah propagující nerealistické standardy tělesného vzhledu nebo nenávistné projevy. Věkové kontroly tedy ani zdaleka nesplňují svůj účel.

Jaké triky děti zkouší?

Metody obcházení věkových kontrol jsou různorodé, ale jejich společným jmenovatelem je jednoduchost. Nejrozšířenější způsob je banální. Jde o zadání falešného data narození (13 % dětí). Algoritmus prostě věří tomu, co mu uživatel sdělí. Dalším oblíbeným nástrojem je přihlášení přes cizí účet (9 % dětí), tedy využití účtu rodiče, staršího sourozence nebo kamaráda. Platformy zpravidla nerozlišují, kdo za obrazovkou sedí.

Tam, kde systémy vyžadují biometrické ověření, typicky selfie nebo krátké video k odhadu věku podle obličeje, děti sahají po kreativnějším řešení. Zpráva zmiňuje případy, kdy děti před kameru podržely fotografii starší osoby nebo avatar z videohry, a systém je přesto pustil dál. A pak je tu případ, který se stal symbolem celé debaty: děti si na obličej nakreslily knír a systém odhadl jejich věk jako dostatečně vysoký.

VPN (virtuální privátní sítě) slouží jako další nástroj v arzenálu. Umožňují přístup k platformám z jiné geografické lokace, kde buď věkové kontroly neplatí, nebo jsou méně přísné. Použití VPN mezi dětmi roste a stává se standardní součástí jejich digitální gramotnosti. Jsou ovšem využívány k účelům, které zákonodárci nepředvídali.

Proč systémy na kontrolu věku selhávají?

Za selháním věkových kontrol stojí především technická a ekonomická realita. Většina platforem sice zavedla odhad věku z obličeje (facial age estimation) nebo nahrání dokladu totožnosti, ale tyto metody mají zásadní omezení.

Algoritmy pro odhad věku z obličeje pracují se statistickými modely a lze je zmást nejen namalovaným knírem, ale i neobvyklým osvětlením, filtry nebo jednoduše tím, že před kameru podstrčí fotku jiné osoby. Nahrání průkazu totožnosti zase neověřuje, zda průkaz skutečně patří osobě, která ho nahrává. Stačí fotka cizího dokladu.

Zpráva Internet Matters přitom uvádí, že děti samy hodnotí tyto metody jako překvapivě snadné. Nahrání průkazu totožnosti označilo za jednoduché 88 % dětí, odhad věku z obličeje 89 % a ověření přes aplikaci třetí strany rovněž 88 %.

Rodiče jako „spolupachatelé“

Možná nejpřekvapivější zjištění celé studie se týkají rodičů. Čtvrtina rodičů (26 %) svým dětem s obcházením věkové kontroly pomohla nebo to alespoň přehlédla. Konkrétně 17 % rodičů aktivně asistovalo a 9 % situaci ignorovalo.

Rodiče to zdůvodňují tím, že konkrétní aktivitu považují za bezpečnou a dobře znají své dítě. Z pohledu legislativy i technických systémů ale výsledek zůstává stejný. Věková hranice ztrácí smysl, pokud ji obcházejí i ti, kdo by ji měli hlídat.

Přinesla regulace něco pozitivního?

Bylo by nespravedlivé říci, že Online Safety Act nepřinesl vůbec nic. Studie zaznamenala i pokroky. Přibližně 68 % dětí a 67 % rodičů si všimlo nových bezpečnostních prvků, tedy lepších nástrojů pro nahlašování závadného obsahu, filtrů nebo omezení některých funkcí (například živého vysílání). 64 % rodičů zaznamenalo nové nebo vylepšené rodičovské kontroly.

Většina dětí (54 %) také uvádí, že obsah, který se jim zobrazuje, je přátelštější pro jejich věkovou skupinu. A 42 % dětí a 39 % rodičů věří, že online prostředí se v posledním období stalo bezpečnějším.

Zpráva vyzývá k systémové změně. Pouhé přidávání věkových bran nestačí. Bezpečnost musí být navržena přímo do architektury platforem od základu, nikoli přidávána jako záplata po vzniku problémů. 

Konkrétní požadavky rodin zahrnují přísnější vymáhání zákona, robustnější ověřování věku a omezení funkcí, které prodlužují dobu strávenou online (například denní série nebo sdílení polohy). Jen 22 % rodičů a 31 % dětí si myslí, že vláda v oblasti ochrany dětí online dělá dost.

Zdroj: Internet Matters, The Register, Cybernews