Chip 12/2025: K nejodvážnějším slibům umělé inteligence patří zmírnění klimatických změn pomocí nových technologií. Zprávy Googlu a spol. o udržitelnosti ale příliš možností epochálních zlepšení v této oblasti nenaznačují. Velkým, pokud ne největším problémem současného vývoje umělé inteligence je totiž její enormní spotřeba energie. Podle studie společnosti McKinsey se energetická náročnost AI a dalších digitalizačních projektů v Evropě do roku 2030 ztrojnásobí na 150 terawatthodin, což by představovalo přibližně pět procent celkové evropské spotřeby elektřiny.
Naštěstí se v oblasti hardwaru rýsuje technické řešení nepříjemně rostoucího energetického dilematu: fotonika. Ta využívá k přenosu dat světlo namísto elektřiny. Ve srovnání s elektrony, které „transportují“ elektřinu, pracují fotony se světelnými vlnami mnohem efektivněji. V závislosti na použití je možné dosáhnout až stonásobného zlepšení jak v rychlosti přenosu, tak ve spotřebě energie.
Vysoká šířka pásma při minimálních ztrátách energie – optický přenos dat slibuje přesně to, co datová centra potřebují. Při použití ve velkých datových centrech může fotonový čip nabídnout další výhodu: protože se téměř nezahřívá a v serverové farmě se tak uvolní mnohem méně tepelné energie, snižuje se potřeba chlazení a spotřeba chladicí vody.
Navzdory své účinnosti však světelné polovodiče stále čekají na svůj velký průlom v praktických aplikacích. To se ale teď mění. Pojďte se s Chipem podívat, jaká je situace v tomto oboru a kde už vznikají nejen prototypy, ale dokonce první komerční produkty. A dozvíte se i proč by fotonika mohla znamenat šanci pro Evropu a její polovodičový průmysl. To vše v prosincovém Chipu, který je v prodeji už od 12.11.
Koupit časopis Chip
Chip je možné číst v tištěné nebo v digitální podobě na mobilech, tabletech a počítačích.
