Bezhlučnost elektromobilů má své nevýhody
Elektrická vozidla jsou na silnicích tichá, protože jejich pohon zajišťují baterie a elektromotory, takže není potřeba tradiční hlučnější spalovací motor. Nicméně právě to je může v silničním provozu dělat nebezpečnými. Někteří účastníci silničního provozu si jich při nízkých rychlostech všimnou až příliš pozdě.
Ne nadarmo jsou tedy pro elektrické vozidla předepsány výstražné zvuky. Výrobci jsou v tomto ohledu velmi kreativní, například speciálně pro BMW vyvinul akustický doprovod pro jeho elektromobily hollywoodský skladatel Hans Zimmer.
Jak přesně by měl takový zvuk optimálně vypadat, nyní poprvé podrobněji prozkoumal výzkumný tým z Japonska. Výsledky byly představeny na setkání Acoustical Society of America a Acoustical Society of Japan.
Mohlo by vás zajímat
Elektromobily přicházejí se záhadným tlačítkem: K čemu je dobré a které vozy ho mají?
Testy ukazují: Pink noise (růžový šum) zlepšuje slyšitelnost elektromobilů a elektrokol
Tým mladé výzkumnice Mei Suzuki proto vyvinul knihovnu možných výstražných zvuků, mezi nimiž jsou i onomatopoické (zvukomalebné) zvuky jako „hiss“ a růžový šum. (Pod pojmem „růžový šum“ se myslí signál s výrazným podílem nízkých frekvencí.) Následně byly zvuky vyzkoušeny jak v kontrolovaném studiovém prostředí, tak v reálných dopravních situacích. Testované osoby hodnotily, jak dobře jsou jednotlivé zvuky slyšitelné a zda vyvolávají pocit naléhavosti.
Výsledek je jednoznačný: Jako nejspolehlivější je vnímán nízkofrekvenční růžový šum. Je dobře slyšitelný i v hlučném prostředí a díky svým nízkým frekvencím působí důvěrně, aniž by byl rušivý. „Zvuk byl kvůli svým nízkým frekvencím a podobnosti s jízdními zvuky hodnocen jako nejúčinnější,“ vysvětluje Suzuki.
V dalším kroku chtějí vědci své poznatky přenést na menší elektrická vozidla, jako jsou elektrokola a elektrické koloběžky, které v každodenním životě také často přehlídneme. „Výzkum varovných zvuků pro mikromobilitu je dosud téměř neexistující,“ říká Suzuki. Rezervy ohledně prevence nehod – zejména ve městech nebo u lidí se zrakovým postižením – jsou proto velké.
Suzuki a spol. neuvádějí přesné údaje o výšce tónů nebo frekvencích. Prozatím tedy zůstáváme u představy toho, co popisují. YouTube je však plný příkladů růžového šumu. Mohlo by to tedy znít podobně jako ve videu výše.
Zdroj: Interesting Engineering