Přejít k hlavnímu obsahu

Jak se telefonovalo před 100 lety? Takhle vypadala manuální ústředna

Jakub Fišer 26.05.2025
Manuální ústředna, ilustrační
info ikonka
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)

Spojení mobilních hovorů dnes zajišťuje spletitá síť operátorů a základnové stanice, které distribuují signál. Víte ale, jak se telefonovalo před 2. světovou válkou, kdy nic jako bezdrátové spojení neexistovalo a všechny hovory musely být propojené kabelem? Ukážeme vám unikát – manuální telefonní ústřednu.

Kapitoly článku

Manuální telefonní ústředna

V sídle společnosti CETIN na pražské Harfě mají absolutní unikát. Manuální telefonní ústřednu značky Tesla vyráběnou podle předválečného vzoru. Tesla vznikla až v roce 1946 spojením českých výrobců elektroniky, přesně tento typ manuálních ústředen se však používal i dávno před tím.

Jak toto masivní, 1,5 metru vysoké zařízení vlastně fungovalo?

  • Horní část ústředny obsahuje pole zdířek, ke kterým se připojovaly propojovací kabely. Každá zdířka odpovídala konkrétní telefonní lince nebo účastníkovi – tedy na pevno připojenému telefonu.
  • Střední část je vybavena signalizačními a ovládacími prvky, včetně indikačních kontrolek a štítků s čísly linek.
  • Spodní část ústředny obsahuje propojovací kabely s kovovými konektory (tzv. „šňůry“) a řadu páčkových spínačů, které sloužily k ovládání spojení, signalizaci a případně testování linek.
  • Po stranách jsou zavěšeny klasické telefonní sluchátka, která obsluha používala ke komunikaci s účastníky nebo ověřování spojení.

Tento typ manuální ústředny byl základem telefonní sítě v Československu především v první polovině 20. století. Obsluha musela fyzicky propojit volajícího a volaného zasunutím propojovacích kabelů do odpovídajících zdířek.

Horní část manuální ústředny
info ikonka
Zdroj: Jakub Fišer, Chip
Horní část manuální ústředny
Spodní část manuální ústředny Tesla
info ikonka
Zdroj: Jakub Fišer, Chip
Spodní část manuální ústředny Tesla

Dnes unikát, dříve nutnost

Takové ústředny byly běžné v menších městech a na venkově ještě dlouho po zavedení prvních automatických ústředen, které umožnily přímé vytáčení čísel bez obsluhy.

Svého času byly tyto ústředny umístěny v podnicích a budovách státní správy. Kromě toho i na radnicích, nemocnicích, ve školách, často i ve větších železničních stanicích. Veřejná telefonní ústředna byla často i na poštách, aby bylo možné propojovat tzv. účastnickou linkou i telefony nainstalované v bytech.

To už se ale pomalu překlápíme do druhé poloviny 20. století, kdy tyto manuální ústředny zanikly. Na klíčových místech se s automatickou spojovnou experimentovalo už na konci 30. let, definitivní modernizace pak nastala v roce 1953, kdy byla dokončena telefonizace všech obcí a došlo tedy k přechodu na automatizované systémy.

Zdroj: autorský text, 100+1, Telefonium

Mohlo by vás zajímat


Máte k článku připomínku? Napište nám

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme