Organické sloučeniny ve vzdálené části vesmíru
Lidstvo jako takové se nikdy nepodívalo dál než na Měsíc, ale pomocí moderních, extrémně výkonných dalekohledů, ke kterým patří i James Webb, můžeme s nevídaným detailem sledovat to, co se děje v pozorovatelné části vesmíru. Občas najdeme velmi neobvyklé věci a nedávno se vědcům podařilo detekovat pro nás na Zemi obvyklou organickou sloučeninu, která dosud nebyla v kosmu pozorována.
Konkrétně palubní přístroje dalekohledu detekovaly pět sloučenin uhlíku: methanol, ethanol, acetaldehyd, methylformiát a kyselinu octovou. První čtyři z nich byly již dříve zaznamenány i jinde, ale v případě kyseliny octové se jedná o úplnou novinku. Astronomům se ji podařilo najít poblíž mladé hvězdy, která je vzdálená stovky tisíc světelných let od Země, ve Velkém Magellanově oblaku, což je trpasličí galaxie.
Ta je v hledáčku vědců již poměrně dlouho, protože nabízí jedinečné podmínky pro studium procesů probíhajících v raném vesmíru, a navíc je z naší planety nejlépe pozorovatelná. Vyznačuje se jasnými hvězdami, intenzivním UV zářením a lze ji pozorovat i bez těch nejvýkonnějších teleskopů. Oproti naší galaxii obsahuje méně než jednu desetinu hvězd a má hmotnost jen cca 2 % hmotnosti Mléčné dráhy.
Mohlo by vás zajímat
Co objev znamená?
Objevení kyseliny octové a dalších organických sloučenin naznačuje, že organické molekuly vznikají samovolně i mimo naši galaxii. Navíc to dokazuje, že organické látky mohly ve vesmíru začít vznikat mnohem dříve, než vědci předpokládali. Tato látka může být i stavebním kamenem pro budoucí vznik života.
Samotný Velký Magellanův oblak je pro život, jak jej známe na Zemi, velmi nehostinný, a to, že se i v těchto podmínkách objevují složitější organické sloučeniny, poukazuje na to, že život může vzniknout i na místech, kde by ho nikdo nečekal, a že základní prvky pro něj se nachází po celém vesmíru. Vznik složitějších organismů je však stále předností naší planety, a i přes obrovskou rozlohu vesmíru se zatím vědcům nepodařilo najít planetu se složitějšími organismy.
Celé hledání komplikuje i to, že každá planeta má svůj předem daný životní cyklus, a možná jsme zatím jen nenarazili na to správné místo, kde v současnosti život existuje. Mars je toho dobrým příkladem, jelikož na něm dříve byly obrovské oceány s možným mimozemským životem, ale planeta přišla o atmosféru daleko dříve, než vznikli lidé na Zemi.
Zdroj: LiveScience, EuroNews
