Nedůvěra k umělé inteligenci

Přestože řada významných amerických redakcí, včetně San Francisco Chronicle nebo The Washington Post, experimentuje s chatboty pro účely jako jsou doporučení restaurací nebo hlubší vhled do článků, čtenářské publikum zůstává obezřetné.

Překvapivým zjištěním studie je, že také mladí lidé jsou vůči AI v médiích zdrženliví. Téměř polovina Američanů ve věku 18–29 let uvedla, že nikdy nepoužila nebo dokonce neslyšela o nástrojích generativní AI jako je ChatGPT.

Zároveň se ukázalo, že existuje značný rozpor mezi tím, jak novináři AI skutečně využívají, a tím, co si myslí čtenáři. Více než čtvrtina dotázaných se domnívá, že redakce používají roboty k psaní článků často nebo vždy. Zároveň ale více než polovina respondentů uvedla, že má malou důvěru v články či fotografie vytvořené AI.

Transparentnost je klíčová

Podle editora digitální strategie v The Baltimore Banner nejsou výsledky výzkumu překvapivé. Potvrzuje to současně jeho přístup k AI. Čtenáře informuje o zdrojích textu, ověřuje to a omezuje použití některých nástrojů, které by mohly podkopat důvěru.

Experti se shodují, že pokud média využívají AI, měla by o tom své publikum informovat. Chloe Lee Rowlands, manažerka a datová novinářka v Bay City News Foundation, jde ještě dál a hovoří o radikální transparentnosti – záměrném, konkrétním a osobním přístupu k informování o využití umělé inteligence.

Příležitosti navzdory skepsi

Ale AI má v novinařině své opodstatnění. Může například pomoct přiblížit zpravodajství i nepravidelným čtenářům. Automatické souhrny, interaktivní vysvětlivky či specializovaní chatboti mohou učinit zprávy přístupnějšími pro ty, kteří se jinak cítí od dění odtrženi.

Pro novináře z těchto zjištění vyplývá, že přestože experimenty s umělou inteligencí mohou být přínosné, tradiční novinářská práce zůstává pro většinu publika stále preferovanou volbou.

Zdroj: Poynter