Přejít k hlavnímu obsahu

Ochrnutá žena se podepsala myšlenkou: její příběh obletěl svět

Jiří Palyza 11.08.2025
Žena ovládá počítač myšlenkou
Zdroj: ChatGPT (vytvořeno pomocí umělé inteligence)

Společnost Neuralink, za kterou stojí kontroverzní podnikatel Elon Musk, ohlásila další přelomový úspěch. V létě 2025 se první zcela ochrnuté ženě podařilo napsat své jméno pouze silou myšlenky, a to díky implantovanému mozkovému čipu.

Kapitoly článku

Příběh dívky z Louisiany: podpis psaný myšlenkou

Audrey Crews zůstala následkem těžké autonehody v 16 letech zcela ochrnutá. Způsobilo jí to závažné poranění krční páteře. Její příběh obletěl v létě 2025 celý svět. Podstoupila operaci, při níž jí tým lékařů v rámci klinické studie na University of Miami Health Center voperoval mozkový čip Neuralink.

Už krátce po zákroku žena dokázala poprvé v životě ovládat kurzor myši na počítačové obrazovce, a to jen pomocí svých myšlenek. Vrcholem tohoto úspěchu byl okamžik, kdy se digitálně „podepsala“, což společnost zveřejnila na sociálních sítích a vyvolala tím celosvětový ohlas.

Mohlo by vás zajímat

Milník, který mění pravidla hry

Veřejnost i odborníci se shodují, že výkon Audrey Crews je historickou událostí. Jde o první důkaz, že takzvané telepatické ovládání technologií je reálné i pro lidi s dlouhodobou a úplnou paralýzou.

Elon Musk k tomu poznamenal, že si lidé stále plně neuvědomují skutečný potenciál této technologie, která reprezentuje rozhraní mezi lidským mozkem a počítačem. Už dnes prokazatelně mění životy prvních pacientů, kteří trpí amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), nebo následky těžkých úrazů míchy.

Jak ukazují první ohlasy, i základní digitální soběstačnost, jako je možnost psát zprávy nebo samostatně ovládat počítač, přináší obrovské zlepšení kvality života mnoha hendikepovaných lidí.

Jak mozkový čip funguje?

Současný implantát od Neuralinku je stále ve fázi experimentálního výzkumu. Jeho hlavním účelem je prozatím ovládání digitálních zařízení myšlenkou, nikoliv přímá obnova hybnosti končetin. Podobného úspěchu dosáhl už také první účastník studie, Noland Arbaugh, který rovněž dokázal ovládat kurzor myši silou vůle.

Samotný čip, který má velikost mince, snímá mozkovou aktivitu pomocí ultratenkých elektrod. Ty jsou do mozku zavedeny pomocí specializovaného robota s maximální přesností, aby se minimalizovalo poškození tkáně.

Implantát poté zajišťuje bezdrátovou komunikaci s počítačem nebo telefonem prostřednictvím Bluetooth. Předmětem pečlivého sledování však stále zůstává bezpečnost a dlouhodobý komfort pacientů. Bude potřeba více dat z rozsáhlejších studií.

Mohlo by vás zajímat

Budoucnost, etika a otázky, které zůstávají stále otevřené

S rozvojem mozkových implantátů se nevyhnutelně otevírá široká debata o etických hranicích. Řeší se otázky soukromí, bezpečnosti dat, kybernetických hrozeb, ale také riziko společenských nerovností, pokud by technologie byla dostupná jen pro bohaté.

Pokud se však podaří technologii bezpečně a úspěšně rozšířit, má potenciál zásadně změnit životy lidí s neurologickým postižením a možná otevřít zcela nové způsoby komunikace a interakce s technologiemi i pro zdravé uživatele.

Zdroj: The Sun, LADbible, Fox News, Times of India, YouTube

Nizozemská „kolochodka“ prorazila už i v Česku: stojí víc než elektrokolo


Máte k článku připomínku? Napište nám

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme