Když vás při pracovním hovoru někdo poslouchá
Lidé v pracovním režimu se tomu v dnešní době vyhnou jen velmi těžko. Na videokonference v prostředí Zoom či Teams se často připojují mimo kancelář a bývá obtížné zabránit tomu, aby byli sledováni – přinejmenším částečně – ostatními v jejich bezprostřední blízkosti. Na co je třeba v podobných situacích pamatovat?
Z právnické komunity zaznívá varování především před sdílením nežádoucích informací. Celkově je to obtížné a samozřejmě je v této souvislosti rozhodující obsah sdělení.
V případech, kdy pracovní hovory mohou slyšet i zástupci třetích stran, vstupuje do hry nařízení o ochraně osobních údajů, platné v regionu Evropy: GDPR. Dle jeho regulí by mohl být v takové situaci vyžadován souhlas všech účastníků. Zejména ostatní by měli být informováni o tom, že je mohou slyšet cizí lidé.
Zdroj: Gemini/Imagen (vytvořeno pomocí nástroje AI)
Online hovory na cestách: je lepší se vyhnout citlivým tématům
V každém případě je problematické, když jsou součástí pracovních hovorů osobní údaje. I uvedení jména může být z hlediska ochrany soukromí relevantní. Jde o typ informace, která do kategorie osobních údajů samozřejmě spadá.
Není proto vhodné, aby manažeři například při cestě vlakem se zaměstnanci slyšitelně probírali jejich plány na dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo zvýšení platu. To platí zejména v případech, kdy jsou osobní údaje zveřejňovány bez souhlasu a vědomí dotyčného či dotyčné.
Mohlo by vás zajímat
Veřejné videohovory: problematická jsou i firemní data
Kromě osobních údajů zaměstnanců ale mohou být velmi citlivé i firemní údaje a jejich slyšitelnost ostatními může v některých případech znamenat problém. Právníci upozorňují na skutečnost, že v pracovní smlouvě bývá často zakotvena i klauzule o mlčenlivosti. Ta zakazuje zveřejňovat detaily o pracovních a obchodních záležitostech, které nejsou veřejnosti obecně známé.
Zaměstnavatelé mají často k podobným účelům vypracované směrnice o zachování bezpečnosti informací. Těmi by se zaměstnanci měli řídit, a to především při systému práce na dálku. Firmy mohou například vyžadovat obrazovky či pozadí s ohledem na ochranu soukromí, nebo softwarová řešení, která chrání zobrazení před pohledem třetích stran.
Mohlo by vás zajímat
Zaměstnanci se mohou dopouštět porušování předpisů o ochraně soukromí, a to aniž by si to uvědomovali. To pak s sebou může nést i důsledky pracovně-právního charakteru. Ve většině případů to ale závisí na konkrétních okolnostech. Nicméně při narušovaní soukromí se zaměstnanci mohou vystavovat riziku trestu od napomenutí až po rozvázání pracovního poměru bez výpovědní lhůty. To může následovat po vážném či opakovaném nedodržování doložky o mlčenlivosti, která bývá součástí pracovní smlouvy.
Zdroj: DataArt, ResearchGate
7 foto
