Na velké obrazovce za stolem pak spatříme to, co on vidí při pohledu na stůl. Na ploše stolu se zobrazí mapa Prahy v oblasti kolem náměstí Jiřího z Poděbrad a žižkovského vysílače. Uživatel se dívá přes brýle na stůl, pomalu ho obchází, a trojrozměrný model Prahy se otáčí podle úhlu jeho pohledu. Na rozdíl od nás, kteří sledujeme displej v pozadí, však účastník augmented reality vidí v brýlích, jak se trojrozměrný model města vznáší na plochou stolu.
Holografický stůl se dá využít desítkami různých způsobů. Je možné na něm zobrazit mapy České republiky, a sledovat třeba dopravní letadla, která se aktuálně pohybují nad územím. Techniku tak využijí vojáci pro plánování svých misí v terénu, ale také třeba lékaři – představme si například, že nad stolem se vznáší naskenovaný model těla z počítačové tomografie nebo magnetické rezonance, lékaři mohou chodit kolem 3D modelu a přesně se dohodnout na tom, jak provést chirurgický zásah.
„Zatím se jedná o první testovací prototyp, jakýsi testbed,“ uvádí Jan Hovora, CEO firmy Pocket Virtuality, která sídlí v Dejvicích v budově CIIRC. Na našem videu lze vidět, jak celá věc funguje. Na stole se zobrazí mapa konkrétního území, třeba zákruty Vltavy v lokalitě kolem Českého Krumlova. Holografický stůl je zároveň dotykovou plochou, na níž je možné libovolně zoomovat pohybem prstů, jak jsme zvyklí z mobilů a tabletů. Pohled je tak možné přibližovat a oddalovat běžnými gesty, a třeba nazoomovat na krumlovský zámek nebo na náměstí. Nasadíme-li si brýle pro rozšířenou realitu (AR) Microsoft Hololens, vidíme, že nad stolem se vznáší hologram, plně trojrozměrný model, který se otáčí podle úhlu, v jakém ho sledujeme. „Možná si pamatujete na film Avatar, kdy se nad stolem vznášela krajina, s níž bylo možné různě manipulovat,“ dodává Jan Hovora. „V tomto případě se už sci-fi stalo realitou.“
Fata Morgana v Temelíně
Holografický stůl však není jediná technika, kterou ve start-upu Pocket Virtuality testují. Další nástroje již nejsou tak vizuálně atraktivní, ale velmi dobře využitelné pro průmysl, v němž vidí Jan Hovora daleko větší potenciál pro AR, než například pro hry. Jiným systémem je nástroj Fata Morgana, určený pro vzdálenou přítomnost. „Představme si, že dojde k nějaké neočekávané události, třeba v jaderné elektrárně Temelín,“ popisuje Jan Hovora. „Například je potřeba na místě vyměnit nějakou součástku nebo zařízení. Jenomže pracovník, který věci rozumí, není právě fyzicky v Temelíně, ale třeba v Plzni. Právě pro to je určený systém vzdálené přítomnosti.“
Pracovník Škodovky si tak v Plzni nasadí průmyslové brýle pro virtuální realitu, zatímco ten v Temelíně má na hlavě Hololens, a obě zařízení si na dálku mezi Plzní a Temelínem vyměňují obrazová data. Hololens pořídí trojrozměrný model okolí, takže je možné do něj na dálku vstoupit, pohybovat se v něm, naměřit si třeba prostor a zjistit tak, jestli se do něj ono konkrétní zařízení vůbec vejde. Anebo třeba vzdáleného pracovníka na místě instruovat. „Jde o systém pro řešení náhlých situací v průmyslu,“ vysvětluje Jan Hovora. „A domívám se, že během deseti let bude tahle technologie nasazená úplně všude – v jakékoli oblasti průmyslu, v energetice, dopravě, strojírenství, všude, kam se podíváte.“ Současnými zákazníky start-upu Pocket Virtuality jsou například firma Aero Vodochody, plzeňská Škoda JS či Škoda Auto.
Jan Hovora vidí v průmyslu daleko širší prostor pro využití AR, než jenom pro zábavu. Brýle Hololens jsou pro běžného uživatele zatím finančně nepříliš dobře dostupné, za jejich aktuální verzi je třeba vydat kolem 100 tisíc Kč. Zatím jde také především o záležitost pro interiér, venku se zařízení příliš nedá používat, kvůli silnějšímu svitu z okolí. Považuje tedy šéf firmy rozšířenou nebo AR nebo VR za tzv. next big thing? „Tenhle pojem nemám moc rád. Máme třeba za příští velkou věc považovat umělou inteligenci? Nedá se říct, že by jenom jeden jediný obor znamenal obrovský kus vpřed, všechny technologie jsou dnes propojené,“ uzavírá Jan Hovora.
6 foto
