Dědictví konstruktéra, který chtěl změnil větrnou energii
S nápadem na průlomovou konstrukci větrné elektrárny přišel bývalý inženýr svého času z NDR. Jeho ojedinělá koncepce vychází ze zatahovací vnitřní věže, díky které lze zvýšit celkovou výšku turbíny až na 400 metrů. Je to mimochodem dvakrát více než u běžných větrných stožárů. Konstrukce umožňuje nepřetržitou výrobu elektrické energie bez ohledu na povětrnostní podmínky.
Princip konstrukce ve svém videu vysvětluje YouTuber, který ukazuje, že větrná turbína využívá k přenosu kinetické energie listů rotoru obří řemen. Generátor je umístěn na zemi. Přes počáteční skepsi, která byla cítit u odborníků z branže, prokázala prvotní měření, že konstrukce je úspěšná.
Konstruktér Horst Bendix, který se mimo jiné proslavil i svou prací na berlínské televizní věži, se zahájení stavby nedožil. Nicméně jeho neotřelý přístup k řešení větrných elektráren přetrval a je součástí rozvíjejícího se odvětví udržitelné energie.
Nečekané množství energie z výšky 400 metrů
Konstruktér se inspiroval studií profesora meteorologie, který popisuje, že rychlost větru se zvyšuje o 10 až 15 % na každých 100 metrů výšky. A protože účinnost výroby elektrické energie roste s třetí mocninou rychlosti větru, domníval se, že výškou umístění rotoru s lopatkami by mohlo být řešení největšího problému získávání elektrické energie z větru. Ve výšce 400 metrů byla podle jeho předpokladu možná konstantní výroba elektřiny s vysokým výkonem. Takovým, kterého větrné turbíny běžné výšky nejsou schopny dosáhnout.
Pokud jde o výšky větrných turbín, tradiční technologie dosáhla svých limitů. Těžké generátory a převodovky, které jsou umístěné výšce 100 a více metrů, jsou nestabilní. Konstruktér ale využil všech svých zkušeností ze staveb gigantických hnědouhelných rypadel a dalších velkých projektů, a vyvinul řešení, při kterém se umístěním generátoru na zem těžiště turbíny výrazně sníží.
Výroba prototypů: na sever od Drážďan vyroste nejvyšší větrná turbína
Nápad konstruktéra Horsta Bendixe se nakonec setkal s příznivým ohlasem. Dokázal, že díky konstrukci s ocelovou modulární věží a generátorem na zemi lze hmotnost efektivně rozložit. Komponenty lze také snadno přepravovat a montovat na místě, což umožňuje stavbu inovativních větrných turbín i v odlehlých oblastech.
Druhý přístup vychází z dvoudílné konstrukce: sestává ze stabilní vnější věže a pohyblivé vnitřní věže, kterou lze po instalaci zvednout. Po drobných úpravách původního konstrukčního návrhu se stavby svého druhu ojedinělé větrné elektrárny ujala drážďanská firma Gicon.
Zdroj: The Sun, Global Construction Review, YouTube/Norio