3D bez brýlí
Největší překážkou hromadného rozšíření 3D televizorů je otravná nutnost mít při jejich sledování na nose speciální brýle, nebo dokonce dvoje, nosíte-li i brýle dioptrické. Čas polarizačních či závěrkových 3D brýlí se ale naštěstí chýlí ke konci. V Japonsku jsou již dnes k dostání první 3D televizory produkující plnohodnotný 3D obraz, který lze sledovat i bez brýlí. Seznámíme vás s tím, jak nová 3D technologie funguje.
Základním problémem každého 3D televizoru je, aby do každého oka pozorovatele poslal jiný obraz. Mozek si oba snímky s drobně posunutou perspektivou složí k sobě, a divák má dojem, že vidí prostorový obraz. 3D displej vždy zobrazuje dva prostorově posunuté snímky, které se buď střídají, nebo překrývají. K jejich oddělení jsou třeba buď brýle závěrkové (v prvním případě), nebo brýle polarizační (v případě druhém), které pošlou správný snímek do správného oka.
3D efekt prostřednictvím miniaturních čoček
Autostereoskopický displej je osazen zdvojenými pixely, které zobrazují zároveň obraz pro levé i pravé oko. Nad každým pixelem je umístěna čočka, která směruje obraz do levého, nebo do pravého oka. Zařízení sloužící pro oddělení obrazu tedy není třeba nosit na nose, protože je umístěno přímo na obrazovce. V určité vzdálenosti a úhlu od displeje se tedy nachází prostor, v němž lze sledovat trojrozměrný obraz bez brýlí. Prvním zařízením s obdobnou technologií dostupným na našem trhu je nedávno uvedené Nintendo 3DS.
Celý článek najdete v papírovém vydání Chipu 04/2011.
video
4 foto